Toyota 2000GT
V šedesátých letech si Toyota dost lámala hlavu nad problémem jménem image. Ne, že by produkovala vysloveně špatná auta, ale chtělo to něco „peckovního“, něco, co bude mít i sportovní úspěchy, aby si fandové aut mohli lepit na zdi plakáty a snít: „Jo, tahle Toyota je můj sen“, nemluvě o tom, jak by poskočily statistiky prodejů i ostatních modelů Toyoty. Navíc když konkurence, zejména pak brilantní Jaguar E-Type tak neskutečně provokoval…
Samozřejmě, že nešlo jen o image. Toyota právem zamýšlela vůz třídy GT, protože tím chtěla dokázat svou technickou vyzrálost. Za hlavního konkurenta si pánové v Japonsku vzali právě E-Type, který jim byl současně velkou inspirací. Proto neváhali, nakoupili několik sportovních vozů a začali studovat, jak se takové sportovní auto dělá. V průběhu vývojových procesů se na scéně shodou náhod objevil prototyp sportovního GT od Nissanu, jenž navrhl Albrecht Goertze mající na svědomí například i pozdější Datsun 240Z. Auto mělo vzniknout ve spolupráci s Yamahou, jenže Nissan nakonec od sportovního prototypu couvl, a tak Yamaha nabídla svůj návrh Toyotě, která na tuto nabídku kývla. Karoserii ovšem ještě přepracoval Satoru Nuzaki, která se tím nebezpečně přiblížila právě Jaguaru E-Type.
Toyota 2000GT se představila na autosalonu v Tokiu v roce 1967. Dvoudveřové elegantní kupé (kde jen tu eleganci vzala?) se pyšnilo díky bočním zakrytým prostorům v předních blatnících, ukrývající akumulátor a filtr sání, dlouhou a nízkou přídí. Rozměrné přední světlomety doplňovaly ještě dva výklopné, nutnost pro vývoz do USA, kde byla stanovena minimální výška umístění světlometů nad vozovkou, kterou základní světla nesplňovala. Splývavá záď s kruhovými světlomety a dvojitou koncovkou výfuku uzavírá svalnaté boční linie charakteristické ostrou špičkou zadního bočního okna. Pohled do interiéru potvrzuje dojmy zvenčí. Sportovní atmosféra zasnoubená s luxusem vábí řidiče usednout do sportovně tvarovaných sedadel, chopit se dřevěného tříramenného volantu a nezvykle krátké řadicí páky.
Nezávisle zavěšená kola s lichoběžníkovými rameny v páteřovém rámu (podobnému jako v Lotusu Elan) byla odpružená vinutými pružinami, což zajistilo slušný potenciál jízdních vlastností. Nutno podotknout, že nešlo o nic až tak originálního a opět tím mířím k Jaguaru a dalším sportovním GT-čkům sloužícím jako předloha. Ale proč vymýšlet něco nového, když stávající funguje. Precizní hřebenové řízení a kotoučově brzdy na všech kolech zajistily výbornou ovladatelnost a kontrolu auta. Řadový šestiválec je původně vypůjčen jako základ z majestátního modelu Crown, byl ale přepracován Yamahou, dostal novou hliníkovou hlavu válců, dvě vačkové hřídele a tři karburátory Mikuni-Solex PHH. Objem motoru činil 1 988 cm3 a dosahoval 150 koní při 5 400 ot/min a točivého momentu 176 Nm při 3 800 ot/min. S těmito hodnotami se 2000GT rozparádila až na 206 km/h a zrychlení z 0-100 km/h jí trvalo jen 10,5 sekundy. Jízdní výkony má na svědomí také manuální pětistupňová, plně synchronizovaná převodovka, ze které šla síla samozřejmě na zadní kola. Vzniklo dokonce i devět vozů s motorem 2,3 litru, paradoxně s nižším výkonem o deset koní, ale s vyšším točivým momentem – o celých 201 Nm.
Ještě před začátkem výroby, v roce 1966, nasadila Toyota tři teprve očekávané 2000GT na okruh Fuji, kde se blýskla jedním třetím místem. Dalším úspěchem byly tři světové rychlostní rekordy uskutečněné na testovací dráze v Yatabe. Tím prokázala dostatečnou spolehlivost a výkonnost. Tyto úspěchy samozřejmě evokovaly Toyotu k expanzi do USA, kde bohužel zejména díky vysoké ceně neuspěla a na domácím trhu zase o ni nebyl zájem. Blýskla se v bondovce Žiješ jenom dvakrát (1967), pro kterou byly vyrobeny speciálně dva roadstery nahoře bez. Nakonec se za tři roky vyrobilo 337 kusů, z nichž 63 putovalo do USA. Toyota 2000GT je tak velmi ceněným vozem, jakýmsi neoficiálním potvrzením faktu, že na sklonku šedesátých let Toyota dokázala vyrobit auto, které sneslo přímé srovnání s nejlepšími vozy té doby i na závodní dráze. Prodejní úspěchy zaznamenal až Datsun 240Z, jenž fakticky nedoceněnou Toyotu 2000GT zcela zastínil.
« TEST Hyundai Genesis Coupe 3.8 M/T Audi R8 Grand-Am: testování v Daytoně »
