Toto jsou 3 nová auta, která nás překvapila absurdně nízkou spotřebou
Do krátkého seznamu jsme zařadili různé typy aut, které nás zaujaly svou spotřebou, ať už celkovou v testu, nebo například dílčím výsledkem při jízdě ve městě. Výběr je zúžený na auta, se kterými jsme měli zkušenost v posledním období. Pouze pro vysvětlení, samotná nízká spotřeba nebyla jediným kritériem pro zařazení vozidla do našeho výběru. Na spotřebu jsme se podívali optikou různých uživatelů, kteří mají od auta odlišné očekávání. Nakonec pod každým autem je vysvětleno, proč se dostalo do našeho žebříčku.
Toyota C-HR hybrid
S hybridní verzí Toyoty C-HR jsme najezdili během několika dnů přibližně 850 km a celková spotřeba 6,2 l nepatří mezi špatné, na druhé straně na první pohled člověka nešokuje. Podobné parametry lze dosáhnout s množstvím aut. Hybrid je však určen zejména do města, a proto jsme právě ve městě a v blízkém okolí najezdili prvních 113 km. Spotřeba 4,3 l během městských kilometrů katapultovala Toyotu C-HR mezi nejúspornější auta ve městě. Navíc ujet 113 km nás v tomto případě stálo pěkných pár hodin života. Většinu času jsme totiž strávili v hlavním městě v dopravní špičce. Bez nastartování spalovacího motoru vydrží stát, a také se pomalu posouvat vpřed. Tam, kde i malým městským vozům se spalovacím motorem stoupá krátkodobá spotřeba k deseti litrům, jezdí C-HR za nulu, případně za pár dcl benzínu. Dvě desetiletí trvající vývoj hybridů přinesl Toyotě své ovoce.
Hyundai Ioniq plug-in hybrid
Pokud mluvíme o úsporných autech, tak nemůžeme obejít plug-in hybridy. Do našeho žebříčku jsme si vybrali Hyundai Ioniq, ale dobré hodnocení by u nás z pohledu spotřeby určitě dostala Kia Optima PHEV či BMW 330E. Ioniq jsme zkoušeli nedávno a je vidět, že disponuje moderní pohonnou jednotkou. Na čistě elektrický dojezd zvládl během testu i 60 km v zvlněném terénu při rychlostech 90-100 km/h (v rámci trasy jsme skončili ve stejném bodě, kde jsme začali). To určitě stačí k pokrytí denní potřeby velkého množství motoristů a Ioniq v tomto směru v současnosti vyniká. Náklady na “elektrické” cestování plug-in hybridem jsou přitom výrazně nižší. Pro velkou skupinu motoristy je však omezením potřeba pravidelně vozidlo nabíjet. Za to se vám však odvděčí nejen na krátké trase, ale i na středně dlouhé (200-300 km), kde se po startu s plně nabitou baterií spotřebou vyrovná úsporným naftovým autům. baterie se navíc nikdy nevybije do nuly a vůz jezdí se spalovacím motorem v hybridním cyklu kolem 3 litrů na 100 km. Špička.
BMW X2 25d
Nové BMW X2 s výkonnějším dvoulitrovým vznětovým motorem má velmi silnou stránku, která se spotřebou přímo souvisí. Možná se dá defenzivní jízdou stisknout spotřeba auta někde pod pět litrů a možná ani ne. Nebylo to něco, co by nás u motoru s výkonem 170 kW opravdu zajímalo. V tomto případě nás naopak pozitivně překvapilo konečné číslo spotřeby v testu. Údaj 6,4 l svítil na palubní desce, a to přitom BMW X2 absolvovalo opravdu dynamickou pasáž bez omezování se v jízdě, množství času strávilo na dálnicích a tradiční spotřebě nepomohlo ani focení.
« Test BMW X2 sDrive20i. Velmi horký crossover Test Opel Insignia Country Tourer 2.0 CDTI BiTURBO. To nejlepší na konec »
