TEST Škoda Superb Combi Outdoor 1.8 TSI - Nepřipravený skaut

TEST Škoda Superb Combi Outdoor 1.8 TSI – Nepřipravený skaut

Autor: Petr Orián,

10. 4. 2013 • Škoda, Novinky, Testy •

Motor: 75%

převodovka: 85%

Podvozek: 85%

zpracování: 90%

Praktičnost: 90%

Krásné auto, co má vysokou spotřebu a Outdoor paket do terénu nepomůže

Verdikt:

Vzpomínáte si ještě na první generaci Subaru Outback, která se dnes považuje za prvního průkopníka kombíků, jejichž vlastnosti se skvěle hodí také na nezpevněné cesty a vůbec mimo silnice obecně? Tzv. ”Allroady” dnes dělá po vzoru Subaru (které loni oslavilo 40 let symetického pohonu 4×4) už kde kdo… namátkou zmíníme např. Audi se svou A6 Allroad, VW Passat Alltrack, Volvo XC70 nebo také naší Škodovku s modelem Octavia Scout.

A když už mluvíme o Škodovce, máme tu dalšího hráče ve hře… nebo snad ne? Jedná se totiž o Superba s paketem Outdoor, který sice vypadá na pohled velmi dobře a majestátně, ale je vůbec v jeho případě o co stát?

Dovolte, abych to vysvětlil. Za příplatek 49 900,- Kč si můžete na Superba (pouze v karosářské variantě Combi) přiobjednat terénně vypadající paket, který zahrnuje nový přední nárazník z plastu s větším nasávacím otvorem a novým tvarem mlhovek, plastové lemy blatníků, boční prahy a zadní nárazník – též chráněný plastem. Za své peníze ale dostanete také skvěle vypadající 18″ kola a… to je vše! Zapomeňte na zvýšenou světlou výšku o 20 mm po vzoru Octavie Scout a nebo povinné použití nestálého pohonu všech kol skrze viskózní spojku Haldex 4. Pokud chcete zvýšit světlou výšku na 159 mm, musíte si už objednat paket pro špatné cesty.

Optický paket Outdoor si můžete pořídit na jakoukoliv verzi Superbu Combi (vyjíma verze GreenLine) a to v jakékoliv výbavě. Takže můžete zkombinovat benzínový i dieselový motor s pohonem přední nápravy nebo s pohonem ”4×4″. Námi testovaná verze kombinovala 160 koňový benzíňák 1.8 TSI s pohonem přední nápravy a navíc disponovala výbavou Elegance.

Škodu Superb už každý moc dobře zná, tudíž vynechám ty žvásty o designu a o tom, jak se tato Škodovka prodává a jaké se čiší oblibě u těch, kteří ji vlastní a nebo si ji nemohou dovolit. Kolik jich po silnici jezdí si určitě všímáte, jenže drtivá většina z nich má motor 2.0 TDI a v dnešním testu se vlastně dozvíte, jestli vůbec máte chtít do tohoto vozu benzíňák či nikoliv.

Interiér shrneme jen ve stručnosti a je třeba říct, že v tomto směru je Superb tou nejkvalitnější Škodovkou v nabídce. Velmi elegantní design, kvalitní dílenské zpracování a žádné laciné plasty – to vše vypadá nejen na pohled velmi dobře, ale i po osahání zjistíte, že zde se opravdu nešetřila každá koruna. Ve výbavě Elegance dostanete kompletně elektrická sedadla s širokým rozsahem nastavení (i paměťovou pozicí) a není tedy žádný problém najít si za volantem svou pohodlnou pozici. Sedí se v nich navíc skutečně pohodlně a zatím to vypadá i na úctyhodnou oporu boků a stehen. Velmi dobrý výhled z vozu pak umocňuje bezpečný pocit při rozjížďce a nyní je tedy už čas na sešlápnutí spojky a stisknutí tlačítka Start / Stop Engine.

Nastartování doprovází bravurní kultivovanost motoru 1.8 TSI a vynikající odhlučnění kabiny. Po uvedení motoru do chodu o něm tedy skoro ani nevíte. První sešlápnutí spojky jde velmi lehce a první převodový stupeň zapadne do své dráhy s patřičnou přesností. Já osobně jsem dosti vysazený na kvalitu řazení a musím přiznat, že mě Škodovky v tomto směru opravdu překvapují. Po chvilkovém motání se po našem hlavním městě ovšem zjišťuji obrovský nedostatek paketu Outdoor. K němu totiž dostanete (bez možnosti volby) již zmíněná 18-palcová kola, která nejsou v žádném případě ideální volbou v otázce pohodlí. Díky nízkoprofilovým pneumatikám (225/40) se přenáší do kabiny velmi výrazné, až nepříjemné rázy nejen zvukového charakteru a tudíž je pohodlí á la klasická Škoda Superb doslova rázem v tahu. Osmnáctky sice vypadají na Superbu opravdu parádně, ale v tomto případě bych doporučoval si opět zaplatit za paket pro špatné cesty, který automaticky zmenší obutí o jeden palec.

Ve městě se ale Superb Combi velmi příjemně používá a díky paketu Outdoor jsem si vysloužil obdivující pohledy ze stran řidičů, kteří seděli za volantem obyčejného Superbu Combi. Když ve městě nějakou chvíli zůstaneme, 160 koňový agregát má dostatek dynamiky na vměstnání se do pruhu mezi ostatní vozy a pokud dynamiku budete občas využívat, připravte se v městském provozu na spotřebu kolem 13-14 litrů. S opravdu velmi lehkou nohou se dá ale vejít nějakou tou desetinou i pod desetilitrovou hranici.

