Test Volkswagen Caddy 1.5 TSi: Gulášovka z kotlíku s přespáním
S Volkswagenem Caddy mám z naší redakce už teď největší zkušenosti. Dvě verze jsem měl v testu už v minulém roce. S úsměvem mi proto pro letošní rok, jako samozvanému Caddy expertovi, nadělil náš šéf další dva kousky, abych prý nevyšel ze cviku.
Nijak jsem samozřejmě neprotestoval. Za prvé mi to ani moje funkce podřízeného v redakčním žebříčku nedovoluje a za druhé je pro mě Caddy pořád sympaťák, se kterým je testovací týden vždy naprostou pohodou. Tento test byl navíc okořeněný obytnou vestavbou tohoto časem prověřeného univerzála.
A o co tedy šlo? V první řadě o levnější verzi nabušeného Caddy California, kterou jsem testoval v loňském roce. Ani tenhle levnější brácha ale není k zahození a jako parťáka na cestování si ho ve specifických případech dokážu hravě představit.
V první řadě se lehce zmíním o designu. Je jasné, že tady se jedná hlavně o účelový tvar za honbou co největší praktičnosti, a tak hranaté tvary nikoho nepřekvapí. Caddy ale za svůj život už ušlo pořádný kus cesty a je vidět, že i mini dodávka může mít šmrnc. Přední maska s LED světly vypadá moderně a zadní část s podlouhlými světly přes celou karoserii také vypadá dobře. Vlastně je to hlavně zadek, který se mi mezi ostatními konkurenty u Caddy líbí nejvíc. Černo-bílá kombinace mi pak přijde ještě o něco líbivější, než velmi oblíbené hnědé odstíny.
Interiér Caddy je účelovkou úplně stejnou jako jeho vnější tvary. Nečekejte žádné honosné sídlo. Z použitých materiálů nedýchá žádný luxus, je zde poměrně velké zastoupení tvrdých plastů a například před spolujezdcem je vidět, že si v ohybu palubní desky nikdo s nataženým vzorem moc hlavu nelámal, což moc kvalitně nevypadá.
V celkovém dojmu ale interiér nepůsobí nikterak ošklivě. Je klasicky Volskwagenově strohý a technický, tak jak to v užitkových vozech umějí. Jeho výhodou je každopádně snadná údržba a nějaký ten kopanec od rozdivočelých ratolestí ho jen tak nezničí. To v Caddy považuji za velkou výhodu a luxusní interiér by mi v něm jen přidělával starosti. Samozřejmostí jsou všudypřítomné odkládací schránky a prohlubně, včetně poličky nad předním oknem. Tu jsem si oblíbil ze všeho nejvíc.
Sedačky vepředu jsou pohodlné a všude kolem je dostatek místa. Z interiéru je cítit vzdušnost, což je to, co mám na podobných modelech rád. Stejně tak výhled je nadstandartní do všech stran. Zadní posuvné dveře jsou úžasně praktické. Nejen že otevřou celý prostor na zadní sedačky beze zbytku a výborně se tak nastupuje, ale neopatrní zadní cestující tak nemají šanci vám omlátit dveře o vedle stojící auto na parkovišti. Ovládají se snadno a zlehka, takže nebude potřeba dělat dětským spolucestujícím dveřníka. Samozřejmostí je i velký kufr s obrovskými dveřmi, které dobře poslouží jako střecha při náhlé přeháňce, když zrovna vaříte večeři. Do kufru tohoto Caddy toho ale moc nenaložíte. Skrývá totiž zajímavou kempovací vestavbu, která z něj dělá malou mobilní ložnici s kuchyňkou.
Kempovací vestavba zabírá celý kufr. Budete proto muset hodně vymýšlet, kam s osobními věcmi a i z tohoto důvodu bude Caddy vhodnější spíše na kratší výlety. Pro rozložení postele stačí několik málo úkonů. Posunout a sklopit přední sedačky dopředu a rozložit postel i s matrací jako harmoniku. V její přední části vyklopit nosné nožičky a je hotovo.
