Test Suzuki Vitara 1,4 BoosterJet Hybrid
V dnešním testu si představíme Suzuki Vitara o objemu 1400 ccm , která je navíc nafouknutá turbem a s elektro dopingem, což jí řadí do hybridní škatulky. Pro toho, kdo pokukuje po novém crossoveru s dobrým poměrem cena – výkon, měl by se rozhodně u Suzuki zastavit a něco si o Vitaře nechat říct.
My jsme s Vitarou strávili několik dní a jediné co nás mrzelo nejvíc, bylo to, že to bylo uprostřed léta. Rádi bychom se k ní určitě vrátili i v zimě a vyzkoušeli ji i na sněhu, protože i vrabci na střeše si vyprávějí o jejích překvapivých terénních schopnostech. Současná Vitara je tu s námi již 5 let a nejvíc je to znát na jejím interiéru. Zvenčí stárne o něco málo pomaleji.
Asi nejhezčí pohled je pro mne na Vitaru zepředu. Její tvary a světla mi dokonce připomínají některé jiné modely mnohem dražších konkurentů. Asi nejvíc líbivý je světle modrý proužek v předních světlometech, který charakterizuje právě zrovna to, že Vitara je hybridní. Do nich se samozřejmě nastěhovala full LED technologie, která je svým výkonem úplně někde jinde, ale svými světelnými výkony mě nijak nepřesvědčila. Jde sice o jasně bílé světlo, ale výkonost a mohutnost osvětlení silnice přede mnou, jsem s mnoha klasickými xenonovými světly zažil lepší. Z boku se pak jedná o naprostou klasiku a zadní části s vystouplými světly a středovým couvacím světlem pak prostě vyloženě nemůžu přijít na chuť ani po několika dnech. V námi testované bílé perleťové barvě je ale Vitara celkem líbivá.
Vitaru samozřejmě k hybridní technologii dohnal hlavně diktát Evropy o honbě za nižšími emisemi a hybrid je jednou z cest. Pro současnou dobu pro Vitaru i jedinou, protože jinak než hybrid už se v dnešní době koupit nedá. Tuto technologii samozřejmě dostali i další sourozenci značky jako například model Swift. Svůj hybridní systém Suzuki označuje jako SHVS. Je dodáván ve dvou verzích a to buď jako 12V nebo 48V. My jsme v testovací Vitaře měli 48V, který můžete najít ještě i v modelu S-Cross. Silnější 48V systém přidá na váze kolem 30ti kilogramů. Elektrická asistence spalovacímu motoru je zde zajištěna pomocí starter-generátoru, který elektrickou energii dodává hlavně při rozjezdech, nebo při požadavku prudší akcelerace. Dokáže ze sebe dostat 10 kW výkonu a kroutící moment 53Nm. Protože se v případě Vitary nejedná o Plug-in řešení a nelze baterie dobíjet jinak než za jízdy, do baterií pak systém dodává zásoby energie při sundání nohy z plynu nebo při brždění, čímž skladuje energii, která by jinak přišla vniveč.
Jak celý systém funguje v praxi, se můžete dívat za prvé na přístrojové desce a za druhé to samozřejmě pocítíte i na jízdě. Co se týká přístrojové desky, tak zde si zvolíte znázornění toku energií a barevná grafika vám názorně ukazuje, jestli je využíván jen spalovací motor, jestli mu k tomu zrovna asistuje elektrika, nebo jestli se zrovna rekuperací nabíjí baterie. To že zrovna pomáhá elektrika je naladěno dobře, žádné škubání ani cukání se nekoná, znatelný přírůstek výkonu taktéž ne a vše vlastně funguje naprosto nerušeně pro řidiče jako jedno tělo. Je určitě zajímavé to mít možnost vidět graficky, ale po pár dnech vás to nejspíš přestane bavit. Pokud nebudete mít zvolenou zrovna tuhle stranu palubního počítače, Vitara vás o zrovna probíhající rekuperaci stejně stále informuje malým bílým symbolem baterie v pravém horním rohu palubky.
Co se týká jízdního pocitu hybridního systému, tak tady jsem si už musel trochu zvykat. Je to prostě jiné, než normální auto. A to mluvím hlavně o deceleraci. Po sundání nohy z plynu je rekuperace poměrně silná a tam kam si myslíte, že dojedete setrvačností, byste za chvíli museli opět přidat plyn. Je to ale jen o změně odhadu a o tom si na to po několika dnech zvyknout. Po uplynutí nějaké doby můžete naopak rekuperaci začít využívat k obrazu svému a s trochou předvídavosti skoro přestat používat brzdy. Ty pak využijete jen v případě potřeby razantnějšího zpomalení, nebo při dojezdu na křižovatku. Je pravdou, že rekuperace je více příjemnější při častém zpomalování ve městě. Na okreskách mi možnost tzv. plachtit chyběla více.
