Testovali jsme nejošklivější auto světa: Fiat Multipla
K úspěchu je potřeba se odlišit od ostatních, ale ne příliš. Fiat Multipla uvedený na trh v roce 1999 je toho dobrým důkazem. Ač v provozu má toto unikátní šestimístné MPV řadu předností a nezlobí, tak žádnou díru do světa neudělalo. Nepomohlo mu ani vystavení jednoho exempláře v Newyorkském muzeu moderního umění jako příkladu inovativního řešení osobního automobilu.
Multipla vypadá zvláštně. Jako by byl bohatě prosklený prostor pro posádku nalepen na spodní část konvenčního automobilu. Posádka sedí výše a boční prosklení zasahuje hluboko, takže má sice skvělý výhled do stran, ale také je vystavena pohledům okolí jako v akváriu. A Multipla je zrovna to auto, ve kterém se na obdiv dávat rozhodně nechcete…
Zvláště příď rozdělovala pozorovatele na odpůrce a příznivce, ta první skupina bohužel spíše převažovala. Obecně stravitelné tvary získal automobil až při modernizaci, která jej sice vzhledově spříznila s ostatními dobovými fiaty, ale bohužel se nedotkla techniky, která byla už dlouho zastaralá. Vypadat takhle od začátku, mohla být multipla podobně úspěšná, jako třeba Scénic od Renaultu či Zafira od Opelu. Na první pohled “zajímavá” Multipla se buď líbila či nikoliv. Byla extravagantní a jedinečná. Faceliftovaný model se stal nudným, fádním, prostě obyčejným vozem. Přepracovaná přední maska nepasuje ke zbytku vozu a trhá vyváženou harmonii karoserie “staré” Multiply. Ztráta odvahy vyrábět vůz s unikátním (pro někoho možná ulítlým) designem měla zřejmě svá opodstatnění.
Trumfem multiply byla šestimístná koncepce. Podlaha vozu je zcela rovná odpředu dozadu, sedačky lze jako u velkých MPV samostatně sklápět či vyndávat. Tři osoby sedí vedle sebe nejen vzadu, ale i vpředu. Aby se na sebe nemačkaly rameny, jsou obě prostřední sedačky (přední i zadní) posunuty více vzad. Multipla je nejen mimořádně široká (1871 mm), ale také se z vnitřního prostoru snaží v příčném směru vytěžit co nejvíce. Boční stěny i skla jsou proto téměř kolmé a vnitřní madla dveří jsou vtipně vytažena nahoru tak, že je zvenku skrz sklo vidíte.
Palubní desce jsou ukradeny veškeré klasické zvyklosti a je z důvodu třech sedadel vpředu řešena výslovně po svém. Střed palubní desky vlastenecky odkazuje na bohatou “vulkanickou činnost” v podobě “bobku” s průduchy ventilace, přístrojovou kapličku a ovládací prvky klimatizace. Samozřejmě nechybí autorádio s CD přehrávačem a řadící páka umístěná napravo od volantu. Po obou stranách palubní desky přijdou vhod uzavíratelné odkládací schránky. Díky tomuto nestandardnímu řešení má řidič i jeho dva spolujezdci na předních sedadlech dostatek místa pro své končetiny.
Zajímavostí je netradiční rozmístění některých ovládacích prvků. Dvoudílná boční zrcátka se ovládání tlačítka umístěnými na stropu a páka ruční brzdy našla své místo mezi dveřmi a sedadlem řidiče. Multifunkční volant pokrytý řadou tlačítek má ideální průměr, ovšem plastové provedení klouže. Zvláštně je vyřešena klimatizace, která sice hlídá teplotu a intenzitu foukání, ale směr je nutné volit manuálně. Méně důvěry ve mě vzbuzovaly slabé stírače a nemožnost při ostřikování zároveň stírat. Nejprve sklo ostříknete páčkou klasickým pohybem k sobě, a teprve poté musíte otočným ovladačem na páčce pustit stěrače, což není příliš bezpečné.
Multiplu mohly a zřejmě některé z nich stále mohou pohánět tři pohonné jednotky. Základním stavebním kamenem je benzínová šestnáctistovka produkující 103 koní. Druhým motorem je opět šestnáctistovka, ovšem spalující stlačený plyn CNG. A konečně třetím agregátem je vznětová devatenáctistovka. Jednal se o nejvýkonnější motor v nabídce. Čtyřválec MultiJet, který je i pod kapotou testovaného auta od AAA Auto, se systémem vstřikování paliva Common-Rail produkuje 88 kW (120 k) při 4000 otáčkách. Točivý moment dosahuje hodnoty 255 Nm při 2000 otáčkách. Tyto hodnoty stačí na akceleraci z 0-100 km/h za 12,1s a dosáhnutí maximální rychlosti 178 km/h.
