Test ojetiny Volkswagen Golf GTD VII
GTI není jenom pojem a prosté označení sportovního Golfu. Ta písmena se za sedm generací stala kultem a ztělesněním sportovní univerzálnosti. Golf GTI totiž nikdy nebyl, snad jen vyjma první generace, pravověrný sportovní vůz. Jeho posláním byla kombinace možnosti rychlého svezení, zážitků za volantem a každodenní použitelnosti. A to vždy plnil dokonale.
Benzínový Golf GTI je skvělý vůz určený všem, kterým běžný Golf nestačí a “eRko” je příliš ostré. Pokud ovšem hodně cestujete a trápí Vás devítilitrová spotřeba Golfu GTI, sáhněte po variantě GTD, která jezdí při stejném tempu vždy minimálně o tři litry úsporněji. Jak funguje jsem zjišťoval na ojetině zapůjčené od AAA Auto.
Vzhledově GTD přísně kopíruje svůj benzinový vzor a jediným rozdílem jsou štítky označení, de písmeno “d” nahradi “i”. Jedná se o nejagresivnější vzezření v historii značky. Může za to především ostře řezaný nárazník s velkými nasávacími otvory s žebrováním. Nečekejte žádnou extravaganci, vše ostatní je totiž velmi decentní. Vzadu se umístila dvojice koncovek výfuků a malý střešní spojler. Vedle ostatních zástupců třídy tak Golf působí opravdu nevýrazně, zejména pak vedle takového Focusu ST. Nicméně i to je však součást charakteru, GTD totiž vystihuje to, o čem vůz kategorie hothatch původně byl. A to o každodenní univerzálnosti a rychlosti pokud se zrovna rozhodnete o víkendu vymést své oblíbené okresky.
Interiér a vůz obecně neutrpěl s přeměnou na GTD žádnou ztrátu praktičnosti, a tak tady pořád máme poměrně prostorný kokpit s místem pro pět cestujících a dostatečně objemný kufr. Na první pohled uvnitř zaujme sportovní volant s tlustým věncem a ikonické kárované čalounění sportovních sedadel. Zajímavým detailem je stylizace rychloměru a otáčkoměru podle ciferníku hodinek a hlavice řadící páky ve tvaru golfového míčku. Závanem moderny je zase LED osvětlení interiéru a svítící červené lišty na předních dveřích. Osobně mě těší, že Golf VII zůstal věrný středové konzole natočené k řidiči. Malý detail, který zásadně ovlivňuje pocit na palubě k lepšímu. Jinak je to klasický vůz koncernu Volkswagen, takže je vše velmi kvalitní a ergonomicky bez chyb. S tím také plyne absence emoční stránky a jistý vizuální chlad.
U verze GTD se o pohon stará vznětový čtyřválec 2.0 TDI s výkonem 135 kW/184 koní a s točivým momentem 380 Nm. Modernizace u něj narozdíl od GTI či ostrého R nepřinesla žádné zvýšení výkonu. Diesel můžete mít s šestistupňovou manuální převodovkou nebo sedmistupňovým dvouspojkovým DSG. Golf GTD umí zrychlit z 0 na 100 km/h za 7,4 sekundy a dokáže uhánět maximální rychlostí 230 km/h (zde jen připomeneme, že GTI VII umí stovku o sekundu rychleji a maximálku má 250 km/h).
Samotný agregát výrazněji zatahuje již po překročení 1 800 ot./min. a plynule pokračuje k hranici 4 tisíc otáček, přičemž červené pole začíná o 500 otáček výše. I když se v praxi jedná o poměrně rychlý stroj, potěší spotřeba paliva, která ve většině případů bude začínat pětkou. Dá se jezdit o litr levněji, ale to je spíše pro ekonomicky smýšlející jezdce. Jízda je pak silně nezáživná – a na to přece postačí obyčejný Golf s tříválcem či dieselovou šestnáctistovkou.
