Test Toyota Proace Verso Selection: Cestovatelská výzva
Toyota Proace Verso Selection svým dlouhým názvem naznačuje, že je to to nejluxusnější z nabídky modelu, co vůbec můžete od Toyoty v rámci osobních dodávek pořídit. Z široké variability Versa si vybere nejspíše opravdu každý. Obhájí verze Selection svojí cenovku?
Je známým faktem, že Proace Verso není žádným ojedinělým výtvorem Toyoty. Silnou podobnost a především základ vozidla najdete ve vozidlech Peugeot Traveller nebo Citroen SpaceTourer. U Toyoty Proace pak došlo de facto jen k vyměnění nápisů, loga a pozměnění předního nárazníku. Bez výrazných změn je k mání na trhu už od roku 2016. Verzi Selection lze zvenčí snadno poznat hlavně kvůli několika designovým doplňkům, jako jsou černá hliníková kola, nebo černě lakovaná zrcátka.
Na Toyotu Proace budou cílit především zákazníci, kteří chtějí po autě hodně prostoru na zavazadla, nadstandardně míst pro cestující, nebo i možnost se uvnitř pohodlně najíst, pracovat, popřípadě krátkodobě přespat. Ve vrcholné verzi Selection s luxusně vyvedeným interiérem, koženými sedačkami a dvojitou panoramatickou střechou ale půjde ještě o trochu jiného zákazníka, který se chce především před cestujícími tak trochu blýsknout. Tip proto přichází hlavně pro hotelovou nebo letištní přepravu, pro vážené VIP zákazníky, popřípadě i pro zájemce, kterým prostě ostatní výrobci nemůžou za slušné peníze nabídnout obdobnou konfiguraci.
Zadní prostor je sám o sobě zajímavý. Do jeho útrob se nastupuje přes boční posuvné dveře, ale Toyota Proace jde v tomto směru přece jen tou luxusnější cestou. Nástupní dveře jsou po obou stranách a navíc otevíratelné na tři způsoby. Jsou plně elektrické, a tak je pasažér může otevřít jednoduchým kliknutím za madlo, načež se elektromotor postará o svižné otevření bez nutnosti tahání někdy těžkých dveří zejména pro děti nebo něžné pohlaví. Pokud však tuto práci chcete nechat úplně bez zásahu pasažéra, můžete jako správný gentleman otevřít dveře zevnitř vozu zmáčknutím příslušného tlačítka, popřípadě zvenku na klíči, který má k jednotlivým dveřím také svoje tlačítka.
Po otevření dlouhých dveří se do Toyoty výborně nastupuje. Kožené sedačky vypadají honosně a vyloženě lákají k lenošení. První řada pro cestující je tvořena dvěma křesly. Ty se dají posouvat i sklápět buď jako přídavný stolek, nebo jako podložka pod nohy. Druhá řada je klasická třímístná lavice. Právě práci na počítači, popřípadě pohodlné občerstvení dovoluje ještě mezi sedadly umístěný stolek, který v sobě skrývá držáky na nápoje i výsuvné plotny.
Po několika jednoduchých tazích si připadáte jako doma v obýváku. Vlastně ještě o něco lépe. Málokdo má totiž v obýváku nebo pracovně prosklenou panoramatickou střechu Skyview. Ta je zde rozdělena do dvou ploch s manuálně zatahovatelnými roletkami a pro dotvoření vlastního tepelného komfortu je ještě mezi jednotlivými okny umístěn panel ovládání přídavné klimatizace se stropním rozvodem vzduchu. Nechybí samozřejmě ani čtecí lampičky. S posuvem masivních sedadel bývá u některých osobních dodávek občas problém kvůli nepřesném vedení kolejnic, a tak se při posouvání někdy rozčiluji s jejich křížením a zasekáváním při manipulaci. Toyota má kolejnice velmi přesné a na posuv nepotřebuji tolik síly. Jediné, co bych uvítal je zapustit kolejnice více do podlahy, aby mi po vyndání sedadel vznikla rovná plocha.
To, jaký luxus poskytuje Toyota zadním cestujícím, nezapomíná dopřát ani řidiči. Sice je celkový pocit luxusu trochu zmírněn použitím tvrdších plastů bez ozdobných lišt nebo dekorů, ale vše je poctivě spasováno a vypadá bytelně. Všude kolem pracoviště řidiče je na dosah velké množství odkládacích schránek. Menší výtku si zaslouží schránka na drobnosti ve středovém panelu, která láká k odložení mobilu, protože hned vedle ní je 12V zásuvka na nabíjení. Je nejen mělká, ale i její sklon je velmi mírný, a tak má mobil tendenci při ostřejších rozjezdech vypadávat. Tím bych seznam menších nedostatků považoval za hotový a teď si Toyota zaslouží už něco z pochvalného soudku.
