TEST Škoda Octavia RS 4x4 Combi

TEST Škoda Octavia RS 4×4 Combi – Trefa mimo terč

Autor: Ondřej Daňa,

4. 4. 2016 • Škoda, Novinky, Testy •

Motor: 90%

Podvozek: 80%

Převodovka: 90%

Praktičnost: 95%

X-Factor: 60%

Reálný přínos pohonu všech kol na suché silnici nepoznáte, je to naopak potíž. V dešti je to to samé, jen se zvýší nedotáčivost. Jediným přínosem tak zůstane zima a sníh, kde bude mít vůz lepší trakci. Díky nevypínatelnému ESP si však stejně nezadriftujete.

Verdikt:

Škoda nedávno vyslyšela veřejné touhy a nářky veřejnosti a konečně nabídla pro svůj nejsportovnější model pohon všech kol. RS 4×4 tak tedy spatřilo světlo světa, ale má to háček, tedy více – je k dispozici pouze jako TDI a s dvouspojkovou převodovkou DSG. Pro benzínový model se se čtyřkolkou nepočítá. I tak, pojďme mrknout, jak jezdí nový “Český sen!”

Exteriér

Vnější design nového eReSa se mi osobně nesmírně líbí a náš testovací kus je obohacen o už poněkud okázalou barvu, nazvanou Race Blue. Exteriérové barvy si však můžete samozřejmě vybrat, takže na tento kus se budu dívat černobíle. Nové RS si obléklo agresivní bodykit, který čítá nový přední nárazník s mohutnými nasávacími otvory a aerodynamickými prvky pod předními světly.

Ostřejší Octavii poznáte také podle černé masky chladiče, osobitých litých kol a zadního nárazníku, kterému dominuje na každé straně lichoběžníková koncovka výfuku. V případě dieselu je však pravá koncovka falešná. Jaká to škoda… 4×4 má pak štítek na pátých dveřích, který jasně dává najevo, s kým máte tu čest. Ve výsledku je RS velmi hezké a líbivé auto.

Interiér

Pokud nakouknete dovnitř, jako první zvědavce praští do očí skvěle vypadající sportovní sedadla, která se už jen těší na to, až Vás budou moci obejmout a podržet. Sedí se v nich opravdu příjemně a díky širokému rozsahu nastavení najdete svou ideální pozici velmi rychle. Volant se mimochodem skvěle drží, čemuž dopomáhá kvalitní čalounění s neméně kvalitním prošíváním.

Kromě toho je však zbytek interiéru jako v klasické Octavii a mnoho rozdílů zde tedy opravdu nenajdete. Osobně mě potěšil také černý strop a prostor na zadních sedadlech. Naopak ale v interiéru nemusel být dekor, nešťastně napodobující uhlíková vlákna a uvítal bych také více prostoru pro mé pravé koleno. Jinak jsem se ale uvnitř eReSa cítil velmi dobře. Ergonomie je klasicky perfektní, stejně jako zpracování.

Motor

Srdcem vznětové Octavie RS 4×4 je veleznámý čtyřválec 2.0 TDI, který díky turbodmychadlu poskytuje výkon příjemných 135 kW (184 koní) a točivý moment 380 Nm. Pravdou je, že dieselové eReSo je na tom po dynamické stránce poznatelně hůře.

Po nastartování automobiloví pedanti zaregistrují nekultivovaný turbodiesel, který je však dostatečně odhlučněn a po zahřátí určitě nebude kazit dojem… tedy alespoň uvnitř. U Škodovky totiž zamaskovali tento dieselový neduh falešným zvukem závodní V8, který za pomocí rezonátoru přenáší do reproduktorů v kabině akustické vibrace, které se projevují falešným zvukem motoru. Tento zvuk je však na režim ECO velmi mírný, na režim Normal se zesílí a režim SPORT už skutečně předvede zvukovou kulisu, za kterou by se nemusel stydět ani kdejaký americký muscle car. Tento systém však má i benzínová verze, a i když to u Octavie RS TDI celkem chápu, stále mi zcela nedochází pravý záměr, proč Škodovka toto řešení zvolila.

První jemné rozjetí nedá řidiči ani tušit, že se v autě může skrývat vůbec nějaký potenciál. Vše jde lehce jako v každé jiné Octavii a volantem můžete manipulovat klidně jedním prstem. Hmmm… nuda! Tedy alespoň prozatím.

Do jisté doby je Škoda Octavia RS 4×4 úctyhodným rodinným vozem. Dostačující kufr pojme ve většině případů zcela všechna zavazadla a prostor vzadu je i pro dvoumetrové dospělé. I na 18″ kolech není jízda vůbec uskákaná a ano, dá se říct, že je nové eReSo i dosti pohodlné.

