TEST Škoda Superb Combi 2.0 TDI DSG 140 kW
Nový Superb je nám již důvěrně známý a tentokráte k redakčnímu testu dorazil ve variantě Combi a hlavně s nejsilnějším možným naftovým motorem. Vrcholná dieselová jednotka dává výkon příjemných 140 kW a 400 N.m. točivého momentu. V kombinaci s dvouspojkovou převodovkou DSG tak Superb slibuje opravdu solidní dynamiku.
Třetí generace modelu Superb navazuje na úspěšnou historii vrcholného modelu značky ŠKODA a svým novým designem dokazuje emocionální sílu výrobce a uvádí přitom do sériové výroby tvary designové studie VisionC. Rozvor narostl o 80 mm a současně se přední převis zkrátil o 61 mm. Tato nová architektura dodává vozu na přitažlivosti a dynamice. Už teď nemám pochyb, že nový Superb bude absolutní hit a bestseller své třídy, vypadá totiž naprosto fantasticky.
Combi je designově velmi vyvážené a ponechává si typickou eleganci modelu. Příď vozu vyzařuje sílu a sebevědomí. Výrazná maska chladiče, ostře řezané světlomety a níže protažená architektura přídě opticky přidávají vozu na šířce. Kapotu charakterizují výrazné prolisy. Sebevědomá a mohutná je i záď s výrazně skloněným oknem. Také zde je kladen důraz na horizontální orientaci. Dvoudílné, široké a zároveň nízké zadní svítilny jsou standardně vybaveny technikou LED a samozřejmě se v nich uplatní typický světelný pruh ve tvaru písmene C. Zajímavým detailem koncových svítilen jsou elementy odkazující na český křišťál. Výrazným prvkem je i ostrý prolis pátých dveří.
Vůz dostal také střešní ližiny, jež je možné kombinovat s velkou panoramatickou střechou, kterou u liftbacku pořídit nelze. Zavazadelník má v základu objem 660 litrů, po sklopení sedadel pak 1950 litrů. Varianta Combi se pak liší i technicky a zejména naladěním aktivního podvozku DCC.
Designové prvky exteriéru pak pokračují i ve zcela nově navrženém interiéru. Patří mezi ně zdůraznění horizontálních linií, díky kterým už tak velmi prostorný interiér navozuje ještě velkorysejší dojem. Subjektivní dojem mi jen kazí přílišná podobnost interiéru s menším modelem Octavia, ale to obecně není špatně, možná tu mohlo být jen více invence. Ve srovnání s konkurencí je design interiéru snad až příliš fádní. Tak, či onak, interiér je ergonomicky naprosto perfektní, zpracování je na úrovni a v ohledu prostornosti naopak konkurenci naprosto převyšuje. Sem tam se objeví levnější plast, ale není to nic hrozného.
Moc se mi líbilo ambientní podsvícení a atmosféra na palubě jako taková. Člověk se tu cítí dobře a pohodlně, vše je po ruce. Příjemný je i posed za volantem a samotné sedadla, která jsou velmi pohodlná. Posádka vzadu má už tradičně místa na rozdávání a v tomto ohledu Superb opět nemá konkurenci.
Celkový vzhled a provedení auta je v naprostém pořádku, Superb se mi opravdu líbí a v tmavé barvě je to velký elegán, ale jak jezdí? Testovaný model byl vybaven motorizací 2.0 TDi o výkonu 140 kW a s točivým momentem 400 N.m. Vše se přenáší na hnanou přední nápravu pomocí automatické dvouspojkové převodovky DSG se šesti stupni. Motor vyniká především okamžitým zátahem už od volnoběžných otáček a mohutným krouticím momentem. Superb je s ním opravdu velmi dynamický a schopný. DSG potlačuje veškeré neduhy naftové jednotky, především pak typickou prodlevu turba. Oproti verzi s manuálem musím vyzdvihnout právě automat, který jízdu výrazně zpříjemňuje a do Superbu se jednoduše hodí více.
Svým projevem je to tradiční diesel od koncernu a ve své podstatě mu není, co vytknout. Snad jen v nízkých otáčkách a pod zátěží má mírně hrubý zvukový projev a to je asi jediné, co by se dalo zlepšit. Na druhé straně jednotka ráda letí do otáček a má vcelku příjemnou odezvu na plyn. Její hlavní devíza je však spotřeba – po týdnu za volantem a nájezdu přes 2.000 km, řekněme s nadprůměrnými dynamickými nároky, se odběr paliva ustálil na 5.5 litrech. Když jsem zkoušel jet uvolněně a nenuceně, tak si Superb řekl o 4 litry paliva. A ne, nebrzdil jsem provoz a určitě by to šlo ještě za méně.
Na novém Superbu mě však nejvíce baví jízda. Oproti předchůdci je to ohromný rozdíl a podvozek tady dostal jasné zadání – maximální komfort. Vůz byl vybaven příplatkovými adaptivními tlumiči DCC, které odváděly výbornou práci a vždy jste si mohli najít ideální nastavení, podle aktuálního povrchu nebo chuti. Možná jen režim Comfort byl komfortní až moc a auto se zbytečně pohupovalo, ale právě tady se projevilo jiné naladění oproti liftbacku. Vůz se sice stále pohupuje, ale výrazně méně a lépe kontroluje pohyby karoserie. Superb však nabízí velmi dobrou ovladatelnost, stabilitu a pocitově se s ním jezdí jako s mnohem menším autem. Ve sportovním režimu podvozek citelně ztuhne a dovolí rychlejší průjezdy zatáčkami, ale sporťák se z něj samozřejmě nestane. Přilnavost je však velmi dobrá a zadní náprava navíc vykazuje známky řidičské zábavy – pokud odstavíte plyn, auto krásně utáhne stopu.
Další citelnou změnou u Combi je lepší odhlučnění podvozku. Liftback občas přenesl nějaky ten ráz od kol a zatřásl celým interiérem, ale tady se nic takového nekoná. Valivý hluk je také mírnější a Combi žehlí nerovnosti naprosto suverénně. Dost možná za to může fakt, že Combi je prostě novější a vývoj jde stále kupředu.
Nový Superb mě vážně potěšil, jako auto na každodenní jezdění je téměř bez chyby a moc příjemné, až se mi ho ani nechtělo vracet. A to myslím hovoří za vše.
Plusy
Kultivovaný a úsporný motor
Komfort podvozku
Prostornost kabiny
Chytré detaily ve voze
Minusy
Levnější materiály v interiéru
Pomalejší systém Start/stop
Sladění motoru, pedálů a převodovky
« Aston Martin odhalil koncept RapidE Volkswagen Passat Alltrack přichází na český trh »
