Test Volkswagen Multivan 2,0 TSi Long Style: Osobák v dodávkovém převleku
Po delší době jsem se dostal k testu VW Multivan. Uvědomil jsem si, že je to už vlastně tak dlouho, že jsem naposled jezdil ještě s verzí 6.1, která se až na drobné facelifty dlouhá léta neměnila. Jak moc je nový Multivan odlišný, jsem ani v nejmenším nečekal.
Na první pohled by si leckdo řekl, že se jedná pořád o stejnou dodávkovou krabici, jen s jinými světly a že zase tak jiný být nový Multivan nemůže. To je ale obrovská chyba. Stačí se na Multivan podívat přímo z boku a nejvýraznější změna je vidět na první pohled. Kromě zmíněných světel, která dostala o dost štíhlejší a hlavně vzadu horizontální tvar, je markantní úpravou karoserie položení čelního skla. To je nově nakloněné mnohem více dozadu a čumák Multivanu je štíhlý jako štika. To se výrazně příznivě projevuje na spotřebě, o které si povíme později. Celkově nyní působí mnohem dravějším a aerodynamičtějším dojmem, ale zároveň mu to přidalo i na určité eleganci.
Interiér nového Multivanu je zase o krok dále. Použité materiály se mi líbí, jejich různorodá kombinace je nápaditá a vše na mě působí kvalitně. Až na pár drobných výjímek u nejnižších výbav v tomhle VW chyby nedělá. Na ergonomii se toho mnoho nezměnilo a to je vlastně dobře. Ta je totiž u Multivanu specifická a rozhodně je i jedním z důvodů pro to, proč si jej tolik lidí zamilovalo a používá ho jako hlavní auto do rodiny na každý den místo klasického osobáku. V sedačce se sedí příjemně vysoko, rozhled o situaci kolem je vynikající a nemá na něj vliv ani nově položené čelní sklo. Hodím si klasicky jeden loket na širokou hranu dveří, druhý na sklápěcí opěrku a vychutnávám si příjemně vzpřímený posez za volantem. Výhled je perfektní a na silnici se dívám s nadhledem a cítím se bezpečně. Úplně chápu, že tento pohled na svět si tolik lidí zamilovalo. Multivan zajímavým způsobem umí navodit pocit osobáku, i když svým způsobem pořád proporcemi nejvíc připomíná dodávku.
Multifunkční volant dobře padne do ruky a ergonomie je tady zvládnutá na jedničku. Naštěstí má klasická tlačítka a ne dotykové plošky, jako v případě Golfu. Zbytek ovládání na palubní desce se pak nese v převážně dotykovém duchu. Zvyknou se na to dá, je to jednodušší na úklid, vypadá to moderně, ale stejně dávám osobně přednost spíše klasickým tlačítkům. Celkově vypadá palubní deska skutečně hezky. Kombinace plastů, broušených ploch a kovových linek společně s VW techničností, navozují dojem dobře odvedené práce a dýchá z toho na mě i určitá nadčasovost, která se bude líbit hodně dlouho.
S grafikou a rozložením přístrojovky nemám problém. To se mi u všech VW líbilo hned od začátku. Hned vedle se nachází volič převodovky, jehož minimalistické řešení se mi také zamlouvá. Středové části pak dominuje vkusně zasazený displej infotainmentu, pod ním mezi výdechy klimatizace pár praktických dotykových plošek pro přístup do nepoužívanějších funkcí a to, co mě potěšilo nejvíce je pak mini šuplík na mobil nebo klíče a výklopný držák na nápoje. Skvělá je právě jeho sklopná funkce. Když jej zrovna nepotřebujete, stačí jej sklopit nahoru a můžete se mezi předními sedačkami pohybovat jako v autobusu. Podlaha je totiž rovná, nepřekáží vám žádný středový tunel a místa je tu tolik, že i když by vám někdo zablokoval dveře řidiče svým parkovacím uměním, v pohodě vylezete druhou stranou během několika vteřin.
Aby to ale nevypadalo, že pěji jen samou chválu, byla přece jen jedna věc, která mě zklamala a kterou si VW na jinak skvělém autě způsobil úplně zbytečně. O koncernovém infotainmentu toho bylo napsáno už poměrně dost a je pravdou, že mají infotainmenty poměrně nepřehledné a nelogické. U tohoto kousku se ale ještě projevila chyba v tom smyslu, že infotainment sám začal listovat stránky, aniž by se ho někdo dotýkal a v tu chvíli jej nebylo možné ovládat. Pod panelem infotainmentu má ale Multivan naštěstí ještě další samostatnou dotykovou ovládací lištu pro nastavení teploty, a tak jsem si vystačil v zimním období i tak a infotainment ani nepotřeboval. Je to ale každopádně škoda, protože jeho grafika je hezká a do palubní desky je zapracovaný elegantně.
