TEST Škoda Superb 2.0 tsi DSG – Český sen nebo noční můra?
Rozpor, který se nachází v nadpisu článku, se v naší redakci objevoval po celou dobu testu Superbu. Pokaždé, když do něho někdo z redakce sedl, měl rozporuplné pocity. Dokonce i po pár týdnech srovnávání myšlenek k napsání testu je zde rozpor cítit stále, a proto se předem omlouvám, že se může a taky bude objevovat v řádcích mého testu. Ale pojďme si to vzít všechno popořadě.
Škodu Superb zná snad každý občan naší republiky. Potkáváme ji téměř na každém rohu. Ovšem u verze Laurin & Klement je to trošku jiné. Známe jí spíše z televizních novin, kdy v reportážích vidíme (nebo spíše nevidíme) jezdit tímto vozem některé politiky naší vlády. Ano, Laurin & Klement totiž značí vrcholnou verzi vybavení vozu. Je to v podstatě to nejvíc, co můžete od české Škodovky očekávat. Ptáte se, čím konstruktéři odlišili vrcholný model od ostatních? Tak, na první pohled si určitě všimnete karoserie, která je “oblečená” do hnědé barvy s názvem Magnetic. Jistě nepřehlédnutelná jsou také kola Sirius, která jsou opravdu krásná a podtrhují “vznešenost” Superbu. No, a pak už je tu jen pár chromových detailů. Například žebrování masky chladiče, anebo také maličký nápis Laurin & Klement pod zpětným zrcátkem vozu. Je pravda, že na první pohled poznáte, že vůz je něčím jiný. O to také určitě konstruktérům šlo. Ne každý sice tu výjimečnost pozná, ale myslím, že o to tu až tak úplně nejde, protože Superb na pohled vyhlíží opravdu majestátně. A přitom se mu dokonale daří nenápadně, nebo spíše až nepozorovaně, projíždět provozem (hotové auto pro James Bonda nebo Davida Ratha). A zde je první rozpor. Pokud žijete ve velkém městě, málokdo se za Vámi otočí, ale když jsme auto přivezli do našeho malého městečka, otáčela se za námi většina lidí, kteří si nejspíše mysleli, že se nám tady prohání „ papaláši“ ze středočeského kraje.
Pokud se podíváme do interiéru vozu, je zde další rozpor, který celá naše redakce řeší. Na oko se snaží být luxusní a pohodlný, ale ne ve všech případech se mu to daří. Začneme hezky popořádku. Hned po otevření dveří víte, že jde o vrcholnou řadu Škodovky. Dřevěný dekor s nalepenou nálepkou L&K (ano, opravdu je to pouze zalakovaná nálepka), pěkná kombinace černých a hnědých plastů, kožený potah sedadel a spousta elektronických “hraček” ukazují, že se jedná o top class. Když ale uvážíme, že vůz stojí hrubě přes čtvrt druhého milionu korun, člověk by nejspíš čekal trochu víc všeho. Rozumějte, je vážně skvělé, že máte elektronický “šíbr”, vyhřívaná sedadla, navigaci, DigiTV, elektronické ovládání sedadel s pamětí nebo aktivní parkovací asistent, jenže tuhle výbavu má dnes kdejaký Hyundai. Těžko se popisuje, co přesně to je, ale chybí tomu ten nádech dokonalosti a luxusu, který by vůz v nejvyšší možné výbavě měl mít. Co jsme hodnotili jako velkou chybu interiéru je to, že vy, jako řidič, máte nejmíň místa v celém autě. Ano, opravdu je tomu tak. Sedadla jsou sice úžasně pohodlná, ale pro ty, kteří mají větší postavu a dlouhé nohy, je malý prostor problémem, který již v krátkém intervalu po vyjetí začnou řešit. Naopak vzadu ve voze je vážně hodně místa. Když říkám hodně, myslím to smrtelně vážně. Tři dospělí lidé se vzadu naprosto pohodlně usadí a nikterak se neomezují. Další důležitá věc, kterou naleznete, je dvoudílné otvíraní zavazadlového prostoru, které je opravdu skvělé. Navíc velikost kufru, která činní 595 litrů při nesklopených zadních sedadlech je výjimečná, takže pokud občas potřebuje odvézt mrtvolu, pak se otevření zadního víka kufru včetně zadního okna pro Vás vyloženě hodí.
Takže jdeme dál! Pokud máte již naloženou mrtvolu, je potřeba s ní rychle odjet. Náš testovací vůz byl vybaven 2 litrovým TSi motorem s dvouspojkovou převodovkou DSG. Po nastartování tohoto motoru si jistě řeknete, že je Škodovka velice dobře odhlučněna, jelikož do kabiny posádky nejde v podstatě žádný zvuk motoru. Minimálně do 4 tisíc otáček, ve kterých se motor konečně trošku zvukově projeví. Po vysednutí a poslouchání zvuku zvenčí auta zjistíte, že tento motor nemá téměř žádný zvukový projev. Jediné, co slyšíte ze čtyř koncovek výfuku, je jemné a tiché pobublávání tohoto dvoulitru. Zvuk zde sice není nikterak zábavný, ovšem motor dokáže i s tak těžkým “mastodontem”, jakým Superb bezpochyby je, pohnout velice slušně. I když je stavěn na točení ve vyšších otáčkách, nechybí mu pružnost ani od spodu, což jistě využijete mnohokrát při předjíždění. Výkonově je na tom taky velice dobře a Skodovka nemá sebemenší problém letět 220 km/h po dálnici. Ovšem, pokud byste takovým stylem jeli z Berlína, řekněme do Drážďan (kde je neomezená dálniční rychlost), určitě se seznámíte s každou obsluhou benzínek na této cestě. Protože v této rychlosti to pod 15 l/100 km nejde. Celkově spotřeba byla za celou dobu testu hodně vysoká a jen málokdy a hlavně málokde se člověk podíval pod hranici 9 litrů. Co se týká DSG, tak její práci jsem si pochvaloval po celou dobu testování vozu. Jediné, co mě osobně poměrně hodně irituje, je sport režim (ano, vím, že je to koncernové řazení, a proto se dává do většiny aut stejné), ale osobně nejsem zastánce tohoto “sport šílenství”, které zde poslední dobou panuje. Vážně bych byl raději, kdyby Superb žádné sportovní nastavení neměl, a tím by si v podstatě nehrál na to, co není. Neříkám však, že sport režim nefungoval. Fungoval velice dobře. Při jízdě na tento režim byl opravdu viditelný, znatelný rozdíl v řazení a v celkové dynamice jízdy. Zrychlení musí být nutně spojené i s brzděním. A brzdy fungují slušně. Po celou dobu testovaní jsem s nimi neměl žádný problém. Snad jen když jsem přesedl z Porsche 911 Carrera (https://www.autojournal.cz/test-porsche-911-carrera-991-sametove-ostri/), jsem měl trošku problém dobrzďovat (což je pochopitelné, protože brzdy v Porsche jsou opravdu na jiné úrovni).