Přes počáteční nedůvěru (přece jen se sedí poměrně vysoko a Multipla má na výšku téměř 1,7m) s přibývajícími kilometry nedůvěra ustupovala vzad. Multipla dovede poskytnout velmi solidní komfort cestování, přičemž v zatáčkách poskytuje dostatečnou stabilitu a jistotu. Kola umístěná v rozích přispívají k dobrým jízdním vlastnostem. Multipla dovede být celkem rychlá, v zatáčkách vyznává dlouho neutralitu, která se mění v nedotáčivost. Věřte tomu, že s Multiplou lze jet rychle, ale bavit vás to nebude. Řidič se díky měkčímu podvozku v sedačce jen horko těžko udrží. Ještě hůře na tom bude spolujezdec sedící hned vedle řidiče. Ten se nemá čeho přidržet.
Řazení nelze označit za špatné, ale k dokonalosti mu malý kousek přece jen chybí. Řidiče potrápí především gumový chod a občas malé zadrhávání. Pětistupňová manuální převodovka má kratší odstupňování, což přispívá k lepší dynamice.
Fiat Multipla je samorost, který na počátku své kariéry rozdával odvážnost a neskrýval chuť experimentovat. Postupem času Fiat došel k názoru, že je potřeba Multiplu více přiblížit střednímu proudu a její design (zejména předních partií) umírnil. Díky tomu však neztrácí nic na hodnotách, které od začátku nabízí a dělají Multiplu Multiplou. A tím je především netradiční uspořádání vnitřního prostoru při stále kompaktních rozměrech, variabilita a solidní jízdní vlastnosti.
Na co pozor
Fiat Multipla nabízí dobré jízdní vlastnosti, vytknout snad můžeme pouze brzdy, které mají se zpomalením vozu více práce a je to na nich znát. A podvozek je při přejezdu nerovností trochu hlučnější. Jaké motory máte na výběr? U Multiply je situace bohužel trochu horší, než u zmíněných konkurentů. Máte na výběr pouze dva osvědčené a spolehlivé motory – zážehovou 1.6 16V s výkonem 76 kW a vznětový agregát 1.9 JTD ve výkonových variantách 77, 81 a 85 kW. Zážehový motor (jinak velice pružný a úsporný) má s tímto automobilem hodně práce. Připravte se tedy na spotřebu mezi 9 -10 litry na 100 km a trochu vyšší hlučnost.
Vznětové jednotky jsou schopny zajistit daleko lepší dynamiku při nižší spotřebě. Bohužel i u tohoto turbodieselu musím upozornit na obvyklé drahé závady. Vstřikovače common-railu, váha vzduchu a u výkonnějších variant také regulace turbodmychadla. S trochou nadsázky by se mi chtělo konstatovat, že do budoucna asi bude zvykem spíše upozorňovat, který z dieselů tyto závady nemá, jinak s nimi bude potřeba automaticky počítat.
Zážehový motor byl sice spolehlivější, ale jednotka 1,6i 16V v Multiple trpí. Vyhnána krátkými převody do vysokých otáček (aby si s hmotou a odpory vozu poradila) je též hodně hlučná, což u fiatu nikdy nebývalo zvykem.
Multipla má robustní podvozek, který sice při přejezdu nerovností trochu trápí posádku rázy, ale zato je mu opotřebení celkem cizí. Jen v prvním roce výroby se vyskytovalo nepravidelné opotřebení předních pneumatik. Jinak je toto auto překvapivě spolehlivé a komu se zamlouvá, ať si jej klidně koupí.
Ještě jedna informace nám chybí – a sice hodnocení bezpečnosti. Multipla absolvovala nárazový test v roce 2001 a jeho výsledky nejsou příliš povzbudivé. 3 hvězdičky a 19 bodů je slabé a riziko poranění řidiče a spolujezdce bylo velice vysoké.
« Od dodávky po sanitku: Škoda 1203 zanechala v lidech nesmazatelnou stopu Test ojetiny Citroën Grand C4 Picasso: Francouzský svéráz má stále, co nabídnout »
