Test Subaru BRZ Sport MY19. Jízda, která vám změní život
Jen málokteré auto se může honosit statusem legendy. Většina aut, byť sebelepších, upadne krátce po ukončení výroby do zapomnění. Subaru BRZ má již od počátku trochu jiný problém: stalo se legendou ještě předtím, než ho kdokoliv spatřil naživo. Už při představení konceptu FT-86 se strhlo hotové šílenství – byl to splněný sen každého petrolheada. Překrásné kupé s náhonem na zadní kola vyvinuté ve spolupráci dvou ikonických japonských značek. Jenže poté nás automobilka mučila dlouhých 5 let, než vyjel produkční vůz – ladění vozu trvalo dlouho kvůli posedlosti touhou stvořit dokonalý řidičský stroj.
Dlouhé čekání mělo za následek tak extrémně vysoká očekávání, že málokdo věřil, že je auto dokáže naplnit. Ale hned po prvních testech bylo jasno, že vzniklo něco jedinečného. Toyobaru, jak se mu ihned začalo přezdívat, bylo i přes svůj průměrný papírový výkon vynášeno do nebes za svou bezprostřednost a hravost. Média nešetřila superlativy, svět se dočkal – vznikl kult…
Jenže já se nedočkal. I když se u nás v redakci Toyobaru střídá několikrát ročně, mně se prostě ne a ne dostat do ruky. Tohle auto jakoby pro mne bylo zakleté. Ale i já se nakonec vymanil z kletby a dlouhých pět let po spuštění výroby přišel ten den – přebírám klíčky od BRZ. Nemůžu snad být šťastnější. Malinko se bojím, jestli to auto vůbec může být tak dobré, jak si přeji. A může? Sakra, jo! Tahle jízda vám změní život.
Vraťme se o malinko zpět. Stojím na okraji Prahy, v ruce svírám klíč a přede mnou si hrubě přede přímovstřikovaný boxer. Snáší se jemný déšť, teplota se drží těsně nad nulou a předpověď na celý týden vypadá stejně. Zatímco se motor zahřívá, obdivuji linky jasně odkazující na japonskou školu minulého století. Dravčí oči, drze se smějící tlama s nádherným růžovým lízátkem z balíčku STI a svalnatě vstupující blatníky. Vzadu nová světla a dvě gigantické koncovky výfuku.
I po pěti letech vypadá skvěle a já vám garantuji, že bude i za dalších pět let. Jednoduché tradiční linky, které si na nic nehrají, z módy nikdy nevyjdou. Než ale vyzkouším, jestli legendy nelhaly, musím se vymotat z města. Otevírám lehoučké dveře a doslova spadnu do auta. Sedačka je neuvěřitelně nízko, a zatímco mě perfektně svírá, užívám si ideální posaz. Zadek od země dělí sotva pár centimetrů, nohy mám natažené před sebe a veškeré ovládací prvky na dosah ruky.
Díky úzkým sloupkům mám perfektní výhled z vozu a já vím, že tenhle týden bude dobrý – tep se začíná zrychlovat. V interiéru najdeme pouze to nejnutnější. Středová konzole se nese na retro vlně – páčkové ovladače vypadají skvěle. Digitálky jak z devadesátek jsem si doslova zamiloval. Nově zde najdeme velký dotykový displej s nejnovější verzí infotainmentu StarLink, který je velice povedený. Ale interiér mě moc nezajímá, já už chci jezdit. Ve zkratce – ergonomie je příkladná, zpracování a volba materiálů naprosto v pořádku.
Podržením jediného tlačítka ihned vypínám všechny elektronické skřítky a jsem připravený vyrazit. Překonám mechanický odpor převodovky a jednička zapadne snad jen s centimetrovým pohybem zápěstí. Převodovka má sice původ v Lexusu IS, ale je vybavena short shifterem a řazení s ní je naprostá lahoda. Jízda po městě je překvapivě snesitelná. Celé auto je samozřejmě pekelně tuhé a laděný výfuk v jakýchkoliv otáčkách výrazně promlouvá do interiéru, ale není to takové utrpení, jaké jsem čekal. Auto je stále velice poddajné a nemusíte se bát žádných větších rázů – bez problémů si ho dovedu představit, jako auto na každý den.
