Test Volkswagen Caddy Cargo 2.0 TDI: Golf v montérkách
Ke splnění snu o vlastním podnikání potřebujete v podstatě jen tři věci – nápad, odhodlání, a pořádného parťáka. A Volkswagen Caddy je parťák, který pomáhá podnikatelům plnit sny o finanční nezávislosti už přes 40 let. Nyní přijíždí v nové generaci na základech aktuálního Golfu – a sází především na technologie. Nezapomněl při modernizaci ale na svůj původní účel?
Design jsme si představili nedávno u testu civilní verze Caddy Combi. Karoserie Cargo vychází ze stejného základu, a nemá cenu se tady nějak dlouho vzhledem zatěžovat. Myslím, že u užitkového auta to ani není nijak důležitý parametr. Auto má moderní ostře řezané tvary, a jasně odkazuje na předešlou generaci. Na první pohled se to možná nezdá, ale nový model je od šroubku postavené auto, a s předchozí verzí nesdílí žádné díly. Trochu kontroverzní je do barvy lakovaná výplň nárazníku (především bez mlhovek), ale mně osobně to nějak nerušilo. Zajímavostí je velice propracovaná aerodynamika. Se součinitelem odporu vzduchu cx 0,30 jde o nejlepší výsledek mezi užitkovými vozy. Jen pro představu, Škoda Kodiaq má 0,33 (čím víc, tím hůř).
Uvnitř vás čeká kabina inspirovaná osmou generací Golfu. Jsme v užitkáči, takže se připravte na větší zastoupení tvrdých plastů, ale samotné zpracování je na vynikající úrovni. Interiér je robustní a připravený na drsné zacházení. Potěší dostatek odkládacích přihrádek i 230V zásuvka mezi sedačkami. Ty samy jsou taky skvělé. Jsou komfortní a dá se v nich bez problému trávit i dlouhá cesta. Posaz i výhled z auta je dobrý. Škoda jen zpětného zrcátka. Přes okno velikosti výlohy je vidět stále skvěle, ale testovaná konfigurace se skříní neměla okno dozadu, takže je zpětné zrcátko úplná zbytečnost, a výhled ven mohl být ještě panoramatičtější.
Stále ale trochu bojuji s novou filozofií interiérů od Volkswagenu. Plně digitální interiér u Golfu zrovna nevítám, ale s trochou snahy ho ještě dokážu pochopit. Ale opravdu potřebujete celodotykové ovládání u užitkového auta? V testované variantě se nenacházel dvojdisplej z vyšších úrovní výbavy. V kapličce budíků na mě tedy koukaly klasické analogové ukazatele s barevným počítačem uprostřed – na tom není nic špatného. Svojí práci to odvede, a data se snadno odečítají. Hlavní displej na palubní desce měl menší úhlopříčku, což s sebou nese jednu zásadní věc. Chybí dotyková lišta na přidávání teploty a hlasitosti. Ano, ta lišta, kterou jsem kritizoval jak v Golfu, tak v Caddy combi. A světe div se, bez ní je to ještě o něco horší.
Vy totiž nemáte žádný přímý přístup k ovládání teploty. Kdykoliv chcete upravit teplotu, nebo pustit výhřev sedačky, musíte nejdřív do menu klimatizace, a až pak provádět daný úkon, čímž pouštíte oči ze silnice, a metry, kdy nedáváte pozor, nemilosrdně utíkají. Možná si říkáte, že teplotu stejně nastavíte jednou, dvakrát ročně. Já s vámi souhlasím. Jenže v této nižší výbavě to neplatí, protože v menu klimatizace nejsou stupně – pouze jezdec od modré do červené, jako za starých dobrých časů. Svojí ideální teplotu tak musíte odhadnout. A když sednete do auta po noci, kdy bylo pět stupňů pod nulou, tak samozřejmě zatopíte. Jenže auto nehlídá teplotu, ale topí stále naplno, takže po chvíli teplotu upravíte (opět musíte do menu klimatizace). Přistihl jsem se, že během prvních 10-15 minut jízdy jsem teplotu upravil klidně pětkrát. Což je zaprvé opruz, zadruhé je to i trochu nebezpečné. Jen to potvrzuje fakt, že nový infotainment Volkswagenu je zbytečně komplikovaný a odvádí pozornost od řízení. Musím se přiznat, že nad některými rozhodnutími kdysi nejergonomičtější značky na trhu mi zůstává rozum stát.
