Zachraňují životy, ale vyžadují znalosti. Zvládnou řidiči bezpečnostní systémy v autech?
Výrobci automobilů předpokládají, že do dvou let se na trhu objeví vyspělejší systémy autonomního řízení, než jaké máme dnes. Výzkumy ukazují, že mnozí řidiči a prodejci jsou již nyní přetíženi množstvím nových technologií ve vozidlech. Gill Pratt, šéf vývojového střediska Toyota Research Institute, který se zabývá i rozvojem technologie autonomního řízení a umělé inteligence, vidí řešení problému ve školeních řidičů. Podle něj se řidiči musí naučit, do jaké míry se mohou spoléhat na tato zařízení a co od nich mohou očekávat.
Zachraňují životy, ale vyžadují znalosti
V současnosti stále více automobilek přináší moderní řešení, které pomáhají řidiči v bezpečné jízdě. Upozorňují na riziko kolize, posilují brzdný účinek (mnozí řidiči při hrozbě havárie stlačí brzdu příliš slabě na to, aby zabránily srážce), nebo automaticky brzdí. Informují o náhodném vybočení z jízdního pruhu nebo korigují dráhu, přepínají světla z dálkových na potkávací, rozeznávají dopravní značky. Velkým přínosem je aktivní tempomat, který nejen udržuje požadovanou rychlost, ale snižuje ji, pokud se před vozidlem objeví pomalejší auto. Dodržuje bezpečný odstup a když už před ním není překážka, opětovně zvýší na zvolenou rychlost.
Pomáhají vyhnout se nebezpečným situacím
Průzkum univerzity v Iowě z roku 2015 ukázal, že 65% řidičů nejenže nevyužívá aktivní tempomat, ale dokonce ani neví, co to je. Podle názoru Gilla Pratta pokud prodejci a zákazníci vyzkouší fungování bezpečnostních systémů nové generace pod dohledem instruktora a v bezpečných podmínkách, projeví se to v častějším využívání na cestách. “Klíčové je, aby řidiči nepřeceňovali možnosti bezpečnostních systémů, ale zároveň aby je využívali v co nejvyšší míře,” řekl a porovnal současnou situaci s obdobím, kdy bylo novinkou ABS. Šoféri si museli zvyknout, že už nemají přerušovaně brzdit na kluzkém povrchu, protože auto to udělá za ně. Na druhé straně někteří dodnes věří, že když mají ABS, nikdy nedostanou smyk. Proto Gill Pratt vybízí k účastem na školeních a testech.
Díky dodatečnému vzdělávání se řidiči mohou naučit rozeznávat systémy zajišťující různé stupně podpory. V souvislosti s budoucími technologiemi je nezbytné rozlišování mezi asistenty řidiče, kteří pomáhají člověku při řízení vozidla a systémy automatického řízení, které nebudou vyžadovat zapojení člověka.
Nenahraditelný šofér
Gill Pratt si myslí, že výrobci by neměli zneužívat výraz plně autonomní vozidlo. “Zní to efektně, ale může znamenat cokoliv. Vlak, který jede mezi letištěm v San Francisku a budovou půjčovny aut, jezdí bez řidiče. Jenže se pohybuje po kolejích. Nemyslím si, že někdo považuje toto řešení za technologii budoucnosti, protože funguje už teď.” Oficiální definice autonomního řízení uvádí 5 úrovní zautomatizování automobilu od 0 do 5. Úroveň 5 znamená, že vozidlo se pohybuje bez účasti řidiče na všech druzích silnic a za každých dopravních a povětrnostních podmínek. Čili na každém místě, kde by byl člověk schopen řídit vozidlo. Když producenti předpovídají, že již v roce 2020 uvedou na trh autonomní automobily, mají na mysli systémy, které podléhají různým omezením. Ani jeden z producentů automobilů se ani nepřiblížil k systémům na úrovni 5, protože stroje nadále nejsou schopny vnímat okolí tak pozorně jako člověk, ani předvídat reakce různých účastníků silničního provozu. Řidič intuitivně věří, že když se k silnici blíží matka s dítětem, nebude se pokoušet projít přes ni nebezpečným způsobem. Na rozdíl od ní se dvojice školáků na skateboardu může chovat nepředvídatelně.
« Takto vypadají “dieselové hřbitovy” plné vykoupených Volkswagenů z aféry Diesel Gate Automobilka Tesla zaznamenala v prvním čtvrtletí rekordní ztrátu »