VW Multivan je samozřejmě svým způsobem dost specifický a proto si jej kupují lidé se specifickými požadavky. Ve výsledku je to vlastně jednoduché. Je to většinou někdo, kdo se prostě nevejde ani do rodinného kombi. Buď potřebuje převážet velkou rodinu, má mraky krámů, nebo je volnomyšlenkářský nomád a chce v autě přespat i se svým surfovacím prknem a kolem. Všechno tohle Multivan dokáže a proto jich potkávám takové spousty na všech evropských plážích a v kempech. To samé samozřejmě umí i tento testovaný kousek. V zadní části byl vybaven pěti jednotlivými sedadly. Dvě v prostřední řadě a tři vzadu. Jednotlivá sedadla co do komfortu rozhodně nejsou ošizena oproti řidiči a spolujezdci. Jsou to honosná křesla s vyhříváním a područkami. Komfort doplňuje výklopný stolek na sedadle před vámi stejně jako v letadle a za příplatek zde mám i posuvnou konzoli, která v sobě skrývá také výklopné stolky a držáky na nápoje. Jednotlivá sedadla se dají jednotlivě posouvat, sklápět a samozřejmě se dají i zcela jednoduše vyjmout. Váží jen kolem 25ti kilogramů, a tak vám při manipulaci neodrovnají záda. Uchyceny jsou pak v zapuštěných kolejnicích a vám vždy zůstane jen praktická a rovná podlaha. Stačí už jen na podlahu hodit spacák a nikde vás nic nebude tlačit.
Valná většina Multivanů se vždy prodávala s dieselovými motory. Pár výjimek s benzinovými agregáty taky bylo, ale ač pamatuji i poměrně výkonné verze, které dokázali s Multivanem pěkně cvičit, nikdy neoplývali přílišnou spolehlivostí a žraly i trávu kolem příkopů. Překvapením tak pro mě bylo, když jsem nového Multivana dostal s dvoulitrovým zážehovým motorem i já. Tento čtyřválec TSi o výkonu 150 kW ve mě po předchozích zkušenostech, i když z dob dávno minulých, nevzbuzoval přílišnou důvěru. Dokonce jsem se divil že VW takovýto motor do nabídky Multivanu vůbec zařadil. Ale dobře, každý má právo volby a je vlastně fajn, že je z čeho vybírat a člověk není omezen.
První kontakt s motorem je pro mě rozhodně příjemnou zkušeností. Běží tiše a hladce, jak se na správný benzíňák sluší a patří. Už od prvních pár set metrů je jasné, že s Multivanem i pěkně cvičí a propůjčuje mu dynamiku, kterou znám spíš z osobáků podobných motorizací. Převodovka řadí jemně a celé tohle soustrojí působí jako dobře sehraná dvojka. Při popojíždění v koloně o motoru ani nevím, na okreskách mi výkon nikterak nechybí a na dálnici jedu de facto pořád půl plynu. Nemusím se bát ani předjíždění v prudším kopci, kde Multivan ochotně zrychluje dalece za povolený rychlostní limit. Překvapivá byla rozhodně spotřeba. Osobně jsem apetit někde kolem 15ti litrů na 100 km, ale Multivan se normální jízdou hravě vejde pod 10. To je s tak výkonným benzínovým motorem poměrně zarážející a je vidět, že změna předního tvaru karoserie udělala svoje. Poznáte to ostatně i tak, že v novém Multivanu je o hodně větší ticho než dříve. I ve vyšších rychlostech jen lehce šumí a pohodu na palubě neruší žádné aerodynamické bubnování.
V čem je ale nový Multivan nejvíc jiný, je jeho podvozek. Ani jeho předchozí verze se nikdy nedokázaly zbavit některých dodávkových dědictví v podobě poskakujícího zadku při malém zatížení, a ač jste ho mohli mít uvnitř vyšperkovaný sebevíc a obložený vším možným, svoje dodávkové předky nezapřel. Ve VW si ale konečně uvědomili, že Multivan se vyprofiloval jako denní rodinné auto a s tím tak přišel i jeho vývoj, kdy teď stojí na moderní podvozkové platformě. Je to už tedy čistokrevný osobák. A na jízdě je to znát. Co znát. Je to úplně jiné auto. Na vlastnosti minulých modelů rovnou zapomeňte. Tohle prostě jezdí úplně stejně jako rodinné kombi jen s jiným posezem za volantem. Do zatáček ho můžete v rámci určitých limitů vyšší karoserie poslat stejně jako Passata a při přejíždění retardérů už si nevylámete zuby a neuděláte z nákupu v kufru míchaná vajíčka. Nedá se říct, že je to jen nějaká výrazná změna. Je to de facto revoluce a od současného Multivanu bych začal počítat rok 0 a jeho novou éru.
O tom, koho všeho Multivan dokáže uspokojit jsem se zmínil už v úvodu. Svoje místo má na našich silnicích už pevně obsazené, svoje zákazníky si jistě najde i dále a o jeho prodeje bych se nebál. Svým projevem se nyní zařadil mezi osobní vozy a svojí praktičností nemá konkurenci. Trochu mi chybí nemožnost volby 4×4, protože ne všichni si zrovna u Multivanu asi vystačí jen s asfaltem. Až se jednou dočká i pohonu všech kol a přestanou jej trápit problémy s infotainmentem, multifunkčnější vůz pro kohokoliv ani nebude mít smysl hledat. Cenové rozpětí je velké. V základu se vejdete těsně pod milion, ale s lepšími výbavami a příplatkovými doplňky letí cena strmě vzhůru. Pokud byste si svoje auto snů, kterým nový Multivan rozhodně má potenciál být, chtěli vyšperkovat stejně jako tento kousek v testu, musíte si připravit něco málo přes 2,2 milionu korun.
Plusy
– praktičnost
– skvělý podvozek
– ticho na palubě
– hezký interiér
– rozumná spotřeba
– dobrá dynamika
Mínusy
– infotainment
« Elektroojetiny: Mohou čínské vozy porazit evropské značky? Modely MG a Dongfeng lidé vyhledávali častěji než vozy Škoda Česko má 3. nejmenší podíl elektromobility v Evropské unii: Dotace má jeho situaci zlepšit »
