Test Volkswagen e-Crafter: Střet s každodenní realitou
Elektromobilita je v posledních letech skloňována ve všech pádech, a zatímco ve sféře osobních automobilů je protlačována trochu násilně, tak do oblasti lehké nákladní přepravy prosakuje potichu a nenápadně. Což je trochu zvláštní, protože zde dává překvapivě velký smysl – o čemž se mě v uplynulém týdnu snažil přesvědčit elektrický Crafter. Jak mu to šlo?
Volkswagen Crafter je mezi dodávkami zatím docela mládě. Na trhu je pouze čtrnáct let. Za tu dobu si ale vydupal poměrně silnou pozici, a jeho aktuální (druhá) generace chce navázat na úspěšné tažení na poli dodávek. Pokud jde o design – ne že by na něm u dodávek záleželo – určitě tahá za správný konec. Byť tvar karoserie je dán koncepcí vozu, tak přídi vtiskl Volkswagen DNA svých aktuálních modelů s výraznou chromovou maskou a hranatými LED světlomety, a auto vypadá vlastně dost k světu. Jménu vaší firmy natištěnému na bočnicích ostudu rozhodně neudělá.
Interiér byl navržen s ohledem na maximální funkčnost. Přeci jen je Crafter čistě pracovní nástroj, takže určitě nečekejte měkčené materiály, nebo nějak složitě tvarovanou palubní desku. Všechno je navrženo s ohledem na maximální robustnost a praktičnost. Přísně geometrické palubce vévodí dotykový displej s navigací (který je součástí standardní výbavy). Operační systém je svižný a logický. V dodávce to asi nepovažuji za nutné, ale určitě potěší. Radost ale dělá solidní hudební souprava. Dále zde najdeme pro Volkswagen tradiční panel automatické klimatizace (taky v základu) a klasické analogové budíky s velkým barevným displejem uprostřed. Jednoduché, funkční, a především odolné. Skvělé je také velké množství odkládacích ploch. Pod sedačkou naleznete velký box, další dvě přihrádky jsou na vrchu palubní desky, a v každých dveřích jsou další 3. Drobnou výtku mám jen k tomu, že je zde málo uzavíratelných přihrádek. Minimálně ty na vršku by víko zasloužily. Přeci jen se při rozvozu každou chvíli z auta vystupuje, a věci na palubce jsou akorát zbytečným lákadlem.
Pochválit ale musím velice dobrá sedadla. Dobře drží tělo, jsou pohodlná a mají nastavitelnou bederní opěrku. Pro někoho, kdo v autě tráví celý den jsou sedadla opravdu důležitá, a Volkswagen zde odvedl opravdu dobrou práci.
Jenže to pořád popisuji Crafter jako každý jiný. Dnes tu jsme ale kvůli tomu, abychom přišli na to, jestli má na trhu místo e-Crafter. Takže se pojďme podívat na techniku. Dárcem orgánů byl … Golf. Ano, motor i baterie pochází z osobního auta, které není zrovna rekordmanem v dojezdu, což nebudí moc důvěry. Soustava produkuje 100 kW a 290 Nm. Což na papíře nevypadá moc slibně, ale díky instantnímu výkonu elektromotoru je to naprosto dostatečné – i pro plně naložené auto. Baterie má potom kapacitu 35,8 kWh (využitelných 33 kWh), a zajišťují dojezd až 173 kilometrů. Každý, komu jsem to říkal, se křižoval „Jak může mít dodávka tak malý dojezd, vždyť pořád jezdí“.
Jenže – představte si – u dodávky vlastně není dojez až tak důležitý. Tedy ne u takové, která slouží k závozu uvnitř města. Volkswagen totiž spolupracoval s největšími rozvozci, a vyšlo jim, že dodávka najezdí v průměru při rozvozu kolem sedmdesáti kilometrů s průměrným nákladem kolem 900 kilogramů. S maximálním zatížením 1,7 tuny jsou parametry e-Crafteru dimenzovány vlastně na dvojnásobek oproti Evropskému průměru. Pokud byste náhodou Evropský průměr přešvihli, není problém. Elektrický Crafter se totiž umí pěkně rychle dobít. Maximální rychlost dobíjení 40 kW je sice papírově slabá, ale pro malou baterii to naprosto stačí. Na 80 % se reálně dostanete za nějakých 25 minut. Než do sebe tedy řidič hodí oběd, nebo vyloží zboží, může opět vesele pokračovat. To samozřejmě platí jen u rychlonabíječek. Pokud dodávku připojíte k Wallboxu, počkáte si asi 5,5 hodiny, protože palubní nabíječka zvládne maximálně 7,2 kW. Což pořád bez problému stačí k tomu, aby při nočním stáním v depu načerpal dostatek sil na další pracovní den.
