Test Subaru Forester 2.0ie-S ES Sport: Tichý vládce lesa
Oblíbenost SUV je mezi Čechy známá už pěknou řádku let. Každý výrobce se proto snaží si z pomyslného koláče urvat pro sebe ten svůj kousek. Pozadu samozřejmě nezůstává ani svébytná značka Subaru a neustále vylepšuje svůj oblíbený model Forester. Dalším počinem značky je model Forester ve verzi Sport. Co od něj čekat a kdo je jeho cílový zákazník? Na to se podíváme v následujícím testu.
Sportovně založení řidiči určitě u přídomku Sport zpozorní. Nejde ale o nadupanou verzi Forestera, která by vás měla vystřelit ze sedačky. Jde hlavně o pár designových prvků, které se snaží konzervativní model osvěžit. Jde o výbavový stupeň, jenž je jeden z mnoha, který zákazník může zvolit. Na rozdíl od motorizace. Forester je totiž dostupný jen s hybridním motorem e-Boxer o výkon 110 kW.
Výbava Sport Foresteru přináší zvenčí oranžové doplňky a samolepky, lakované kliky dveří, tmavé lemy blatníků, černé rámečky kolem mlhovek a chladiče, černá 18ti palcová kola a také elektricky ovládané střešní okno. Uvnitř se s oranžovými doplňky také nešetřilo, a tak si svoje místo našla tato barva na rámečcích kolem výdechů klimatizace nebo na švech prošívání sedaček. Letošní model přidává navíc zatmavený design světlometů, nebo funkci automatického zamykání dveří po rozjezdu a odemknutí při zastavení.
Interiér Subaru je vždy svůj. Není tak smutný a hypermoderní jako u koncernových vozů. Je potřeba si na něj chvíli zvyknout, ale po poté pochopíte, že všechno má svůj smysl. V Subaru není kladen hlavní důraz na to, že se všude, kde to jde musí nacpat high-tech dotykové plochy.
Když si po usednutí do Forestera nastavím sedačku, co nejvíce dolů, tak jak to dělám vždycky, volant vytáhnu k sobě, nastavím zrcátka a pohledem přejedu přístrojovku, abych se trochu zorientoval, všimnu si hned přece jen trochu něčeho jiného. Tím je výhled z auta. Je totiž naprosto famózní. Marně pátrám v paměti, ze kterého SUV se mi koukalo na svět lépe než tady. Nepamatuji si totiž nic, co by poskytovalo tak skvělý přehled do všech stran. Sedačky jsou pohodlné, sedák dostatečně dlouhý a myslelo se tady i na praktickou stránku věci. Potah sedadel je ze speciálního vodě odpudivého materiálu. Zrovna v případě SUV, jakým je Forester, mi to přijde jako super nápad. Není totiž jen navoněným přizvednutým autem, které si na občasnou jízdu v lese jen hraje, ale počítá s tím, že si do něj ne vždy budete usedat ve smokingu. Ani rozlité limonády od dětí tak nemusí být důvodem ke zvýšení krevního tlaku.
O dění kolem Foresteru je skutečně jedinečný přehled. Nejen díky výhledu, ale i díky koncepci celé karoserie. Jeho kapota je z místa řidiče velmi dobře vidět v celé její délce a poměrně dobře jde i odhadnout, kde je konec kolmému čumáku. Kdo si přece jen na rozměry karoserie nevěří, toho Subaru na holičkách nenechá. K bezpečnosti manévrování přispívají samozřejmě jak ultrazvukové senzory, tak ještě malá kamera na spodní části vnějšího zrcátka, která snímá přední kolo. Orvat proto disky je u Foresteru už skutečným umem. Na zadní část dohlíží couvací kamera. Počítalo se s tvrdými podmínkami, které bude podstupovat opravdu důkladně, a tak si zadní kameru můžete opláchnout ostřikovačem. Jo svět je hned o něco pohodlnější, když někdo u stavby SUV přemýšlí.
Subaru Forester pochopí hlavně zákazníci středního věku. Sama značka považuje za hlavní cílovou skupinu zájemce ve věku 40+ žijící aktivním životem. A tak jak to s pokročilým věkem bývá, více než rychlá jízda přichází o něco větší strach o sebe samého a prioritou je především bezpečnost. V tomhle ohledu Forester nemá problém vyzvat na souboj opravdu kohokoliv. Na bezpečnost se tady totiž myslelo snad každým dnem jeho vývoje. Důkazem je prestižní ocenění „Best in Class“ od organizace Euro NCAP. Suverénně získal 5 hvězd a dosáhl nejlepších výsledků ze všech modelů Subaru v historii. Za ochranu dospělých si připsal téměř bezchybných 97% a hodnocením 91% za ochranu dětských pasažérů dokonce přepsal dosavadní žebříčky nejvyšší známkou v historii třídy menších SUV a MPV. Forester je, stejně jako modely Impreza a XV, postaven na platformě SGP, která vyniká mimořádnou pevností.