Slyšel jsem několik námitek, že posouvání předních sedaček je nevýhodou. Viděl bych to ale z jiného úhlu pohledu. Buď přece spím a nebo jedu. Nepotřebuji jezdit s rozloženou postelí. Se sedačkami se navíc manipuluje snadno a rozložení postele je pohodovou činností i pro dámy. Postel má na délku přibližně 190 cm, a tak poskytne pohodlí i delším řidičům. Matrace je dostatečně vysoká a pohodlná. Na šířku se budete muset ve dvou sice trochu uskromnit, ale ta volnost přespání kdekoliv stojí za to. Od Caddyho by to totiž čekal málokdo. Vůbec zvenčí nevypadá jako obytňák. Až když otevřete boční dveře, leckdo je překvapený, jak vtipně se do něj postel vejde.
V rámci vestavby KombiBox to však není všechno. Prostor pod postelí je využitý na další úložné prostory. Z něj se dají vysunout šuplíky nebo otevřít skříňky a rázem máte před sebou miniaturní kuchyňku s prostorem pro vařič i s protivětrnou stěnou a poměrně prostorné schránky na další kuchyňské vybavení, které pojmou i objemný kanystr na pitnou vodu. Stačí už jen vyndat kempovací židličky a stolek a hostina v přírodě může začít.
Pohon tohoto mini obytňáčku má na starosti přeplňovaný benzínový motor TSi o objemu 1,5 litru. Jeho 84 kW není nikterak oslnivá hodnota a osobně mi je v Caddy sympatičtější diesel. Na Caddy ale benzíňák stačí a kdo má rád raději vůni Naturalu 95, nešlápne s ním vedle. Hravě si vystačí se spotřebou lehce přes 7 litrů. Netáhne samozřejmě tak dobře ve spodních otáčkách, ale s běžnými cestovními rychlostmi nemá problém. Závodit s Caddy, předpokládám, nikdo chtít nebude. Pohonná jednotka je v tomto kusu spojena s manuální převodovkou. Té není popravdě co vytknout. Dráhy jsou přesné a nepříliš dlouhé, spojka se ovládá lehce a kdo má i v dnešní době pořád osobní problém s automatem, má tak alespoň pořád na výběr, což už se dnes často nenosí a manuální převodovky pomalu ale jistě vymírají.
Podvozek Caddy je klasický Volkswagen. Je spíše tužšího ražení, ale dobře se vodí a sálá z něj jistota. Nikde nic netluče ani nevrže. To si ve VW nemohou dovolit. Do určité míry snížený komfort oproti klasickému osobáku samozřejmě poznáte, ale nejedná se o nic dramatického. Je znát vyšší stavba v zatáčkách a zadku víc prospívá jeho větší naložení což svojí zástavbou splňuje. Pokud jí pak ještě naložíte vším možným potřebným vybavením, zadek Caddy se stane ještě příjemnějším a o to víc se přiblíží osobnímu vozu.
Caddy nepřestává překvapovat jakým chameleonem dokáže být. Obytná vestavba se v jeho případě už několikrát ukázala jako skvělý nápad. V dnešní době se s obytnými přestavbami doslova roztrhl pytel a ty je možné namontovat i do těch nejnesmyslnějších aut jako třeba v případě Mini Cooperu. Caddy ale zůstává i s obytnou vestavbou dál plnohodnotným autem pro rodinu.
Zvenčí to na něm nikdo nepozná a uvnitř dokáže nadchnout svojí praktičností. Jasně, nemá sprchu, záchod ani lednici jako velké obytňáky, ale i ty mají svoje nesporné nevýhody. Tady prostě dál jezdíte víceméně osobákem.
Pokud vás pak baví spaní na divoko, vystačíte si s malou kuchyňkou a spokojíte se se sprchováním někde v kempu nebo na benzínce, může být právě Caddy zajímavým řešením. Za jeden milion korun vypadá cenovka obytného Caddy hodně sebevědomě, ale za stejnou cenu je už dneska většina rodinných aut, ve kterých se tak pohodlně nevyspíte. Praktická stránka věci je prostě u Caddy i mimo přespávání pověstná a někomu může dávat právě tohle řešení ten největší smysl poměru cena/výkon.
Plusy
– kempingová vestavba
– praktický interiér
Mínusy
– tužší zadní náprava
– aerodynamický hluk ve vyšších rychlostech
« Octavia IV slaví 3 roky: Jako ojetina je pro české řidiče konečně dostupnější Test Audi RS 5 Sportback: Ďábel v obleku »
