Test Volkswagen Caddy Maxi Style 2,0 TDI: Z dělnického pomocníka ke strážci rodiny
Volkswagen Caddy už na našich silnicích v nemalém počtu obsadil svoje místo. Není divu, protože jeho výroba už pokračuje více než 40 let a za tu dobu jeho potenciál ve Volkswagenu dokázali náležitě využít. Ne, že by se nějak zásadně měnil jeho tvar a design, ale přesto jako chameleon dokázal měnit svoje užitné hodnoty podle nejrůznějších variant. Od těžce zkoušené klasicky plechové boudičky pro řemeslníky, až po osobní verze. Já jsem v testu vyzkoušel evoluční vrchol, jenž VW Caddy představuje v podobě osobní sedmimístné verze pod názvem Maxi ve výbavovém stupni Style.
Caddy dlouho procházel nejrůznějšími facelifty, ale pořád to prostě nebyl nový model. Až nyní skoro nezůstal kámen na kameni a kdo chtěl zcela nové auto, konečně se dočkal. Převlečený Golf? Zdá se to jako blbost? Ne tak docela. Caddy totiž sdílí stejnou podvozkovou platformu MQB. Spousta novinek se odehrála jak zvenčí, uvnitř, tak i v rámci jízdních vlastností. Při podrobnějším prozkoumání exteriéru je patrné, že drží tempo doby a nově nepostrádá LED osvětlení. Vpředu je stále patrná dobře známá Caddy tvář i když s LED technologií a přepracovanou maskou, ale zadní LED osvětlení zcela změnila tvar a charakter. Na tento revoluční design si budou muset i fanoušci modelu nějakou chvíli zvykat. Ne že by to nevypadalo dobře. Právě naopak. Caddymu sluší a obrovsky ho to omladilo, ale je naprosto jiné, než na co jsme byli do dnešního dne zvyklí.
V interiéru pak proběhla doslova revoluce. Všude kolem pracoviště řidiče jsou na dosah dotykové plochy a to jak displej infotainmentu, tak například dotyková plocha vlevo od volantu, kde se ovládají nejen světla, ale také například vyhřívání skel. Přístrojový štít je jak jinak než také digitální a celkově nyní Caddy vyhlíží super moderním dojmem. Nebýt laciněji vyhlížejících tvrdých plastů u kterých je například nad schránkou před spolujezdcem znatelné natažení vzoru v ohybu, působil by interiér Caddy skoro prémiově. Ocenil jsem i posed, který mám rád obecně nižší. Necítil jsem se konečně jako na bidýlku, sedačka řidiče se dá příjemně spustit dolů a ani tak jsem nebyl ochuzen o perfektní výhled do všech stran.
Pod taktovkou doby nejrůznějších elektronických systémů a asistentů na palubě najdete pět zcela nových. Mezi ty patří například „Travel Assist“, který poprvé v užitkovém voze Volkswagen umožňuje asistovanou jízdu v celém rozsahu provozních rychlostí. Ve spojení se systémem „Travel Assist“ je nově koncipovaný multifunkční volant vybaven také kapacitními senzory. Rovněž nový je sériově dodávaný asistent pro odbočování vlevo, který je součástí systému „Front Assist“. Asistent pro odbočování dokáže zabránit kolizím s protijedoucími vozidly, což jsem ale i díky nadstandartnímu výhledu ani jednou naštěstí nepotřeboval.
S čím si ale tento rodinný pomocník se svými konkurenty hravě poradí je rozhodně praktičnost s jakou je interiér koncipován. Množství odkládacích schránek jak na palubní desce, tak kolem řadící páky i ve dveřích je ještě doplněn prostornými kapsami nad předním sklem po vzoru dodávek. Ani zadní cestujících v obou řadách nejsou ochuzeni o to, odložit si pár drobností a nemusejí věci odkládat vedle sebe nebo pod nohy. Na první zadní řadu se pohodlně nastupuje přes obrovské posuvné dveře. Na zadní dvousedačku je to o málo složitější, ale po usednutí Caddy překvapí slušným prostorem.
