Víkendová pětka: Sportovní roadstery 90. let

10. 7. 2011 • Novinky, Zajímavosti

Léto je v plném proudu, teploty dosahují tropických hodnot a vy si chcete užívat větru ve vlasech a pohledů spoře oděných dívek na ulici. Zároveň jste však petrolhead, jenž nemá auto jen na pózování po městě, ale hlavně na vymetání prázdných okresek a užívání si vysoce kvalitního a zábavného způsobu dopravy. V čem tedy vyjet? Pokud rovněž musíte rozumně vycházet s penězi, je odpověď vcelku jednoznačná – potřebujete levný sportovní roadster 90. let. Naštěstí je v této kategorii z čeho vybírat, jak si ukážeme tento víkend.

Alfa Romeo Spider

Hned na úvod zde máme menší podvod – když se tohle auto objevilo v 90. letech, bylo už 25 let staré. Ano, první Spider se objevil roku 1966. A v tom tkví i jeho kouzlo – jeho čtvrtý facelift představený počátkem devadesátých let stále vypadá jako věc, v níž by se mohli objevit mladí Beetles obklopeni fanynkama. Oproti předchozímu modelu má uhlazenější design, elektronické vstřikování benzínu a bohatší výbavu. A jelikož je to Alfa, její řidič s radostí přehlédne všechny drobné otravné nedostatky a zcela podlehne charakteru a šarmu auta. Jadrně znějící čtyřválce, komunikativní řízení a hlavně zadní náhon s hravým podvozkem – to zaručovalo větší zábavu, než u nástupce – ostře tvarovaného Spideru s předním náhonem představeným později. Původní Spider je jednoduše výjimečné auto. Do dob po roce 1990 se dostalo jakoby omylem a přesně si v něm dokáži představit vznešenou dívku v dlouhých šatech, velkých brýlích a šátkem kolem krku. A to je veskrze skvostná kombinace, nemyslíte?

Lotus Elan M100

Druhá generace Lotusu Elan představená v roce 1989 byla podivným vozem. Motor s převodovkou pocházel z u nás vzácného Isuzu Gemini, poháněny byly přední kola a mohli jste si jej koupit se znáčky Kia (a 151 hp motorem 1.8). Přes to vše to byl excelentní vůz, ačkoliv návazat na skvostný Lotus Elan první generace se mu podařilo hůře, než Mazdě MX5. Elan devadesátých let měl dvě varianty – s turbem a bez turba, přičemž ta druhá byla lehčí (vážila pod tunu) a její 1.6 produkovala 132 koní, zatímco oturbená verze byla se svými 162 koni výrazně rychlejší, ale rovněž o cca 100 kg těžší. Na stovku však vystřelila za pouhých 6,5 vteřiny. Hlavní devizou tohoto futuristického roadsteru byla ovladatelnost a rychlost na okreskách. Magazín Autocar jej ve své době dokonce nazval nejrychlejším způsobem přesunu z bodu A do bodu B. Elan je tak považován za jednu z nejlepších předokolek všech dob. Zůstupy hothatchů by se od něj mohly učit. Díky jisté dávce podivnosti se z něj však stala spíše zajímavá rarita než vyhledávané řidičské auto. Ke konci výroby (roku 1994 až 1995) se na trhu ještě objevila závěrečná verze S2, jež měla snížený výkon kvůli emisním normám. Poté zakoupila licenci právě korejská Kia.