Evropská verze s hybridním pohonem e-Boxer dokázala nejvyšší bezpečnostní standart v ochraně vysokonapěťových komponentů, které jsou účinně integrovány mimo deformační zónu. Lithium-iontový akumulátor je spolu s výkonovou elektronikou umístěn v masivní schránce v přední části podlahy zavazadlového prostoru a je navržen tak, aby odolal i nárazu zadní částí vozu do sloupu.
Pasivní bezpečnost je pro Forestera vlastní, ale k tomu všemu je ještě prošpikován armádou dalších bezpečnostních systémů. Součástí základní výbavy je například systém EyeSight. Jedná se o dvojici kamer za čelním oknem, která neustále bedlivě sleduje provoz před vámi. Zkoušel jsem jej několikrát a vždy fungoval velmi dobře. Schválně jsem nebrzdil za odbočujícím vozidlem a v poslední chvíli, kdy už jsem si říkal, že je něco špatně, systém zasáhl a vzal razantně za brzdy, aby zabránil srážce. Na to, abyste nepozorností nevyjeli z pruhu dohlíží Lane Keep Assist, další systém SRVD detekuje vozidla jedoucí za vámi a Forester dokáže i sám zabrzdit před překážkou při couvání. Nabourat Forestera je, troufám si říct, opravdovým uměním.
Nejen, že Forester hlídá sám sebe, ale hlídá si i svého řidiče systémem Driver Monitoring System. Ačkoliv o tom nevíte, sleduje vaše oči a dokáže ihned zareagovat, pokud by vás viděl usínat. Nejen, že je tento systém bezpečnostní pojistkou, ale umí tak trochu i vychovávat. Sice jsem na to ze začátku nadával, ale nakonec jsem musel uznat, že je to vlastně dobře. Kamery totiž poznají, i když sklopíte zrak moc dolů a nevěnujete se provozu před vámi. Napsat smsku za jízdy je tak odměněno výstražným pípáním a po chvilce jsem si to opravdu odpustil. Aby někdo ale systém DMS nechápal jen jako buzeraci, přináší mnohem příjemnější vychytávku, než je jen upozorňování na usínání nebo koukání do mobilu. Pokud si totiž nakonfigurujete svůj obličej do menu infotainmentu, pozná vás hned po nasednutí a nastaví vám vše podle vás. Profilů může být až 5 a počítá se s tím, že nebudete řídit jen vy. Pokud ale kamery rozpoznají po nastoupení váš obličej, nastaví vám Forester zrcátka, sedačku, klimatizaci podle vaší poslední nastavené hodnoty a automaticky obnoví poslední nastavení multifunkčního displeje včetně informací o osobní spotřebě paliva.
Jak už bylo zmíněno na začátku, Forester si můžete pořídit jen s pohonnou jednotkou e-Boxer. Tu tvoří dvoulitrový plochý čtyřválcový motor s protiběžnými písty a přímým vstřikováním paliva kombinovaný s elektromotorem umístěným v přepracované převodovce Lineartronic. Motor produkuje výkon 110 kW s točivým momentem 188 Nm. Označení e-Boxer pak znamená, že je ještě doplněn synchronním elektromotorem s permanentním magnetem o výkonu 12,3 kW. Ten je napájen baterií umístěnou nad zadní nápravou o kapacitě 0,6 kWh.
Odlišnost tohoto hybridního systému je v tom, že nepracuje s klasickými 48V, ale se 118V. Subaru to zdůvodňuje lepším využitím výkonu elektromotoru. Rozdíl na spotřebě by měl vyniknout hlavně městskou jízdou, kde by měla být úspora až 11%. Přechod mezi jednotlivými pohony můžete zaznamenat necitlivou prací s plynovým pedálem. Někdy je totiž přechod mezi elektrickým pohonem a spalovací jednotkou doprovázen mírným cuknutím. Nejde ale o nic dramatického a ve většině případů jsem o tom ani nevěděl. Subaru se zvládá pohybovat i v čistě elektrickém režimu EV, kdy spalovací motor neběží vůbec. Jde ale o opravdu velmi malé rychlosti využitelné například při parkování nebo popojíždění kdesi po areálu nebo po dvoře. V čistě elektrickém módu pak dokáže Forester ujet v ideální situaci až 1,6km. V případě potřeby vyššího výkonu, například pro vyjetí na obrubník, ale spalovací motor okamžitě přidává svou ruku k dílu.