Konečně ale vjíždíme na dálnici směr Zlín a zde se ukáže přednost této vlajkové lodi. Dálnice vyloženě tomuto vozu svědčí a i když v rychlostech nad 160 km/h je stabilita v přímém směru dosti plovoucí, v rychlostech pod 150 km/h Vás skutečně nic obtěžovat nebude (tedy kromě klasického neduhu naší hlavní dálnice, který je díky 18” kolům o nějaký ten kus výraznější). Při předpisové rychlosti 130 km/h počítejte se spotřebou něco málo přes 8,5 litru a pokud na to budete opravdu nějakou chvíli šlapat, Superb s touto benzínovou osmnáctistovkou si nebude bát říct o spotřebu přes 20 litrů. Pokud máte tedy nutkání na dálnici výrazně zrychlovat a předjíždět drtivou většinu provozu, bude zajisté lepší volbou 170 koňový motor 2.0 TDI.

Příští den jsem se rozhodl pro takový měnší výlet ve čtyřech (chvíli i v pěti), abych otestoval skutečnou praktičnost tohoto vozu. Pasažéry nejen vpředu zaujala především panoramatická střecha, která svou prosklenou plochu končí až nad hlavou zadních cestujících. Tato střecha je pak rozdělena přesně v polovině malou lištou, po kterou se celá přední polovina dá naplno otevřít. Díky vysoké větrné cloně navíc nebude na zadní pasažéry foukat, a to ani při rychlosti 100 km/h. Svůj vsugerovaný zvyk z BMW E36 Coupé, kdy se zadních cestujících v každém testovacím voze ptám, zdali mají dostatek prostoru pro kolena a hlavy, jsem si nemohl odpustit ani zde. Dostatečnou odpovědí mi byl fakt, že se pasažéři vzadu cítili skutečně jako v limuzíně. Prostor vzadu ve Škodě Superb je totiž opravdu o ligu (až dvě) výše, než u jeho konkurentů ve třídě. Kufr se nám nepodařilo zaplnit ani z jedné čtvrtiny a Superba tedy můžu s klidným svědomím doporučit na post ideálního rodinného vozu. Paket Outdoor jinak má smysl pouze v tom případě, pokud se chcete odlišit od ostatních majitelů Superbu Combi, kterých jezdí na silnici jako mravenců.

Výtku musím také směřovat na systém parkovacích senzorů. Parkovací senzory popravdě rád nemám nikde a zde by mi ani tak nevadilo, že začnou zběsile pípat i podél vyššího patníku nebo trávy, kdyby se daly po nastartování vypnout a do dalšího startu byste o nich prostě nevěděli. Vypnout se zde samozřejmě dají tlačítkem vpravo od řadící páky, ale pouze do té doby, dokud nezařadíte zase zpátečku nebo naopak ze zpátečky na jedničku. Ve výsledku se tedy mnozí u podélného parkování navztekají jako já a musím se přiznat, že mě toto řešení “vypnutí” senzorů za celou dobu užívání Superbu velmi frustrovalo.

Další nedostatek z mého osobního pohledu, byl systém elektronické stabilizace (neboli ESP). Pokud totiž chcete vyrazit ze semaforu trochu svižněji a rychle pustíte při startu spojku, stabilizace utne výkon dost děsivým a nepříjemným způsobem. Konkrétně se jedná o tak rapidní přiškrcení výkonu, až stabilizace začne kola brzdit tak výrazně, že se od přední nápravy ozývají děsivé rány a do kabiny se přenese od předních kol velká dávka škubání. Ostatně, toto je problém všech výkonnějších Škodovek a znám jej velmi dobře z kamarádové Octavie V/RS. Stabilizaci jsem měl tedy celou dobu ježdění vypnutou a to né proto, že by to mělo u Superbu smysl kvůli terorizování okresek, ale skutečně z důvodu pocitu rozpadnutí celé přední nápravy.

Do kolonky mínusů se dostane ale také dotykový displej (nejen) navigace, který reaguje na dotyky velmi pomalu a navíc si musíte hodně dlouho zvykat na samotnou intenzitu dotyků. Nejednou se totiž stane, že displej na Váš dotek vůbec nezareaguje a podruhé tudíž podvědomě zatlačíte o mnoho více, což zrovna nepřidá samotné bezpečnosti, pokud se musíte pohledem ujišťovat, jestli displej na Váš pokyn zareagoval nebo ne. Jinak ale Superbu už nic vytknout nejde a jedná se o velmi kvalitně postavený a zpracovaný vůz, který mě osobně velmi překvapil.

Jestli vás zajímá naše spotřeba za celý týden ježdění, ta činila něco málo přes 11 litrů na 100 kilometrů jízdy. Podotýkám, že jsem se Superbem nejezdil zrovna jako motorista křesťan…

Pokud tedy o Superbu skutečně uvažujete kvůli pohodlí, prostoru i rodině a vyloženě musíte mít paket Outdoor, doporučuji dieselovou variantu (motor 2.0 TDI – 125 kW) a pohon “4×4″ – jestli tedy uvažujete o občasném výletu mimo silnice či na chatu. Haldex 4. generace už ale přidá nějaký ten půllitr na spotřebě a jestli mimo silnici jezdíte pravidelně, doporučuji si připlatit za několikrát zmíněný paket pro špatné cesty. Nejen z hlediska světlé výšky, ale také díky pohodlnějším 17” kolům.