Jízdně se toho moc nezměnilo, a co ano, tak k lepšímu. Baterie je umístěná za kabinou v podlaze – navíc je umístěna tak šikovně, že zůstal zachován objem nákladového prostoru na 10,7 m3 – takže pomohla snížit těžiště a posunula ho více do středu vozu. Auto tak působí stabilnějším dojmem. Podvozek je dostatečně komfortní, a auto nemá tendence odskakovat ani prázdné, natož zatížené. Velice pohodlné je také regenerativní brždění, které stačí na naprostou většinu denních situací – většinou si tak vystačíte s jedním pedálem. Těch výhod elektrické dodávky by se samozřejmě dalo najít daleko více. Absence vibrací a hluku od motoru, díky čemuž budete po pracovním dni daleko odpočinutější.
V Praze se dá auto „odkládat“ do modrých zón, takže se nemusíte bát, že vám během vykládek naskáčou pokuty. Také odpadá spousta servisních úkonů. Není potřeba měnit olej, svíčky, turbo, rozvody. Startér netrpí stovkami startů denně. Obecně se tak dá čekat, že elektrický Crafter bude jen jezdit. Samozřejmě se najdou i nevýhody. Jednou z nich je umístění nabíjecího konektoru u dveří řidiče. Kvůli rozměrům s dodávkou vždy na parkovací místo couvám, pokud ale vyjde dobíjecí stanice na levou stranu auta, tak kabel nedosáhne. Většina dobíjení bude probíhat tak jako tak při nočním stání v depu, kdy tento problém odpadá, ale při mezizastávce na dobíjení ve městě k němu může dojít. Lepší by bylo dát zásuvku k zadnímu kolu, ale chápu, že nákladově bylo jednodušší využít už existují díru po hrdlu nádrže. Větším problémem bude nejspíš cena.
Elektromobily jsou zatím zkrátka drahé, a i absence servisu a levnější provoz nemusí být zárukou výhodnější nákupu. Pro elektrickou dodávku se nejspíš budete muset rozhodnout z jiných důvodů. Volkswagen chce za e-Crafter aktuálně v akci 1,289,713 bez DPH. Což je oproti spalovacím alternativám hodně, a pokud se na dodávku koukáte pouze z pohledu nákladů, je těžké to obhájit. Nicméně hlavní výhody leží především v jednodušším soužití s vozem společně s dobrým pocitem, že ulehčujete centrům od hluku a lokálních emisí. Takový důvod vám může přijít směšný, ale i v naší republice už se našlo spousta společností, které právě kvůli tomu přechází na zavážení center elektrickými dodávkami. Pojďme se ale ještě chvíli vrátit za volant. Auto je tišší, rychlejší, jistější a příjemnější než jeho dinosaury spalující protějšky, jak je to ale v reálném světě s dojezdem? S prázdným autem jsem se bez problémů držel na nějakých 19 kWh/100 km, což přesně odpovídá avizovanému dojezdu.
Pokud pojede s nákladem mezi půl tunou a tunou, dojezd klesne na nějakých 130-135 kilometrů. Při plně naloženém autě se ale dostanete jen lehce přes 100 kilometrů. Nicméně, většinou se s každou vykládkou zatížení snižuje, takže je to spíše teoretická hodnota. Navíc najezdit po městě za den 100 kilometrů je stále poměrně fuška, takže dojezd by měl stačit. Pokud ne, stačí vám méně než půl hodinka na nabíječce. Ještě je potřeba dát si pozor na maximální rychlost. Ta je omezena na 90 kilometrů v hodině. Pokud se před vámi tedy někdo bude pohybovat osmdesátkou, radši si to rozmyslete. Motor má výkonu stále dost, ale elektronika ho bez milosti utne. I to mě utvrdilo, že e-Crafter byl šit městu na míru.
Pokud má sloužit dodávka pro zavážení mezi městy, v rámci okresu, nebo dokonce republiky, nedává e-Crafter žádný smysl. Pokud jde ale o městské zavážení, jsou jeho parametry více než dostatečné, a jeho elektrifikace dává větší smysl, než u spousty osobních aut. Jeho provoz přináší minimální nároky na servis, levný provoz a daleko komfortnější denní soužití – a samozřejmě ulehčí městským plicím neprodukcí lokálních emisí. E-Crafter se také snaží zalíbit bohatou základní výbavou. Dostanete LED světlomety, automatickou klimatizaci, parkovací senzory i s kamerou, senzory pro ochranu bočnic, navigaci, vyhřívaná sedadla, a co je velkým překvapením – tepelné čerpadlo. V zimě se tak nemusíte bát, že vám topení bude zbytečně ukrajovat dojezd. Cena mu bohužel ani tak do karet nehraje, ale při pořízení podobného vozu stejně asi není primárním parametrem.
Volkswagen e-Crafter ukazuje, že elektrifikace má v lehké nákladní přepravě opravdu smysl. Výrobci k tomu ale přistupují opatrně a pohon převzatý z osobního vozu neposkytuje moc velký dojezd. Ten stačí pouze po městě: tam se ale ukazuje jako lepší řešení než spalovací alternativy.
Plusy
– Výkon
– Náklady na provoz
– Minimální povinný servis
– Výbava
Mínusy
– Pořizovací cena
– Hodí se pouze do města
« Vodík nahradí naftu jako záložní zdroj energie Maserati představuje nový motor s technologií F1 »