Subaru Forester je především o tom, jak moc si pohrajete s plynem. Jeho chod je jemný jako dětská prdelka, a když zrovna není potřeba přílišného výkonu, dá se na pár vteřin odpojit spalovací motor i v rychlostech kolem 80km/h. Jízda s Foresterem je celkově o dost jiná. Převodovka Lineartronic reaguje na prudké sešlápnutí plynu tak, že nechá motor točit do poměrně vysokých otáček, protože prostě dostala povel k co nejrychlejší akceleraci. Zní to ze začátku sice poměrně zvláštně, ale odměnou je jakákoliv absence cukání, které doprovází u jiných převodovek změny rychlostních stupňů. Mnohem lépe se Forester cítí a více uchu lahodí, pokud jej necháte pracovat spíše ve středních nebo nižších otáčkách. Výsledkem je pohodová jízda, která se právě díky tomuto systému skvěle dávkuje a výsledná hladkost pohybu je dokonalá. Výkon 110 kW stejně na žádné extrémní dovádění není a dravějším řidičům by rozhodně pár koní navíc chybělo. Zrychlení z 0-100 za necelých 12 vteřin může někomu připadat jako hodně a v dálničních rychlostech už není dynamiky moc.
Jak se říká, to nejlepší nakonec. Právě proto jsem si do těchto odstavců nechal zmínku o podvozku a řízení. Řízení je po vzoru Subaru již tradičně absolutně bezchybné a přesné. Směrová stabilita příkladná, a i když je zatáčení s Foresterem zábavou, často jsem jen tupě svíral volant a nechával podvozek vymetat díry. Jasně, s jiným autem bych si za to nafackoval, ale to, co předvádí Forester jsem si prostě musel zkoušet zas a znova. Menší výmoly ani nejdou zaznamenat a opravdu rozbitá silnice, kde bych se v 90ti kilometrové rychlosti už mlátil hlavou o strop Forester přeletí s nadpozemskou jemností a já jsem v ruce schopen držet vrchovatý kelímek horké kávy a spokojeně usrkávat. Společně s velmi dobře odhlučněným interiérem od čehokoliv, se Forester postará o naprostou pohodu na palubě. Tu si nemusíte vychutnávat sami. Subaru poskytne dostatek místa i dospělým cestujícím vzadu. Tuto disciplínu dokáže splnit málokteré SUV hlavně za mnou. Moje konfigurace nastavení sedačky je totiž s mou výškou 190 cm a oblibou rozvalování se dost problematická se zbývajícím místem na zadních sedadlech. K tomu všemu vám Forester poskytne i dostatečně velký kufr a připojit můžete skoro cokoliv díky tažné kapacitě 1870 kg.
Neoddiskutovatelné kvality předvádí Forester tradičně i v terénu. Kdo jednou vyzkouší terénní kvality Subaru zjistí, že společně s Toyotou se řadí k absolutní špičce a Japonská univerzita offroadu propouští ze svých řad jen opravdové mistry. Se světlou výškou 220 mm vás nechá Forester jet samozřejmě tam, kde osobáky končí. To by nebylo nic zvláštního. Do terénu je vybaven jízdními režimy X-Mode. Těmi se dá Foresteru napovědět, jestli ho čeká štěrk, bahno, písek či sníh a podle toho si přizpůsobuje trakci, chování motoru, převodovky i brzd. Hlavně v terénu se naplno projevuje pohodlnost převodovky Lineartronic. Motor je vyloženě ve svém živlu, příjemně se převaluje a plynem se dá naprosto jemně dávkovat posun terénem a užívat si požírání dalších bahnitých příkopů. Z karoserie je cítit vysoká tuhost a k posunutí se na absolutní vrchol prostupnosti mi chyběly už jen pneumatiky s pořádným terénním vzorkem.
Subaru Forester je pán s velkým „P“. Nechce přistupovat na puberťácké hry kvílení pneumatik v zatáčkách. Je víc, než kdokoliv jiný, zaměřený na vaši bezpečnost a nejlépe se cítí v cross country. Vezměte ho na chalupu vysoko do hor nebo kdesi daleko za rybníkem, kam se špatně chodí i pěšky. Tam je jeho panství. Umí to částečně i zcela potichu, i když kvůli tomu přibral 110 kg. Na jeho projevu to bez pohledu do technických dat ale stejně nikdo nepozná. Má sice trochu větší apetit kolem 10ti litrů/100km a nádrž na 48 litrů vás pošle k benzince poměrně často. Nejde ale o žádného dálničního polykače. Nejlepší službu vám udělá při výjezdu k horskému penzionu, popřípadě lovcům nebo lesníkům při přesunech hlubokými hvozdy. Je už svým názvem neodmyslitelně spjatý s přírodou a pro ty, kdo jí jsou často aktivně obklopeni, Subaru nabízí jedno z nejodolnějších aut v automobilovém světě. Pod emisní taktovkou okořeněné volty, ale taková je prostě doba.
Plusy
– skvělé terénní schopnosti
– hodně místa pro posádku
– perfektní podvozek
– příjemné řízení
– vysoká úroveň bezpečnosti
Mínusy
– omezená volba motorizace
– vyšší spotřeba
– malá nádrž
« Test ojetiny Mercedes-Benz CLS 250 CDI Shooting Brake Test Audi S8 TFSI Quattro (420 kW): Královna vesmíru »