Mazda MX5 NA

A zde je důvod, proč Elan neuspěl. Mx5 přišla ve stejné době jako Elan druhé generace, ale mnohem více než on odkazovala na původní Elan, jež je dodnes měřítkem ovladatelnosti. Mimo to byla podstatně levnější, jednodušší a měla zadní náhon. Navíc (a to lidé v Mazdě neslyší moc rádi) na Elan z 60. let nejen navazuje, ale v mnohém je to přímo jeho kopie (ačkoliv zvenku to příliš poznat nejde). K tomu všemu však přidala něco, co Lotus neměl – velmi dobrou trvanlivost a spolehlivost. Proto drtivá většina Miat (jak se jmenují v USA) stále jezdí a kouzlí svým řidičům úsměv na tváři lehce přitrpčený poněkud slabými a málo charakterními čtyřválcovými motory. Stejně se však není čemu divit, že se z MX5 stal obrovský prodejní hit a dodnes je to nejprodávanější sportovní vůz světa. Navazuje na ty nejlepší anglické roadstery, které samotní Angličané nechali téměř vymřít. Jednou za čas se sice objevují názory, že Miata vlastně není nic extra, ale nevěřte tomu. To, co tenhle lehoučký roadster předvádí na limitu, jak komunikuje jeho ostré a citlivé řízení, jak je vyvážený, hravý, nadšený, ale ne nejistý v každé zatáčce, přesně to je ta výjimečnost, díky které MX5 miluje tolik lidí. A co na tom, že je to vlastně levný malinký japonský a dětsky vypadající roadster. Dokázal spojit zdánlivě neslučitelné – obrovskou zábavu za volantem, nízké provozní náklady a spolehlivost, to vše za dobrou cenu a v poměrně atraktivním balení.

MG F

Rovněž Angličané se však snažili udržet si své národní stříbro, tedy sportovní roadstery. V polovině 90. let se proto objevilo MG F, malý zadokolkový roadster s motorem před zadní nápravou. Navazuje na velmi slavné MG B a MG C, rovněž však na limitovanou sérii taktéž z 90. let – MG RV8. Pohání jej známé motory série K o objemu 1.6 a 1.8 litru o výkonu 110 až 160 koní, což lehkému a číňany stále vyráběnému roadsteru zajistilo poměrně slušnou dynamiku. V roce 2002 se F přejmenovalo na TF. Bylo to rovněž první auto mezi roadstery, které dostalo 4 hvězdičky v nárazovém testu Euro NCAP. Za příplatek bylo možné objednat odpružení Hydragas, jež pracuje s plynem a hydraulickou kapalinou. To zajišťovalo neobvyklý jízdní zážitek, ve kterém si celkově MG F vůbec nevedlo zle. Dnes je to poměrně výjimečně viditelný roadster, ale stále dosti zajímavý a za dobré peníze.

Toyota MR2

Na závěr se podíváme na další roadster s motorem uprostřed, dobře známou Toyotu MR2 (Midship Runabout 2-seater). Její druhá generace, jež se vyráběla celá 90. léta je známá poměrně spíše poměrně nechvalně. Nepozorného řidiče dokázala vyškolit jako dítě ve školce. A ano, byla to spíše targa než-li pravověrný roadster, ale vítr ve vlasech jste si užili i tak. Do Evropy se bohužel nedovážela nejzajímavější verze turbo, jež MR2 dokázala posunout na úroveň juniorských supersportů, kam už svým vzhledem patřila. Museli jsme se tak spokojit s atmosferickým dvoulitrem, který však mohl mít až 180 koní. Kvůli poměrně krátkému rozvoru, motoru uprostřed a vrozené ostrosti přechodu do přetáčivosti (zejména u prvních modelů) nebylo nic lehkého MR2 uřídit. Zkušený řidič si však mohl vychutnat mnoho trakce a vyváženosti. Pokud nemáte reflexy řidiče Formule 1, určitě si nekupujte vozy vyrobené do roku 1993, samotná Toyota přiznává, že nebudou pro vás. Jet s tímhle Ferrari pro chudé ostře je tedy výzva, ale o to větší zábava (když přežijete, tak se určitě budete usmívat).

Doufáme, že jsme vás trochu navnadili, abyste si místo nudného, ale rozumného auta koupili radši některé z těchto roadsterů (pokud po nich v hloubi duše toužíte). Všechny mají snesitelné provozní náklady, jsou docela levné, rychlé, zábavné a stylové. Nejen na léto ideální volba, no ne?

.

« »

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

autojournal.cz