Jasně, nebude si libovat pět urostlých dřevorubců na bezmezné pohodlí, ale méně prostoru pro nohy Caddy dohání velkorysým prostorem na hlavu i pro vyšší cestující. K tomu všemu je i při plném sedmimístném obsazení v kufru dostatek místa. Ač by to mohlo vypadat tak, že se Volkswagen snaží novým Caddy Maxi najít náhradu za model Sharan, není tomu tak. Nový Sharan chce VW údajně představit v blízké budoucnosti, tak uvidíme. Rozhodně ale Caddy využívá poslední dobou stále omezenější výběr mezi řídnoucími řadami MPV.
Pod kapotou testovaného kousku jsem během testovacího týdne potrápil čtyřválcový dieselový agregát o výkonu 90kW. V současné době nejsilnější „TDIčko“ v nabídce. Je třeba říct, že je k poměrně velké Caddyně to pravé ořechové. Poskytuje jí dostatek síly, spokojí se i se svižnou jízdou se 6 – 7 litry nafty a je kvalitně odhlučněný. Skoro jako zjevení v době automatů pro mě byla jeho spolupráce s novým šestistupňovým manuálem MQ281. Trochu jsem se bál, jestli už je hoši z fabriky nezapomněli dělat a proto pro mě velmi milým překvapením bylo, jak krásně se s ním spolupracuje. Manuál má krátké dráhy a je nebývale přesný. Komu se přece jen nechce kvrdlat, k dispozici je samozřejmě i sedmistupňové automatické DSGčko, ale na to musíte zapomenout, pokud by jste chtěli pohon 4×4.
Přepracovaný podvozek posouvá Caddy zase o krok dál od klasických starších uskákaných užitkáčů a přibližuje jej mnohem více ke komfortu osobních vozů. Přední náprava používá osvědčenou konstrukci se vzpěrami McPherson ve spojení s řízením, které má v porovnání s předchůdcem výrazně strmější převod. Caddy je teď mnohem živější na pohyby volantu a ochotněji mění směr. Zcela nově byla vyvinuta i tuhá zadní náprava s podélnými rameny a panhardskou tyčí.
Na zadní nápravě si nově našly místo vinuté pružiny namísto listových per a Caddymu to propůjčuje absolutně pohodlné jízdní vlastnosti. S přehledem odpouští i přehlédnuté vymetené díry, při kterých se vám nesnaží vytlouct zuby. V zatáčkách výrazně nezaklekává na vnější kolo a karoserie se navzdory vysoké stavbě moc nenaklání. Překvapil mě i dobrý hlukový komfort. Při vyšších rychlostech za dálničním limitem je slyšet hlučnější projev než u nižších aut, ale jinak na palubě vládne skutečně kvalitní klid. Z karoserie se neozývají žádné pazvuky a staré užitkové geny absolutně postrádá.
Volkswagen Caddy Maxi Style v novém hávu, s nejsilnějším dieselovým motorem, v sedmimístném uspořádání, moderním kokpitem a obrovsky praktickým interiérem rozhodně může zaujmout velké rodiny nebo takzvané věčné „stěhováky“.
V nabídce je v obrovském množství variant a výbavových liníí jako „Caddy“, „Caddy Life“ a „Caddy Style“. Volkswagen navíc láká na dlouhodobé akční ceny, které u základních modelů vypadají víc než zajímavě. Testovaný kousek se v nabité verzi sice vyšplhal na cenu lehce přes 900.000 korun, ale základní modely se třetinovými cenovkami dávají rozptyl na listování v cenících více než dostatečný.
Plusy
– Příjemný podvozek
– Přesná manuální převodovka
– Praktičnost
– Moderní kokpit
– Akční ceny
Minusy
– Laciněji vyhlížející plasty přístrojové desky a obložení dveří
.
« Reportáž: BMW M Day 2021 O desítkách tisíc ojetých aut se kupující nedozví pravdu: Podvody hrozí častěji u mladých ojetin »