Pojďme se ale vrátit na pozitivní vlnu. Caddy totiž drobně narostl. Na délku asi o 7 centimetrů, na šířku o 6. Stejně se přidalo i v nákladovém prostoru – na výšku přibily 3 centimetry, na šířku 6. Samozřejmě za účel zlepšení přepravní kapacity. Délka ložné plochy je 197 centimetrů, a i v nejužším místě je 123 centimetrů. Euro paletu sem tak dáte jak na délku, tak na šířku. I zadní dveře byly rozšířeny, aby byl tento parametr splněn. Celkový objem nákladového prostoru je 3,1 metru krychlového. Nový Caddy sdílí platformu s novým Golfem, což sebou přináší lepší jízdní vlastnosti, ale taky fakt, že už se nedá objednat verze s listovými péry vzadu. Všechny varianty jsou vybaveny tuhou zadní nápravou s podélnými rameny a Panhardovou tyčí. Maximální zatížení „krátké“ verze je 780 kilogramů.
Pod kapotou můžete očekávat stejnou paletu motorů, jako v případě verze Combi. Zatím tedy nedošlo na elektrifikaci (i když plug-in provedení už je na cestě), sbohem jsme ale museli dát dvoulitrovému dieselu o výkonu 110 kW. Vybírat jde taky z automatu, manuálu i pohonu všech kol – ten jde ale párovat výhradně s manuálem. Novým naftovým vrcholem tak je dvoulitr o výkonu 90 kW a 320 Nm, který je přítomný v testovaným autě, a to v kombinaci se šestistupňovým manuálem a pohonem předních kol. Občas se setkávám s názorem, že má nový Caddy slabé motory. Já s tím ale nesouhlasím. V mnohem větším Crafteru se běžně nachází 110 kW dvoulitr, a stačí. Pro menší Caddy je tedy jeho slabší provedení zcela dostačující. Oproti civilní verzi je ale Cargo hůř odhlučněné, tak si jeho vrčení užijete trochu víc. Spárování se šestistupňovým manuálem je na jedničku. Převodovka má krátké a přesně vymezené dráhy, umí sama srovnat otáčky motoru, a změna rychlostí je tak naprosto sametová. Potěší i spotřeba. Na šest litrů jsem se podíval jen ve městě, v kombinovaném cyklu se dá jezdit za 5,5 i s trochu těžší nohou.
Na silnici Caddy viditelně těží z příbuznosti s Golfem. Hned v prvních metrech totiž překvapí na užitkový vůz nezvyklou dávkou jistoty a komfortu. I řízení je překvapivě „osobákové“. Je velice přesné, a Caddy Cargo ho poslouchá s velkou ochotou. Vlastně je poměrně snadné po chvíli zapomenout, že sedíte v užitkáči. Manévrovatelnost je taky vynikající, a brzdy se skvěle dávkují. Po stránce jízdních vlastností patří Caddy rozhodně na špičku třídy. Oproti jeho civilní verzi se samozřejmě trochu šetřilo na odhlučnění, a hluk od podvozku tady vnímáte o poznání víc, ale v rámci třídy jde stále o dobrý výsledek.
Caddy Cargo jezdí tak dobře, že mi ho vůbec nevadilo vzít závěrem testovacího týdne na výlet. I mimo město je auto pohodlné, klidné, zadní náprava nemá tendence odskakovat, ani když je auto prázdné. Prostě úplně normální auto – jen toho navíc dost uveze. Caddy taky sází na nejmodernější technologie. Těšit se tak můžete na Travel assist, automatická LED světla, nebo aplikaci We connect, díky které si můžete propojit auto s chytrým telefonem. Získáte tak přístup k informacím o poloze, stavu baterie nebo paliva. Je také možné využít službu We fleet, která pro firemní zákazníky přináší kompletní správu vozového parku, vytváření knih jízd, sleduje polohu i rychlost vozidla, nebo třeba monitoruje spotřebu. Podnikatelům tak šetří peníze, protože podobná řešení nemusí kupovat od třetích stran.
Volkswagen Caddy Cargo tak je stále užitkový vůz, ale zároveň nepůsobí jako tupý pracovní nástroj. Má dospělé jízdní vlastnosti, a je nabitý moderními technologiemi. Otázkou ale zůstává, jestli trochu nezapomněl na svoje hlavní poslání. Oproti konkurenci totiž nabízí o něco horší maximální zatížení, a ergonomie interiéru taky moc nepřeje drsnému pracovnímu nasazení. Ceny startují na 399,000 bez DPH za dvoulitrový diesel o výkonu 55 kW. Testovaná nejsilnější varianta začíná na 473,000 bez DPH, což je po započtení daně asi o dvacet tisíc korun méně, než „krátká“ verze konkurenčního Peugeotu Expert Furgon. Cena je tedy nastavena opravdu rozumně. Teď už jen záleží na tom, jestli je svět pracovních aut připravený vstoupit do digitální doby, a ocení technologické vychytávky Caddy.
Plusy
– Moderní technologie
– Cena
– Jízdní vlastnosti
– Spotřeba
Minusy
– Nižší maximální zatížení
– Místy je přetechnizovaný na úkor ergonomie
« Po tuhé zimě dopřejte autu péči: Při prodeji za něj dostanete víc Cena ropy láme rekordy: Čekejte zdražení o dalších 10 % »