Při normální jízdě se nechová jinak, než jakýkoliv jiný Golf se silnější pohonnou jednotkou. Na svou třídu je dobře odhlučněný, slušně komfortní a celkově nepůsobí žádným rušivým dojmem. Už do Golfu sedmé generace zavítal volič jízdních režimů – nejzajímavější je tlačítko Sport, které přiostří reakce na plynový pedál, ztuhne řízení, a v případě DSG převodovka drží motor v ideálních otáčkách a auto celkově působí dravějším dojmem. V neposlední řadě také ztuhnou adaptivní tlumiče a podvozek začne více kopírovat silnici.
A co když vám tedy rupne v kouli a vyrazíte na oblíbenou okresku, nebo okruh? GTD musí zvládat i tohle a nemá s tím problém. Výkon je parádní a auto letí vpřed s razancí odpáleného golfového míčku. Mám radost i z rychlých reakcí motoru na podněty plynového pedálu. Jo, GTD je rychlé a na okresce umí přesvědčit i ty, kteří raději opravdové sportovní auta. Tím se dostávám k podvozku, protože silný motor potřebuje stejně rychlý podvozek a tady je naštěstí souhra naprosto perfektní.
Přede mnou vracák, na výjezdu dávám plný plyn a jsem zvědavý, jak se diferenciál XDS popere s točivým momentem. Očekával jsem krátký prokluz vnitřního kola, ale chyba. GTD se zakousne do zatáčky a drží jako o život. Na plyn můžete velmi brzy a spolujezdci naběhne husí kůže. Nerozhodí ho dokonce ani horší povrch, takže na projížďky nemusíte volit jen udržované nové silnice.
V základu měly Golfy GTI i GTD sportovní podvozky se sníženou světlou výškou o 15 mm oproti běžným modelům. Za příplatek byl však v nabídce také adaptivní podvozek DCC. Na výběr jsou profily Normal, Comfort, Sport, Eco nebo Individual, který si lze libovolně personalizovat. Řízení je totiž strmé, brzdy ostré a podvozek jistý. Potěší i minimální vrozená nedotáčivost, čemu samozřejmě pomáhá elektronika, zejména systém XDS.
Volkswagen se pustil do experimentu s progresivním řízením. Variabilní převod řízení zredukoval počet otáček na pouhých 2,1 – strmost řízení se ovšem plynule mění s úhlem natočení volantu. Reakce auta jsou hbité a neustále překvapující, akorát ta čistá radost, daná propojením řidiče, auta a silnice pod koly, chybí. Strmější řízení totiž potřebuje výkonnější elektromotor posilovače a volant je tak bez špetky zpětné vazby.
Stejně jako v případě GTI se jedná o skvěle využitelné auto, které potěší fantastickou spotřebou paliva. GTD se nejlépe hodí pro běžné a časté zdolávání dlouhých cest. V žádném případě se nejedná o sportovní vůz, ale pouze o poměrně rychlý model, který nepřináší žádná omezení, nehází klacky pod nohy a vždy je pevným spojencem. Řízení Golfu je velmi snadné a intuitivní. Díky úspornému dieselu přelétnete Německo ani nebudete vědět, stejně tak s ním není problém vyjet v neděli ráno do zatáček a užít si zrychleného tepu. Extra zábavu neposkytne, ale rychleji se svezete.
Na co si dát pozor?
Je to diesel z druhé ruky, navíc silný a v úzce zaměřeném modelu. Je tedy logické očekávat, že s ním předchozí uživatelé nejezdili v rukavičkách. Naftové motory jsou v základu bytelné, ale strašně záleží na minulosti. Pozor si dejte právě na verzi GTD, u které se už párkrát objevil problém s přidřeným vrškem motoru. Většinou to jde ale na vrub zanedbanému servisu u přetěžovaného auta. Ono jezdit se silným nafťákem jako dobytek a následně měnit olej po 30 000 km, to odpraví sebelepší motor.
Je tedy na vás, zda chcete riziko u naprosto neznámého auta podstupovat. Maloobjemové motory TSI nežerou jak prokopnuté a jsou spolehlivé. Dobře si nákup nafty rozmyslete.
« Test SEAT Tarraco FR 4Drive Test BMW 840d xDrive Gran Coupé »