Spotřeba se i zde pohybuje pod deset litrů – skvělé! Po krátkém a útrpném poskakování mezi semafory se přede mnou otevírá dálnice a já se poprvé podívám do vyšších spekter otáčkoměru. Při překročení 4,000 otáček za minutu se z poklidného brumlání stává opravdu nasraný řev. BRZ přenáší zvuk od sání přímo do kabiny a surovost tohoto projevu si opravdu zamilujete! Během chvilky je tam stotřicítka a upaluji vstříc oblíbené okresce. Na dálnici je auto ukázkově stabilní, jen od podběhů je slyšet poměrně výrazný hluk (pravděpodobně vina zimního obutí), ale u sportovního auta mě tohle sotva dokáže trápit.
Konečně sjíždím a přede mnou se objevuje dobře známý asfaltový koberec. Ještě zastavím, abych si patřičně vychutnal atmosféru. Nikde v okolí není stopy po živé duši, silnice je oslizlá od deště a teploměr ukazuje čtyři stupně. Za mnou zlověstně vrčí BRZ, které se nemůže dočkat, až se zakousne do silnice. Olej má správnou teplotu, já jsem správně naladěn, je čas. Vyšlápnu krátkou spojku, plyn potopím do podlahy a BRZ za doprovodu syrového jekotu vyrazí dveřmi napřed od krajnice. Zadní gumy zoufale bojují s fyzikou a snaží se najít trakci, ale strašným způsobem prohrávají. Řadím za dvě a celé divadlo pokračuje. Auto se rovná až po desítkách metrů a zběsile nabírá rychlost. Kdo tvrdí, že je BRZ pomalé, asi není v pořádku. A k tomu ten zvuk. Tak intenzivní a bezprostřední – zažírá se mi přímo do mozku, kde funguje jako droga a já chci víc! Před první zatáčkou jdu na brzdy. Jsou skvělé! Perfektně se dávkují a mají výborný účinek. Bleskurychle podřadím – pedály jsou skvěle poskládány, heal&toe je zde hračka – a soustředím se na co nejčistší stopu. Auto je krásně stabilní a cítím, že chce víc, tak mu lehce přitopím a zadek se ihned začne trhat.
Celé to probíhá tak čitelně a citlivě, že bych si mohl přečíst servisní manuál a stále měl dost času na reakci. Ze zatáčky vyjíždím nádherným kontrolovaným powerslidem a úhel mohu upravovat plynem. Tak čitelné auto za limitem jsem ještě nezažil. BRZ jakoby vám říkalo, co máte dělat. Pak je tu řízení – nevěřil bych, že v dnešní době může vzniknout tak upovídané. Skrze volant k vám proudí tolik informací, že tomu nemohu uvěřit. To je absolutní vrchol současné produkce. Tak dokonale nastavené řízení si napamutuji. Přesné, strmé a plné informací. Klidně bych mohl celý den jezdit osmičky a usmíval bych se od ucha k uchu. Můj oblíbený úsek jsem si ještě nikdy takhle neužil. Každou zatáčku jsem projel dveřmi napřed a přesto naprosto bezpečně, měl jsem tak absolutní pocit kontroly, že jsem si připadal, že už to lepší být nemůže. Podvozek vyzbrojený novými rameny a tužším uložením náprav odváděl svoji práci na jedničku. Na několika místech je horší povrch, který umí rychlá auta pořádně rozhodit, ale BRZ stále dovedlo fantasticky držet kontakt s vozovkou a dávalo mi neskutečnou porci jistoty.