Přední sedadla jsou nadstandardně pohodlná. S dlouhými sedáky i područkami, takže pokud si chci pohodlně opřít ruku, nemusím jí strkat někam daleko za sebe, jak je tomu například u Mercedesu Vito. Sedačka řidiče nepostrádá kompletní elektrické nastavení, vyhřívání nebo masážní funkci. Masáž sice není nic výrazného a bolavá záda vám nenapraví, ale příjemné pomačkání na dlouhé cestě není k zahození. Pozice za volantem je uvolněná a ergonomii nemám, co vytknout. Bez nejmenších pochyb si dokážu představit vozit v Toyotě zákazníky nebo rodinu celý den bez únavy.
Na bezpečí a pohodlí Toyoty Verso ve verzi Selection dohlíží samozřejmě i několik technologických systémů, jako je například asistent jízdy v pruzích, adaptivní tempomat nebo praktická parkovací kamera s úhlem 180°. V moderní době Toyota nezapomíná ani na konektivitu Apple Car Play a Android Auto. Multimediální 7“ displej infotainmentu poskytuje poměrně svižnou odezvu, logické menu a líbivou grafiku, i když v sobě trochu neprakticky ukrývá vypínání systému Start-Stop.
Co je na Toyotě pro mě mimo pohodlného a útulného interiéru asi nejlákavější, je její podvozek. Je přímo božsky pohodlný. Verso se v tlumičích pohupuje jako koráb a přes nerovnosti, kterými dávám podvozku co proto pluje jako létající koberec. Je jasné, že s takhle měkkým nastavením má tendenci k mírnému naklánění karoserie v zatáčkách, ale není to nic, co by snižovalo sympatičnost celého auta a ani nepředpokládám, že by s Toyotou někdo chtěl závodit. To, co je schopná odfiltrovat je opravdu obdivuhodné a přesto na palubě vládne absolutní klid. Ani na hodně rozbité silnici není slyšet při kroucení dlouhé karoserie žádné klasicky „dodávkové“ vrzání nebo skřípání.
Zajímavý je i převod řízení. Ve vyšších rychlostech nejde pozorovat nic zvláštního, Toyota se chová sebejistě a příjemně, ale při pomalém manévrování překvapí svým obrovským rejdem, který je ale doplněn až nezvykle jemným převodem řízení. Při projíždění úzkých pravoúhlých uliček tak počítejte s tím, že otáček volantu budete potřebovat o dost víc a já si po pár dnech skoro vzpomněl na klasickou „kukuřici“, která se montovala na volanty do starých dobrých náklaďáků nebo autobusů.
Verze Selection je vybavena vrcholnou motorizací, kterou je v tomto případě dvoulitrový dieselový čtyřválec o výkonu 130 kW s točivým momentem 400 Nm. Je to v tomto případě dokonce motor výhradní a verze Selection nejde pořídit s ničím jiným. Další věcí, která je už Toyotou daná je kombinace této pohonné jednotky pouze s osmistupňovým automatem. Ten má netradiční otočný volič umístěný na středovém panelu. Převodovka je doslova vymazlená, řazení je příkladně hladké bez náznaku škubání i při studeném provozu a jednotlivé stupně příjemně dlouhé, takže i v dálničních rychlostech Toyota zbytečně netočí motor a nechává diesel v příjemných otáčkách.
Ač není motor žádný vyložený divočák na Verso rozhodně stačí. Určitě nebudete žádným silničním lenochodem a s klidnou nohou počítejte se spotřebou kolem 9l/100km, v čemž se samozřejmě promítá i aerodynamická daň za „krabičkový“ profil a vyšší hmotnost vozidla. Je to určitě hodnota nikterak nevyčnívající. VW Multivan s lehce silnější motorizací o výkonu 199 koní žádal o půl litru více a Mercedes Vito s 240ti koňmi až o litry dva. Pohon kol je dodáván pouze na přední nápravu, ale pokud plánujete občasný výlet mimo asfalt, nebo máte horší cestu k chalupě, stojí za zvážení možnost volby dvacetitisícového příplatku (bez DPH), za který dostanete systém Toyota Traction Select. Ten poskytuje volbu pěti různých režimů, které mají zlepšit přenos trakce. Součástí příplatku je ale i zvýšení světlé výšky o 2cm a spodní ochranný kryt motoru.
Toyota Proace Verso Selection je rozhodně to nejnabušenější, co můžete od Toyoty za luxusní přepravník koupit. Ani nižší stupeň výbavy VIP ale výrazně nezaostává a rozdílem je tak vlastně už jen několik černě lakovaných doplňků a panoramatická střecha. V ceníku variantu Selection najdete za 1.161.000 Kč a pokud byste přece jen měli ještě chuť utrácet, mimo systému Traction Select už můžete přikoupit jen nezávislé topení Webasto za 26.000 Kč bez DPH. Srovnáním konkurence je to rozhodně cena zajímavá. Co ale mnoho zájemcům usnadní přemýšlení je standardně prodloužená záruka Extracare Plus na pět let nebo 1.000.000 kilometrů.
Plusy
– Pohodlný podvozek
– Bohatá výbava
– Jemná převodovka
Minusy
– Nemožnost volby motorizací
« Honda představila zcela nový model HR-V e:HEV Průměrný věk prodávaných ojetin poprvé klesl »
