Test Volkswagen Amarok Canyon
Volkswagen Amarok to měl dlouho poměrně jednoduché – jako jediný evropský pick-up totiž nabízel silný šestiválcový motor a tím zcela deklasoval konkurenci v podobě Toyoty Hilux, Isuzu D-Max, Mitsubishi L200 a Nissanu Navara s jeho deriváty. Teď je situace jiná, na trh totiž vstoupil silný hráč v podobě Mercedesu třídy X, který také nabízí šestiválcový diesel a luxusní výbavu. Amarok však není radno podceňovat, vždy uměl nabídnout také kvalitní zpracování a díky mnoha stupňům výbav i poměrně luxusní kabinu. Vlastně v tom dlouho neměl konkurenci.
Do testu tentokráte přijíždí vyšperkovaná verze Canyon. Tento akční model je zaměřen na dobrodružství. Jeho styl umocňuje lak Honey Orange Metallic, stejně jako další prvky v kontrastním tmavém provedení nebo 18palcová kola z lehké slitiny. Nechybí ani matné prahové trubky, rozšířené lemy blatníků a rám korby Sportbar. Testovaný Canyon byl navíc vybaven příplatkovou nástavbou ložné plochy. Těch máte na výběr pro jakýkoli typ Amaroku nespočet.
Projev síly dále podtrhují kryty vnějších zpětných zrcátek v matné černé barvě, černá madla dveří a nápis “Canyon” na spodní části dveří. Završením designového paketu jsou pak bi-xenonové světlomety s LED světly pro denní svícení a světelná střešní rampa, která noc promění v den. Oproti ostatním pick-upům zaujmou především vytažené blatníky a celková robustnost – mohutněji působí už snad jen nová Toyota Hilux.
Interiér charakterizuje dostatek místa, vysoký komfort, četné prvky mimořádné výbavy a promyšlené detaily. Zaujme mimo jiné exkluzivním látkovým potahem sedadel v titanově černé/hnědé barvě s černými zvýšenými boky a oranžovými švy, bezpečnostními pásy s konturami v oranžové barvě a pedálovým ústrojím z ušlechtilé oceli. Kožený multifunkční volant – rovněž s oranžovými švy.
Uvnitř zaujme přístrojová deska a brilantní kvalita zpracování. Kvůli zachování použitelnosti a ”nezničitelnosti” zde zůstaly tvrdé materiály, což není vůbec na škodu – přeci jen je to pořád pracovní pick-up a vnitřek musí něco vydržet. Parádní jsou sedadla, která umí být komfortní, ale i podržet tělo na rozbitých polňačkách. Novější informační systém a všechny ovládací prvky jsou stejné jako u jiných vozů koncernu VW, takže ergonomie dostává jedničku. Vlastně si tady připadám jako v nafouklém Golfu.
Nákladový prostor je pak jedním z největších v kategorii. Na ložnou plochu čtyřdveřového modelu Amarok lze bez problému umístit napříč jednu europaletu a užitná hmotnost přesahuje hranici jedné tuny. Navíc bez problému utáhne návěs do hmotnosti 3.5 tuny.
Výkonný vznětový motor V6 vychází vstříc přání zákazníků požadujících vysokou hnací sílu v nízkých otáčkách. Zároveň prý přesvědčí i svou robustností a spolehlivostí, ale to ukáže až samotný čas. Maximální točivý moment suverénního šestiválce lze využívat již při 1500 otáčkách za minutu. Výkon nejsilnější varianty je parádních 190 kW. Levnější verze se 150 kW a 500 Nm. Amarok si už bohužel do výroby nezadáte, jeho životní cyklus skončil a čeká se na novou generaci. Na trhu je však stále mnoho skladových aut, ze kterých si můžete vybrat.
Vrchol nabídky je propojen s osmistupňovou automatickou převodovou s hydrodynamickým měničem – nikoli s DSG a masivní krouťák posílá na všechna kola přes permanentní pohon všech kol s diferenciálem Torsen. Pod touto specifikací je totožná čtyřkolka, avšak s šestistupňovým manuálem a redukcí. Na spodku nabídky je vůz s manuálem a pohonem zadních kol.
Po prvních kilometrech mile potěší skvělý výhled do všech stran (dokonce i dozadu) a celková použitelnost auta na jezdění do práce, obchodu či vození dětí do školy. Ve výbavě je prakticky vše, co potřebujete a vlastně vše, co dokáží nabídnout městská SUV typu Touareg nebo Tiguan. Ranní cesty zpříjemní kvalitní audio, vyhřívaná sedadla, multifunkční volant a další prvky výbavy.