Co říci k podvozku? Minimálně to, že je to kapitola sama pro sebe. Pokud s touto Škodovkou zamíříte na kvalitní cesty, myslím, že budete velice spokojeni. Nikterak moc neplave, drží poměrně hezky stopu, a navíc (díky neskutečně přeposilovanému řízení) jde velice snadno směrovat, teda, až zjistíte kde máte kola. Díky tomu, že v naší testovací oblasti máme pár okresek, které jsou celkem kvalitní, byla jízda poměrně pohodlná. Ovšem, až se dostanete na cesty, které jsou na většině území ČR, zjistíte jak je vůz jednak nepohodlný, a jednak nepoužitelný k ostřejší jízdě. Na každém nerovném povrchu Vám bude auto uskakovat, nedotáčivost je zde taky opravdu veliká a celkově Vás tohle ježdění nebude bavit. Navíc je podvozek až nečekaně moc hlučný. Opravdu nepříjemné je i ježdění po kamíncích či štěrku (po zimním období je štěrk opravdu všude), protože střílení kamení do podběhů vozu je opravdu nesnesitelně hlučné a maximálně to kazí akustický komfort, který by Superb měl nabízet. Jenže tato “limuzína” přece není stavěna na závodění a dělání nepořádku na okreskách. Naopak je vyrobena pro pohodovou jízdu po dálničních úsecích, nebo pro klidnou jízdu po okresních cestách. Pokud si tento fakt uvědomíte, zjistíte, že Vás vlastně ani nebaví jezdit rychle, či agresivně. A naopak se dostanete do stavu, kdy se jen tak vozíte kolem a sledujete okolí. Na tento druh ježdění je Superb opravdu ideální, což z něj dělá vynikající přepravník mezi dvěma body. Tato fakta nám jistě mohou potvrdit i řidiči značky Audi. Právě k značce Audi se podvozek této Škodovky nejvíce přibližuje.
Jak jsem již na začátku článku psal, ze Superbu L&K mám stále velice rozporuplné pocity. Na jednu stranu je auto pohodlné, příjemné na dlouhou jízdu. Na druhé straně Superb uskakuje, podvozek je hlučný a vybíravý. Je poměrně výkonný a hezky jde za plynem, ovšem spotřeba při takovém stylu jízdy je neskutečná. A tak by se dalo pokračovat do nekonečna. Pokud mohu ještě přihodit jednu perličku na závěr – před domem jsem zkoušel automatické parkování. Nikomu moc nedoporučuju ho používat, protože i když podle palubního počítače je vše OK, nebylo tomu tak. Zařadil jsem zpátečku a pustil volant… a začalo neskutečné peklo. Nejen, že se Superb rozjel opravdu rychle, ale také najel zadním kolem na chodník, a ještě mi málem zdevastoval osobní auto, ke kterému jsem prozíravě parkoval. Mohu Vám s klidnou duší říct, že sám, bez automatiky, jsem zde zaparkoval jako nic. Ach, stále ty rozporuplné pocity….
Plusy:
- Pohodlné sedáky
- Velký zavazadlový prostor
- Příjemně výkonný motor
- Výborná převodovka
- Elektronické střešní okno
Minusy:
- Nefunkční parkovací asistent
- Vysoká spotřeba
- Hlučný podvozek
- Nedostatek vnitřního prostoru pro řidiče
- Sport režim
Technické údaje
| Motor: | |
|---|---|
| Typ motoru: | přeplňovaný zážehový |
| Válce / ventily: | 4 / 4 |
| Zdvihový objem (ccm): | 1984 |
| Nejvyšší výkon (kW / ot/min): | 147 / 5100 |
| Nejvyšší toč. moment (Nm / ot/min): | 280 / 1700 – 5000 |
| Provozní vlastnosti: | |
| Maximální rychlost (km/h): | 236 |
| Zrychlení 0 – 100 km/h (s): | 7.8 |
| Spotřeba-město/mimo/kombi (l/100 km): | 10.6 / 6.3 / 7.9 |
| Rozměry a hmotnosti: | |
| Zavaz. prostor – sedadla/sklopena (l): | 565 / 1670 |
| Objem nádrže (l): | 60 |
| Pohotovostní hm. / nosnost (kg): | 1555 / 638 |
« Nástupce Enza spatřen na silnicích. Lidštější KTM X-Bow pro rok 2013? »