Nejvýrazněji se hybridní pohon hodí rozhodně do města. Tady odvede tu nejtěžší a nejvíc energeticky náročnou práci s rozjezdy a trochu vám ušetří za benzín. Přeplňovaná čtrnáctistovka je poměrně svižná a s elektro pomocí mi svým zátahem připomínala motor o několik stovek kubíků objemnější. Se spotřebou jsme se ve městě pohybovali od 5,8 do 6,2 litru, což není špatná hodnota, ale na hybrid bych si představoval hodnoty ještě o něco nižší, ačkoliv Vitara není úplně malé auto. Mimo město jsme se pak dostali na ustálenou hodnotu 6ti litrů a na dálnici, kde se hybridní pohon dá využít úplně nejméně, počítejte se spotřebou 6,5 litru. Od Suzuki slibovaných 4,9 litru je opravdu dosažitelné jen v ideálních podmínkách a se silně motivovaným řidičem.
Suzuki určitě chválíme za inovaci týkající se pohonného ústrojí a za to, že chce jít s dobou. To že ale dny ubíhající poněkud rychleji, než se nám mnohým zdá, je pak na Vitaře vidět zejména v interiéru. Většina výrobců je v těchto chrtích závodech o mnoho kol vepředu. Použité materiály obložení dveří, design palubní desky a křivky kokpitu řidiče už prostě do dnešní doby nezapadají a pokud někoho osloví, bude se jednat určitě o spíše konzervativnější zákazníky. Grafika infotainmentu na středovém panelu sice nevypadá špatně, není sice z nejrychlejších, s poměrně veselou grafikou, ale ve srovnání s dnešními displeji už prostě pokulhává. Palubní deska před řidičem je klasického střihu se dvěma analogovými budíky, což by mi nijak nevadilo. Je fajn se v dnešním digitálním světě ještě někde pokochat klasikou. Ale dvě ovládací tyčky na displej mezi budíky jsou už spíše z kategorie retro.
Ergonomie je pak pro řidiče naprosto v pořádku. Do Vitary se dobře nastupuje i vystupuje. Kdo se nebude chtít nijak ohýbat nebo krčit, bude Vitaru mít rád. Sedačky jsou pohodlné, sedáky nikterak krátké a s Vitarou bych se rozhodně nebál ani delších cest. Jediné co mi u sedaček chybělo bylo výraznější boční vedení, které Vitaru jinak velmi schopnou v náklonech trochu degraduje a od ostřejšího průjezdu v zatáčkách vás vlastně limituje jen to, kolik síly máte zapřít se koleny. Za prostornost pro řidiče a spolujezdce si Vitara zaslouží pochválit. Celý předek kabiny působí vzdušně a prostorně. O místě na zadních sedadlech se to už ale tvrdit nedá. Pro 4 dospělé to na cestování po Evropě nebude, ale s dětmi nebo vnoučaty vás Vitara na chalupu do hor přepraví pohodlně.
K pohodlnosti a kvalitám Vitary rozhodně přispívá i podvozek. Jeho chování mě překvapilo a neměl jsem mu de facto co vytknout. V Suzuki jej nazývají 4×4 AllGrip, pracuje naprosto samostatně a automaticky a na vás je jen ze kterých módů si zvolíte. K dispozici jsou Auto, Sport, Snow a Lock. Vše si nastavíte otočným ovladačem na středovém panelu u řadící páky a podle toho už Vitara sama nastavuje pohon 4×4 co se týká trakce, bezpečnosti i spotřeby. Náklony do zatáček pak jsou Vitaře cizí, a jediné co vás bude omezovat v ostřejší jízdě jsou už pak jen sice pohodlné, ale do boku tělo neobepínající sedačky. Rozumné silniční výmoly Vitara zpracuje sama, aniž by vás s tím nějak moc zatěžovala a tichý projev pohonné jednotky pak přispívá k celkové pohodě na palubě.
Námi testovaná verze ve výbavě ELEGANCE se dá pořídit za necelých 590.000 Kč. Na to jak je Vitara dobře vybavená to je rozhodně zajímavá cenovka. Mezi milovníky menších SUV rozhodně své zákazníky najde. Je jasné, že se nebude jednat o vyznavače vesmírných kokpitů a futuristických tvarů, ale pro lidi pobývající často v přírodě, aktivní zimní sportovce, lovce, rodiny s menšími dětmi nebo naopak prarodiče s vnoučaty se bude jednat o téměř ideální volbu. Vitara se totiž rozhodně tvrdých podmínek nebojí a na rozdíl od jiných nafoukaných a navoněných SUVček si na něj jen nehraje. Za zkoušku určitě stojí a vděčnost jí není cizí.
Plusy
– Příznivá cenovka
– Dobrý podvozek
– Pohon 4×4
– Prostornost a pohodlí na předních sedačkách
Mínusy
– Zastaralý interiér
– Design zadní části
– Místo na zadních sedačkách
– Spotřeba
.
« Na podzim hrozí střet auta se zvířaty, pod kapotou zase řádí kuny Vybrali jsme vynálezy, které navždy změnily svět aut »
