Test Volkswagen ID.3 Pro S: Znova a lépe
Volkswagen je na pokraji největší změny ve své historii a právě ID.3 v ní už několik let hraje hlavní roli. Automobilka se rozhodla věnovat se naplno elektrické budoucnosti a dala si na něm dala opravdu záležet, vždyť jen platformu ladila šest let. Vzniklo tak nečekaně promyšlené auto, které dobře funguje jako článek propojující končící spalovací motory a nastupující elektromobily. ID.3 má navíc čerstvě po faceliftu, podařilo se odstranit většinu z dřívějších chyb?
Z čelního pohledu je tu nový nárazník s upravenými vstupy vzduchu, přepracovaná kapota, ze které zmizela černá lišta před čelním sklem a naopak přibyly prolisy po stranách. Ze zadního pohledu je možné si všimnout přepracovaných světlometů i jejich grafiky – například brzdové světlomety svítí do tvaru písmene X. Zatímco přední část vypadá v podstatě jako libovolné auto z osmdesátkových sci-fi filmů, tak profil už je vcelku zajímavý. Hned je znát velké zaměření na aerodynamiku. Nejvíc mě ale zaujaly prakticky nulové převisy. ID.3 má v podstatě stejné rozměry jako aktuální Golf, ale rozvor je o 13 centimetrů delší. To je samozřejmě možné jen díky tomu, že v autě není motor, výfuk ani převodovka.
Uvnitř se toho z pohledu vzhledu moc nezměnilo, nové jsou spíše materiály a jejich kvalita. Na sedadla totiž Volkswagen nyní používá tkaninu z mikrovlákna Artvelours Eco. Ta je speciální tím, že je ze 71 % tvořena z plastového recyklátu. V interiéru už nenajdeme přírodní kůži, pokud je tu něco koženého, je to z umělé kůže. Ta se podle Volkswagenu svými vlastnostmi a pocitem z doteku vyrovná zvířecí kůži.
Co se ale bohužel nezměnilo, to je elektrické ovládání oken. Volkswagen tu pořád nechal pouze dva ovladače (levý a pravý) a mezi předními a zadními okny se přepíná na dotekové plošce před ovladači. A to je pěkně nešikovné, protože občas si přední za zadní (a naopak) přepnete omylem a stahujete jiná okna, než jste původně chtěli. Rozhodnutí zbavit se všech tlačítek taky neberu za šťastné. Ergonomie tím dost trpí a auto tak přišlo o tu typickou vlastnost Volkswagenů – sednout a jet. Teď to od vás bude vyžadovat trochu učení se „kde co je“. Pokud jde o kvalitu a zpracování, už jste o tom asi něco slyšeli. Zpracování je německy poctivé. Slícování jednotlivých dílů na jedničku, odnikud se neozývají pazvuky. Zkrátka takový koncernový standard.
Skvěle je řešen především vnitřní prostor. ID.3 byl od začátku vyvíjen jako bateriový elektromobil. Nejde o žádnou přestavbu spalováku, takže nemá ani středový tunel, ani prahy. Do auta se tak skvěle nastupuje a je uvnitř příjemně vzdušno. Chybějící středový tunel nahradila konzole a obrovským množstvím úložného prostoru (toho je v autě obecně kupa), bezdrátovou nabíječkou na USB-C konektory. Trochu mě zamrzelo, že v celém autě není ani jedna 12V zásuvka. Vynikající je také výhled z vozu. Dvojité A sloupky se mi líbily už u Hondy Jazz, tady to není jinak. Posaz je o něco vyšší, připomíná spíš MPV, ale přirozenou polohu najdete rychle. Druhá řada sedadel poskytne kvůli dlouhému rozvoru dostatek místa i pro dospělého. Sedačky mi navíc připadají pohodlnější než vepředu. Bez problémů bych tu přežil i delší cestu. Kufr potom pojme v základu 385 litrů.
Volkswagen zapracoval také na softwaru, protože modernizovaný elektromobil ID.3 dostal nový infotainment s možností aktualizací vzduchem (tzv. Over-the-air). Displej multimediálního systému je větší, úhlopříčka je až 12 palců. Novinkou je také velký barevný head-up displej s rozšířenou realitou, který měly dříve jen elektromobily ID.4 a ID.5. Změnil se i displej za volantem, který teď ukazuje důležité údaje o stavu baterie.
Auto dostalo i chytrou navigaci, která pracuje s aktuálním provozem. Volkswagen vylepšenou navigaci nazývá jako „e-plánovač tras“ a umí také plánovat ideální zastávky pro nabíjení tak, aby vůz dojel do cíle co nejdříve. Systém zohledňuje kromě stavu nabití svého akumulátoru i aktuální dopravní situaci a její předpověď. Vyhodnocování zastávek pro nabíjení probíhá v reálném čase a pracuje nejen s obsazeností dobíjecích stanic i jejich výkonem. Může se tedy stát, že ve výsledku může být trasa navržena se dvěma krátkými nabíjecími zastávkami namísto jedné delší.
