Test Toyota GR Supra 2.0 Fuji Speedway: Méně je někdy více
Nová generace legendy, kterou nikdo před filmem Rychle a zběsile neznal, dokonale rozdělila veřejnost na dva tábory. Ten jeden je však pro automobilku zcela bezvýznamný, protože netvoří kupní sílu tohoto modelu. JDM fanoušci a různí členové bezvýznamných facebookových JDM nebo Toyota klubů pláčou nad tím, že se Toyota spolčila s BMW. Kdykoli tak Supru někde pochválíte, hned následuje nesmírně trapný komentář narážející na střeva od BMW. V případě tohoto testu to bude ještě ostřejší, verze Dynamic 2.0 má totiž pod kapotou přeplňovaný čtyřválec… Jenže zdání občas klame.
Vtipné na tom je, že většina z naříkajících nikdy neřídila jakékoli BMW s tímto motorem, natož pak starší Supru… Automobilce a vlastně i nám, kteří ocení, že na trhu je další excelentní sporťák (navíc v dnešní eko době), to může být úplně jedno. Toyota vůz nestíhá vyrábět a na auto si počkáte přes půl roku. Negativní komentáře jdou jen více vidět, protože lidé, co na auto mají, nemají čas půl dne brečet na sociálních sítích.
Buďme tedy rádi, že na trhu je další zadokolka s benzínovým motorem, která myslí jen na řidičské potěšení a vše ostatní jde stranou. Takových aut už moc nevznikne. Upřímně, Toyota neměla jinou možnost, než spojení s BMW. Nikdo jiný totiž nemá tak dlouhou tradici ve výrobě řadových šestiválců a na trhu také lepší, nebo podobný motor této koncepce neexistuje. To platí i pro automatickou převodovku ZF. Obě značky navíc potřebovali rozložit investice, sportovní auta už tolik v kurzu nejsou a prodávají se v malých obratech. Výhodný deal, BMW mohlo postavit Z4 a Toyota Supru. Bez tojoto spojení bychom pravděpodobně neměli ani jedno z těchto aut.
Design nové Supry ctí tradiční japonskou školu včetně lehké přehnanosti tvarů. Jeho posouzení nechám na vás, přeci jen je to subjektivní záležitost. Za sebe musím konstatovat, že Supra vypadá mnohem lépe na živo a měl jsem problém s její nefotogeničností. Líbí se mi obří vytáhlé blatníky, úzká střecha, dlouhá kapota nebo vyboulená střecha. Kamkoli přijedete, strhnete na sebe veškerou pozornost.
Interiér je také parádní, je totiž postavený Mnichovem a nezlobte se na mě, ti interiér umí mnohem lépe. Tato Toyota má tak všechno správně, včetně převzatého infotainmentu od BMW (který patří na špičku v průmyslu), ovládacího panelu klimatizace a mnoha dalších páček a tlačítek. Výsledkem je na řidiče orientovaný a kvalitní interiér, který je zejména ergonomicky správný a funkční. Toyota si udělala vlastní rozhraní digitálního palubního displeje, které se mi pro změnu líbí více než to v BMW. Smířit se musíte s malým prostorem pro posádku, nulovými odkládacími prostory, velmi špatným výhledem do stran a zejména dozadu.
Pod kapotou bíle krásky je v tomto případě již zmíněný čtyřválec o objemu dvou litrů a spalující benzín. Jedná se o motor B48. Tento nástupce agregátu N20 s dvoustupňovým turbodmychadlem existuje v několika výkonových variantách. Supra dostala verzi naladěnou na 190 kW, kterou najdete třeba v současném BMW 330i, plug-in hybridní řadě 7, Morganu Plus Four, několika MINI a pochopitelně i v novém BMW Z4. Výkon 258 koní dorazí v rozmezí 5000 až 6500 otáček za minutu. Točivý moment 400 N.m pak v rozmezí 1550 až 4400 otáček. Pohonná jednotka má hliníkový blok, časování ventilů Double-VANOS, variabilní zdvih ventilů Valvetronic a přímé vstřikování HPI se solenoidovými vstřikovači. Technický pokrok je tak zcela neoddiskutovatelný. Supra s ním dokáže zrychlit na stovku za 5,2 vteřiny a uhání maximálně 250 km/h. Jak vidíte, hodnoty dynamiky nejsou na papíře rozhodně špatné a v praxi tomu není jinak.
Díky dvoukomorovému turbu má minimální prodlevu, výbornou reakci na plyn a také se nechá točit až k hranici 7.000 otáček za minutu. Výhody jsou pak zejména v dostupnějším výkonu. Motor má výrazný zvuk, což je dáno aplikací sportovního výfuku a sání. Převodovka pak v nejvyšším režimu Sport při odřazení ve vysokých otáčkách poskytne umělý kopanec. Efektní. Motor je to tedy dobrý, nicméně od označení Supra byste čekali něco víc a tím je charakter. Ten bohužel oproti šestiválcové verzi chybí, ale je to spíše pocitová, respektive teatrální záležitost. Čtyřválec má totiž dynamiky dost, ale nedělá u toho takový rozruch a chybí mu jemnost, gradace a zvuk řadové šestky, logicky. Jenže pozor, chléb se začne lámat na zakroucené silnici.