Dalším velkým potěšením je komfortní podvozek. Na městských výmolech neodskakuje a chová se normálně jako u každého jiného auta. Je měkčí a poměrně houpavý, do karoserie nepřenáší téměř žádné rázy. Překvapuje mě hlavně jistá a neposkakující záď, což je u pick-upů novinkou a každý jiný konkurent si o tom může nechat jen zdát. Řízení je až příliš přeposilované a lehké, což však uvítají především ženy, kterým manžel Amaroka půjčí. Brzdový pedál se zdá být měkký, ale s dávkováním není problém. Opravdovou bombou je potom odhlučnění od kol, ale i to aerodynamické. Do kapsy strčí nejeden mainstreamový sedan.
Podvozek překvapí jistotou za jakýchkoliv podmínek, při rychlé jízdě na dálnici si nepřipadáte jako na lodi, ale jako v náklaďáku s přilnavostí průměrného hatch-backu. Dokonce mu nevadí ani svižnější jízda na okreskách – ne, že by se ale jednalo o nějaký sporťák. Náklony karoserie jsou samozřejmě znatelné, ale s trochou zvyku není problém uhánět opravdu vysokým tempem.
Samotný motor má sametově hladký chod a většinu cesty o něm vůbec nevíte. Otáčky drží nízko a při normální jízdě se jen veze na vlně točivého momentu. Při prudší akceleraci se dostaví silný lineární zátah, který citelně poleví až nad 3500 ot./min. Na takového obra slušná dynamika! Na dálnici v Německu mu nedělá problém uhánět rychlostmi blížícími se k hodnotě 200 km/h.
Osmistupňová automatická převodovka řadí hladce, rychle a pokaždé ví, jaký převodový stupeň zvolit. Vlastně k ní nemám vůbec žádnou výtku, a to při jakémkoliv stylu jízdy. Je zde možnost i řazení pádly pod volantem, která jsou zcela zbytečná, alespoň dle mého názoru. Málem bych zapomněl na spotřebu, která se průměrně pohybuje do 10 litrů, ale v pohodě ji lze srazit k 8 litrům na sto kilometrů.
Jeho revírem však není silnice, nýbrž polní cesty a pořádný terén, pro který byl určen. Z okolí vím, že Amarok je označovaný za městský pick-up, který toho mimo zpevněnou komunikaci moc nedokáže. Jenže to je jen pověra odpůrců koncernu VW, protože Amarok je v terénu skvělý a to v lehkém, středním i těžkém. Projede vše, co mu přijde do cesty a v Česku jen těžko najdete místo, které ho zastaví. Vlastně jsem neměl pick-up, který bych v terénu dostal na holičky, ta auta mají limity mnohem dál než 99 % řidičů.
S trochou nadsázky je Amarok vlastně ideální SUV. Je totiž opravdu praktický, komfortní a schopný na všech typech povrchu. Umí to, co běžná SUV ne. Třída X350 nabízí sice ještě vyšší výkon, ale ztrácí zejména podvozkem, který není tak pohodlný. Interiér Mercedesu sice na pohled působí luxusněji, ale kazí ho materiály a několik ovladačů přímo převzatých z Nissanu. Takže ano, Amarok je stále nejlepším středně velkým pick-upem na trhu.
Sečteno podtrženo, Volkswagen Amarok 3.0 V6 TDI je nejpoužitelnější a nejvšestrannější středně velký pick-up planety. Je komfortní a dostatečně prostorný pro běžné jezdění, rychlý, úsporný na dálnici a nepřekonatelný v terénu. Asi k němu není víc, co dodat… Stěžujete si na cenu překračující milion korun? Nemusíte, toto auto si ji hravě obhájí.
Plusy
Komfortní podvozek
Jistota při svižnější jízdě
Vzhled
Kvalita zpracování
Silný, kultivovaný a úsporný motor
Převodovka
Průchodnost terénem
Parádní sedadla
Mínusy
Přeposilované řízení
Méně místa na zadních sedadlech
Vyšší cena
« Příběhy méně známých modelů: ŠKODA FELICIA Fun Výsledky testů spolehlivosti: Dacia Logan patří mezi nejhorší »
