Zjistili jsme, jaký způsob přepravy dětí na kole je nejbezpečnější
Léto patří bicyklům, co ale v případě, že vaše ratolesti ještě nejsou dost velké na to, aby se přidaly do rodinného pelotonu? Přeprava z dob našeho mládí – tak zvaně „na štangli“ je už dnes nemyslitelná. Takže? Německý ADAC, provedl crash testy, kdy se střetl automobil s kolem, které kromě dospělého přepravovalo také dítě. Co dítě, hned dvě. Které řešení je nejbezpečnější?
Jaké jsou vůbec možnosti přepravy dvojice dětí pomocí jednostopého stroje o síle jednoho člověka? Nabízí se pět základních možností: klasické kolo s dvojicí zadních sedáků-cyklosedaček pro děti, kolo s přívěsným vozíkem vzadu, kolo s postranním vozíkem jakousi „sajdkárou“, „nákladní“ kolo, tedy táhnoucí za sebou na přídavné tyči dětské kolo a tříkolová verze bicyklu. Každá z variant má své pro a proti, která ověřily crash testy. Šlo o náraz vozidla v rychlosti 30 km/h pod úhlem 45 stupňů do cyklisty. Tedy o typický příklad, kdy motorista při odbočování přehlédne tohoto společně s chodci nejvíce zranitelného účastníka silničního provozu.
Je tomu tak, cyklista je „křehký“. Česká statistika hovoří o tom, že od roku 2016 do 2020 stoupl počet nehod s cyklisty z 1962 na 2728 případů ročně. Pokud jde o počty mrtvých, ty rovněž rostou a vloni jich zemřelo na českých silnicích 40. Přitom podíl vlastního zavinění činí 62,5 %. Kromě jiného za růstem smrtelných úrazů je i fakt, že 56 % dospělých a 13 % dětí podle studie nepoužívá přilbu. Nicméně stále platí, že bezmála 40 % smrtelných úrazů je na straně především motoristů. Co tedy udělat proto, abychom své děti co nejvíce ochránili, a přitom je nepřipravili o zážitek z tohoto druhu cestování, které má, vzhledem k nutnosti ochrany životního prostředí, velkou budoucnost? To napověděly crash testy ADAC.
Pokud jde o komfort jízdy, potvrdilo se, že na prvním místě je varianta dvoukolého vozíku taženého kolem. V něm usazené jedno nebo i dvě děti (robustnější konstrukce) mají dostatek pohodlí, kvalitní výrobky jsou i dobře odpružené, dítě chráněno proti nepřízní počasí. Podobné je to s postranním vozíkem, ovšem zatáčení i některé další manévry nejsou pro jezdce právě jednoduché, stejně jako zvyknout si na šíři tohoto kompletu. Podobné je to v případě tříkolek. Nejlevnější variantou je pak tažení dětského kola a dvojice cyklo sedaček za dospělým jezdcem. Toto řešení společně s tažením speciálního cyklo vozíku považují odborníci za nejkomfortnější pro děti i dospělého.
Možná trochu překvapivě dopadly samotné crash testy. Samozřejmě, že vozíky – tažený nebo postranní, díky své konstrukci částečně ochrání děti uvnitř, když jsou připoutány pásy a mají přilby, nabízejí solidní míru ochrany. Z druhé strany při daném crash testu vlastně kolo vozidla a příď s reflektorem mířily přímo na děti. Došlo tedy k přímému střetu a ohrožení zdraví dětí.
Pokud jde o tříkolku, je ochrana zdraví dána tím, zda dojde při nárazu automobilu k jejímu převrácení nebo ne. Jestliže ano, je pád velmi nebezpečný i v tom ohledu, že dítě může vypadnout na silnici, kde jedou další vozidla. Pokud jde o tažení dětského kola za tím velkým, považují takové řešení i odborníci ÚAMK za vhodné pouze pro příležitostní cestování, a to na krátké vzdálenosti, nejlépe jen na cyklostezkách, nikoliv v běžné dopravě.
Co nám tedy zbývá? Jízda dvou dětí v dětských cyklo sedačkách za dospělým. Odborníci ji považují za nejbezpečnější společně s tažením vozíku, v němž jsou děti. Jak je to možné? O ochranné konstrukci vozíku jsme již hovořili. A dvojice sedaček? Testy jasně ukázaly, že srážka automobilu s kolem v případě dvojice sedaček má jednoznačnou přednost. Je v tom, že náraz nesměřuje přímo na děti. Ty sedí poměrně vysoko. Skořápka sedáku, v němž jsou připoutány a ochráněny přilbou, je podrží i při pádu kola na povrch silnice. Ukazuje se tak, že pokud vezmeme v potaz všechna tři kritéria: bezpečnost, komfort i cenu, je vítězem právě dvojice sedaček za jezdcem.
.« Nákup auta budoucnosti: Třetina lidí by chtěla, aby stačil jeden podpis Polovina lidí vybírá auto déle než měsíc: U ojetin kromě ceny sledují i najeté kilometry, spotřebu či historii »
