Test Toyota RAV4 2.0 AWD Multidrive S. Srdeční potíže
Toyota RAV4 je jedním ze zakladatelů mainstreamových SUV, i když svůj začátek prožila spíše jako malý offroad. Byla tu dříve než Honda CR-V nebo Nissan Qashqai. Během času se z ní stalo průkopnické hybridní SUV, které bylo vhodné zejména pro městský provoz. Mluvím teď o předchozí čtvrté generaci. Nyní je tu však následovník v podobě páté generace, který slibuje pohodlný podvozek, luxusní interiér a opět sází zejména na hybridní pohon. V tomto testu se však podíváme na zoubek čistě benzínové motorizaci s variátorovou převodovkou CVT. Ehm.
Nová RAV4 je prvním modelem značky s podvozkovou architekturou TNGA (Toyota New Global Architecture) přinášející výrazné zlepšení jízdních vlastností, ovladatelnosti, bezpečnosti i potěšení za volantem. Děkujme za to níže položenému těžišti a optimálnímu rozložení hmotnosti, tužší karoserii a vylepšené odezvě řízení.
Pro novinku se budou nabízet dvě různá pohonná ústrojí – hybridní elektrické o objemu 2,5 litru přináší na jedné straně nízkou spotřebu i emise a tichý chod, na straně druhé zároveň vyšší výkon a dynamičtější odezvu. K dispozici je i nový benzínový motor o objemu 2,0 litru v kombinaci s manuální nebo automatickou převodovkou.
Výrazné vylepšení se týká i jízdní dynamiky Toyoty RAV4, zejména stálého pohonu všech kol. Pro hybridní verzi vyvinula Toyota zbrusu nové elektrické pohonné ústrojí, které efektivně využívá energii hybridní soustavy vozidla s druhým elektromotorem k pohonu zadních kol, čímž dosahuje vysokého točivého momentu, snižuje energetické ztráty, pomáhá redukovat spotřebu paliva a nabízí mimořádné schopnosti pohonu AWD za nejrůznějších jízdních podmínek. Zlepšení doznal i nový AWD pohon pro benzínový model.
Radikální změnu prodělal i design vozidla. Pryč je usměvavá kulatá karoserie. Vůz sází na dynamické křivky, agresivně zalomené linie a poměrně hranatý design. Toyota se snažila o optické rozšíření a zdůraznění schopností i mimo zpevněné silnice. Oslovuje tak cílové zákazníky tvořené mladými rodinami s aktivním životním stylem, kteří cestují nejen po městě, ale i za sportem, rekreací nebo do přírody. Jestli se vám vůz líbí, to můžete posoudit v galerii pod článkem.
Z hlediska rozměrů došlo k mezigeneračnímu snížení vozu o 10 mm, což spolu s 10mm rozšířením karoserie napomáhá dynamičtějším proporcím. Délka činí rovných 4.600 mm, o pět méně než dosud. Rozvor se natáhl o 30 mm na 2.690 mm, zároveň se zkrátily převisy (o pět milimetrů vpředu, o 30 mm vzadu), což se má hodit při jízdě mimo zpevněné cesty, stejně jako o 15 mm zvýšená světlá výška (190 mm u hybridu).
Objem zavazadelníku mezigeneračně vyrostl o 79 litrů na celkových 580 litrů, což už je opravdu slušné číslo. Potěší i fakt, že objem dnes už není závislý na tom, zda si objednáte hybridní pohon, či nikoliv. Nové baterie jsou kompaktnější než u předchozí generace, a tak už nezabírají část kufru, vejdou se plně pod zadní sedadla.
Uvnitř je změna také výrazná a Toyota se snaží dohnat zejména německé rivaly. Interiér je z kvalitních materiálů a snaží se působit luxusně. Do jisté míry se mu to i daří a potěší výbornou ergonomií a skvělými sedadly. Nechybí velký displej informačního systému, obrovský palubní počítač, ambientní podsvícení a vkusné prošívání palubní desky. Na pohled i dotek opravdu hezké místo a velmi velký posun oproti minulé generaci. Prostor pro posádku je nadprůměrný a v obou řadách se sedí pohodlně s dávkou vzdušnosti kolem sebe. Řidičovo sedadlo by však mohlo být ukotveno níže, posed mi připadal dost vysoký i na nejnižší pozici nastavení sedadla.