Že je někdy méně více je známý pojem, jenže tato Supra to vystihuje naplno. S šestiválcem je sice charizmatičtější, jenže také pěkná mrcha. Umí být totiž pěkně nervózní, záludná a neposlušná. Zejména pak v zatáčkách. Světe div se, se čtyřválcem se auto výrazně uklidnilo, zjemnilo, je intuitivnější a agilnější. Není to však jen díky menší váze na přední nápravě a umírněnému výkonu.
Základní Supra je po stránce podvozku značně oholená. Nemá adaptivní tlumiče ani aktivní zadní diferenciál. Napravit to můžete paketem Sport, který vyjde na 80.000 Kč. Vyjma zmíněných prvků přidá i lepší brzdy. Existovala však ještě třetí cesta, kterou jsme dostali do testu. Jedná se o edici Fuji Speedway a zahrnuje adaptivní podvozek, aktivní diferenciál, 19palcová kovaná kola, lepší výfuky a pár komfortních prvků výbavy navíc. Vzniklo jen dvě stě kusů a v nabídce českého zastoupení tato možnost již bohužel není.
Menší motor je lehčí a rozložení hmotnosti rovnoměrné. Provozní hmotnost 1470 kg je pořád dost, ale ve spojení s těmito vlastnostmi je celkem dobře maskovaná. Podvozek je navíc naladěn jemněji a řízení zlehklo vlivem menší váhy na přední nápravě. Výsledkem je opravdu vyvážený jízdní projev. Auto krásně poslouchá na povely od volantu, vrhá se do oblouku a v něm je mnohem stabilnější než šestiválcová sestřička. Pokud chcete jezdit rychle své oblíbené trasy a ne jen drtit plyn na rovné dálnici, je čtyřválec vhodnější řidičskou volbou. Ha, nikdy bych nečekal, že něco takového vypustím do světa… Díky “akorátnímu” výkonu totiž Supru můžete chytnout pořádně pod krkem a ždímat z ní v zatáčkách i toho nejposlednějšího koníka.
Asi teď čekáte, že to má nějaké ale. Jenže v tomto případě ne. Díky aktivnímu diferáku totiž autu nechybí ani tolik očekávaná hravost a nemusí být venku zrovna mokro. Výkonu je přesně akorát a Supra umí pohodit zadkem, zapálit zadní pneumatiky a jezdit v dlouhých powerslidech na požádání. Přiznávám, že v základní verzi bez příplatku Sport to bude problém a zapálíte maximálně tak vnitřní kolo.Příplatek za diferenciál tady vidím jako jasnou povinnost. Spotřeba? Supra se při testování nejnižší hodnoty dostala pod 8l/100 km. To ale jen tak pro zajímavost, mix mezi ostrou a úspornou jízdou nakonec vyústil v hodnotu 10,4 l/100 km, tedy o dva litry méně než u šestiválcové varianty.
Motor je spojen s osmistupňovou automatickou převodovkou, která poskytuje bleskově rychlé řazení oběma směry a krátké převody pro nižší převodové stupně. Řidič se může sám ujmout řazení pomocí páček pod volantem. Když řidič navolí režim Sport, automaticky se upraví zvukový doprovod i odezva motoru, charakter řazení, nastavení tlumičů, řízení a odezva aktivního diferenciálu. Stabilizační systém VSC (Vehicle Stability Control) zahrnuje speciální nastavení Track (okruh) s omezenými zásahy systému a vyšší kontrolou řidiče nad dynamickými schopnostmi vozidla. Ještě jedna věc, pokud nebudete sportovat, čtyřválcová Supra se vám odvděčí použitelnějším charakterem pro každodenní soužití. Umí být pohodlná, filtruje nerovnosti a také poměrně tichá. Pokud ji odpustíte žalostný vnitřní prostor, budete si rozumět i na cestách do práce.
Většina příznivců legendy Supra odpadla a má to za sebou. V kombinaci s nízkou hmotnosti a kompaktními rozměry se jedná o sakra rychlé auto. Překousněte to, Japonci si nemohli vybrat lepšího partnera! Pátá generace Toyoty Supra je fantastické auto, a na rozdíl od svého předchůdce, je to pravověrný sporťák. Čtvrtá generace si získala slávu pouhou účastí ve filmu a ne tím, jak jezdila. Bylo to spíše rychlé GT a v zatáčkách poměrně neohrabané.
Takže sečteno a podtrženo. Čtyřválcová Supra je ovladatelnější, přátelštější a pořád velmi schopná a zábavná. Velkou výhodou čtyřválce samozřejmě je, že ušetříte 550 tisíc korun vůči ceně šestiválce a to opravdu není málo. S cenou 1.250.000 Kč je pak rozdíl oproti BMW Z4 se stejným motorem 14.000 korun ve prospěch Mnichova.
Plusy
– vzhled a status legendy
– převodovka
– motor
– kvalitní interiér
– odhlučnění
– podvozek
– spotřeba
Mínusy
– slabý vnitřní prostor
– výhled vzad
– vysoká cena
« Auta citelně podražila, potvrzují statistiky Poptávka po větších automobilech na dovolenou v květnu vzrostla o 46 % »