Celý okruh jsem absolvoval několikrát, až jsem musel zastavit a vystoupit z auta. Byl jsem udýchany a zpocený, ale smál jsem se jak maniak. Tohle auto je absolutní řidičská nirvána. Vše, co si milovníci řízení můžou přát v jednom balíčku. Na tomhle autě je všechno jak má být, nejde ho nemilovat a já absolutně propadl jeho kouzlu. Celé auto je mechanická symfonie, která vás pohltí. Najednou si uvědomíte, jak málo potřebujete ke štěstí a nechcete nic víc, než ještě pár zatáček navíc. Chcete ještě pár kilometrů. BRZ vám dá tu nejčistší esenci radosti. Jeho jízdní vlastnosti jsou neuvěřitelně čitelné a bavit se budete v rychlostech, kdy nehrozí nějaké velké nebezpečí. Tohle auto je dokonalý učitel – umí kousat, to ano, ale odpouští a za každé situace je prostě fantastické. V celé historii najdete jen málo takhle ryzích aut, které chtějí jenom bavit, na nic si nehrají a ani vás nezruinují. S BRZ se dá jezdit i za 7 litů, testovací týden jsem zakončil s průměrem 9,4 a 90% času jsem ho držel pod krkem. Nemůžu si pomoct, tohle auto prostě miluju a bojím se, že nebudu spokojený, dokud jedno nezaparkuji ve své garáži. Našel jsem svou „zlatou“ a nechci nic jiného, než jezdit.
Tohle auto vám prostě nedá spát. Každá jeho část je skvělá a dohromady dávají dokonalý balíček. Motor je fantastický, má krásný zvuk, vytáčí se s takovou lehkostí. Dnes si hodně lidí zvyklo na přeplňované motory, proto může někomu přijít slabý, ale není to pravda. Jen je potřeba si pro ten výkon dojít. Hrát si s otáčkami, držet motor stále v horním spektru, přesně řadit. Je to skvělá hra, která nikdy neomrzí. Musíte ho pochopit a ovládnout – tohle žádný turbomotor neumí. Pak tu máme převodovku, která je vaším průvodcem za skvělými zážitky a řazení s ní je opravdu slast. Takový mechanický koncert jsem nezažil roky. Je fantasticky přesná, řadí se jen minimálním pohybem zápěstím a ten kovový odpor, který musíte překonat, je prostě návykový.
Máte pocit, že svádíte boj se strojem, snažíte se ovládnout situaci – fantasticky vtáhne do děje. Podvozek je naladěn neobyčejně citlivě. I přes svoji tuhost dokáže za každé okolnosti držet kontakt s vozovkou a funguje na každém povrchu. Navíc k řidiči vysílá spousty informací. Nakonec je tu řízení. To je svatý grál celého auta. Rozhodně jedno z nejlepších, které můžete zkusit. Doslova na vás řve informace, je milimetrově přesné a jeho dopor je nastaven tak dokonale, že si s autem můžete hrát, jak kdyby bylo přímo napojeno na vaši nervovou soustavu. Konečně zde máme auto, po kterém voláme roky. Jeho živelnost a charakter vás vtáhne. Subaru splnilo sen všem benzínovým závislákům: usaďte se, pusťte si žilou a nechte se unášet….
Subaru BRZ je nejzábavnější auto na trhu. Díky dokonalému naladění s ním doslova srostete, jeho provozní náklady jsou zanedbatelné a jeho ryzí charakter nikdy nepřestane bavit. Je to splněný sen všech petrolheadů! Droga – celoživotní závislost, která neškodí, a nikdy vás nepustí!
Plusy
Fantastické řízení
Převodovka
Skvělý podvozek
Nejzábavnější auto na trhu
Design
Zvuk
Mínusy
Občas něco vrzne
Nemám ho v garáži
« Firmy v ČR nejsou loajální ke značce. Chtějí hlavně spolehlivá auta Škoda představila v Tel Avivu nový model Scala. Byli jsme u toho »