A když už jsme u toho nabíjení, tak i tady jsou novinky. V rámci modernizace dostala testovaná verze Pro S s větší 77kWh baterií vyšší nabíjecí výkon stejnosměrným elektrickým proudem. Z původních 125 kW lze nyní nabíjet až 170 kW. Díky funkci Plug & Charge, kterou dostala modernizovaná verze, navíc (u některých dobíjecích stanic) nepotřebujete po připojení nabíjecího kabelu k nabíječce žádný chip nebo kartu, protože auto autorizuje samo a začne záhy nabíjet.
Zatímco v případě velikosti baterie vám dá Volkswagen vybrat – nabízí 58 nebo 77 kWh – tak u elektromotoru na výběr není. Elektrické ID.3 bude mít vždy jen jeden motor na zadní nápravě. Jeho výkon je 150 kW/204 koní a točivý moment, dostupný prakticky kdykoliv, je 310 Nm. Zrychlení z 0 na 100 km/h zvládne auto za 7,9 sekundy a maximální rychlost je elektronicky omezena na 160 km/h.
Platforma MEB je vlastně osvědčený recept na moderní elektromobil. Bateriový skejt mezi koly a elektromotor umístěný nad zadní nápravou, kterou také pohání. Pří pohledu do tabulek na nečekaně vysokou hmotnost (přes 1700 kilo) to nevypadá nadějně. Ale výkon je to poslední, co vás bude trápit. Dynamika je skvělá. A to dokonce tak, že jsem si většinu týdne vystačil s ECO režimem, který trochu otupí odezvu na plyn a jízdu udělá plynulejší. Spotřeba? Ve městě jsem jezdil kolem 14 kWh, po okreskách mezi 17-18 a dálniční 130 si řekla o nějakých 24 kWh na 100 km. Týden jsem zavřel se spotřebou lehce přes 17 kWh. Počítejte tak, že bezpečný dojezd se pohybuje někde kolem 400 kilometrů.
Na silnici má ID.3 co dokazovat. Volkswagen ho propaguje jako Golf pro elektrickou generaci a jít ve šlépějích auta, které už desetiletí patří na špičku třídy, nebude snadné. Při pohledu na zbytečně velké dvacítky jsem se bál komfortu, ale už první metry dávají tušit, že v automobilce moc dobře vědí, co dělají. I přes obří disky je auto příjemně plavné a poradí si s většinou nástrah našich silnic. Naprosto skvělá je také manévrovatelnost. Předním kolům nic nepřekáží, a mají tak velký rejd. Poloměr otáčení je u ID.3 v podstatě shodný jako u miniaturního Upu. Ve městě se auto prostě cítí skvěle. Dynamika, přehled o dění kolem auta, ticho, komfort – všechno přesně tak, jak má být. Po opuštění města si všímám především skvělého odhlučnění. A to jak od podvozku, tak od aerodynamického hluku. Pusťte si svojí oblíbenou hudbu a užívejte si pohody. Jako běžné dojíždědlo z A do B je ID.3 neobyčejně příjemný a nerušivý společník.
Řízení je příjemně lehké a komunikativní. Krásně cítíte napojení na kola a máte dobrý přehled o tom, co se pod nimi děje. Na výjezdech ze zatáček vás nic netahá za volant a krásně vás vytlačí zadní náprava. Musím říct, že na okreskách jsem si auto užil. Nejde o nějakou sportovní zábavu, ale spíš o to, jak nenuceně a přirozeně ID.3 působí. Po jízdní stránce si opravdu není na co stěžovat.
Volkswagen ID.3 vlastně vůbec není špatný. Především jde o skvěle jezdící vůz s chytře navrženým vnitřním prostorem. Pravdou ale je, že byť je Volkswagen ID.3 platným členem elektromobilní společnosti, tak nic revolučního nepřináší. Facelift naštěstí většinu dřívějších chyb napravil. Interiér je teď mnohem kvalitnější a příjemnější. zrychlilo se také dobíjení a je zde lepší výbava. VW zapracoval také na stabilitě infotainmentu.
A co cena? Základní provedení s menší baterií se teď vejde do milionu. To ale pro testovanou nejdražší verzi Volkswagen ID.3 Pro S s větší baterií neplatí. To v základu startuje lehce nad jedním a čtvrt milionem korun s daní.
Plusy
– Vnitřní prostor
– Komfort a odhlučnění
– Technologické novinky
Minusy
– Zbrklé asistenty
– Stále vysoká cenovka
« Ceny elektromobilů a aut se spalovacím motorem se do roku 2027 srovnají První jízda s Mercedes-Benz CLE: Coupé, na které jsme čekali? »