Samou chválu k interiéru nemám a negativní hodnocení si zaslouží především informační systém se zastaralou grafikou, pomalým chodem a poměrně neintuitivním ovládáním. Systému však nechybí veškerá moderní konektivita a potřebné aplikace.
Pod kapotou se ukrývá atmosférický čtyřválec o objemu dvou litrů s výkonem 175 koní a točivým momentem 208 Nm. S hmotností kolem 1600 Kg se rozhodně nejedná o žádného trhače asfaltu, vždyť zrychlení na stovku trvá verzi s CVT celých 11 vteřin (a manuálem 9,9). Motor je poměrně letargický a musí se točit (maximum dá v 6.600 otáčkách), ale odvděčí se poměrně svižnou reakcí a zvukem. Tedy pokud byste měli vůz s manuální převodovkou.
Dynamiku testovaného vozu sráží především převodovka. Variátor nikdy nebude mým šálkem kávy a rozhodně ne ten od Toyoty, který neumí své neduhy maskovat ani za virtuálními stupni. Každá akcelerace tak znamená jekot vytočeného motoru v konstantních vysokých otáčkách a jen mizerné pružné zrychlení. Abych jen nehanil, ve městě CVT exceluje svou jemnosti a absencí jakéhokoli cukání. Tady vše v pořádku. Na dálnici se ale obrňte trpělivostí a schovívavostí. Zbytečný mi přišel i pohon AWD, který využijete maximálně párkrát za rok. Jinak sebou taháte hmotnost navíc a dále si zvyšujete spotřebu. Benzínovou jednotku bych rozhodně volil s manuálem a pohonem přední nápravy. CVT a AWD bych nechal hybridu, kde to dává smysl.
V dnešní době je takto velké a těžké auto s atmosférickým motorem rozhodně zvláštní zjevení, vždyť i daleko menší objemy s turbem nabídnou lepší akceleraci a dostupnější zátah, na který se prostě zvyká lépe, co si budeme nalhávat. Nijak dobře na tom není ani spotřeba, která se pohybuje kombinovaně kolem 8 litrů, ve městě nad 10.
Co potěší je podvozek a jeho absolutní komfort. Toyota ukázkově žehlí nerovnosti, příjemně se pohupuje a je výborně odhlučněna od kol. V interiéru si tak užíváte pohodlí a klid. V zatáčkách se pak jen minimálně naklání, což u rodinných SUV vůbec není zvykem. Není ani těžká na příď a nijak zvlášť se nehrne po tečně ze zatáčky ven. Platforma TNGA byla od základu vyvíjená s ohledem na to, že vozy s tímto základem musí řidiče bavit. Těžiště tak leží nízko, u RAV4 se k tomu přidává také ideální rozložení hmotnosti v poměru 51:49 mezi nápravy. Plusem je dále o 57 % tužší karoserie nebo pro Evropu speciálně navržený brzdový systém. Evropská specifikace má větší brzdy a jiné brzdové destičky. Toyota to vysvětluje tím, že evropští řidiči jezdí rychleji než ti z ostatních koutů světa, a tak je účinnější brzdový systém zkrátka potřeba.
Toyota RAV4 rozhodně ušla kus cesty. Nabízí kvalitní a prostorný interiér, pohodlný podvozek a zajímavý design. Její devíza je zejména v hybridním pohonu a ten vám rozhodně doporučuji více než testovanou benzínovou variantu s pohonem všech kol.
Plusy
– Originální design
– Kvalitní a prostorný interiér
– Skvělé odhlučnění
– Pohodlný a schopný podvozek
– Výborná sedadla
Minusy
– Informační systém
– Převodovka CVT
– Letargický motor
– Vyšší spotřeba
« Test JEEP Renegade 1.4 T MultiAir2. Američan z Itálie umí překvapit První jízda: Audi e-tron 55 Quattro »