Na režim ECO je odezva na plynový pedál poněkud mdlá a motoru byste v tu chvíli tipovali tak zhruba 110 kW. Zvolenému režimu se samozřejmě přizpůsobí i falešný zvuk motoru. Ten naštěstí nijak neobtěžuje a v podstatě jen maskuje a mírně překrývá klasický dieselový zvuk. Pokud si zvyknete jezdit s lehkou nohou, nemá dieselové eReSo sebemenší problém jet za 5 litrů na 100 kilometrů. V tomto případě dává vznětový agregát v eReSu opravdový smysl. Jenže eko jízda naštěstí není to jediné, čím tento motor disponuje.

Na režim Sport se Octavia RS 4×4 probudí z mdlého spánku a začne konečně poslušně reagovat na povely řidiče. Řízení by mělo ztuhnout, ale žádný poznatelný rozdíl se nekoná. Naopak plynový pedál má nyní rychlou odezvu a Škodovce se povedlo motor vyladit tak, že je i patřičně eliminována turbodíra. Nemůžeme samozřejmě čekat, že turboefekt zcela zmizí, ale přesto otáčky můžete využít už pěkně “vodspoda”. To dokazuje především točivý moment 380 Nm, který je k dipozici už od 1750 otáček. Toto maximum navíc nepoleví ani před hranicí 3000 ot. a můžete se tak těšit z opravdu pěkného zátahu. Ve 3500 otáčkách se pak dostane ke slovu výkon 135 kW a ten Vám bude sloužit ještě dalších 500 otáček. Ve výsledku se z toho stane pocitově navazující a lineární křivka, díky které bude například předjíždění skutečnou zábavou. Ke všemu překvapení má navíc tento motor do otáček nezvyklou chuť.

Jízda

Ani v zatáčkách však tato Škodovka neudělá vůbec ostudu. Bohužel jsem dostal dieselové eReSo na zimním obutí a nebylo tedy možné naplno vyzkoušet její grip. Řízení je sice velmi lehké a nepobralo (kromě torque steeru) žádný cit, ale přesto na povely volantem přední kola ochotně reagují.

Je tu však citelný rozdíl oproti dieselové předokolkové verzi (s tou benzínovou nemá smysl srovnávat, ta je jízdně úplně jiný level) a na vině je samozřejmě váha. Pohon 4×4 a dvouspojková převodovka holt něco váží a při každé akceleraci, nebo pokusu o rychle projetou zatáčku cítíte tu masu, se kterou musí motor bojovat. V akceleraci poznáte přínos 4×4 jen na úplném počátku, kdy nedojde k prokluzu, pak už jen vidíte, jak auto ztrácí kvůli váze. Nepomáhá ani automat s dlouhými převody, jež sice řadí rychle, ale potenciálu vozu dává konečnou ránu.

Na klikaté okresce se váha projevuje úplně nejvíce – těžký diesel už sám o sobě není vhodný do zatáček, v kombinaci se zbytkem vozu se pak jedná sice o dynamické, ale ani omylem sportovní auto. V zatáčkách RS 4×4 bojuje s přenosem váhy a neochotou zatáčet. Na limitu je pak prudce nedotáčivé a jakýkoli pokus o sportovní jízdu končí zklamáním. Reálný přínos pohonu všech kol na suché silnici nepoznáte, je to naopak potíž. V dešti je to to samé, jen se zvýší nedotáčivost. Jediným přínosem tak zůstane zima a sníh, kde bude mít vůz lepší trakci. Díky nevypínatelnému ESP si však stejně nezadriftujete.

Logický argument pro koupi tohoto vozu, pokud nežijete v Alpách a na místech s celoročním sněhem de facto neexistuje. V naší zemi, kde je sníh dohromady týden vkuse už pak vůbec ne. Celý zbytek roku Vás tento systém bude brzdit, opotřebovávat brzdy, gumy a zvyšovat spotřebu. Už vůbec pak nechápu, proč si to pořizovat do původně sportovně laděného vozu, když tím jeho potenciál úplně pohřbíte. Není pak v opravdu nutné potřebě lepší Scout nebo klasická Octavia 4×4? Obě jdou pořídit s identickým motorem o stejném výkonu. RS 4×4 totiž přidává ještě jeden neduh a pro mě finální hřebíček do rakve – snížený komfort. Auto je samozřejmě tuhé, drncavé a přenáší rázy. Proč chtít nesportovní auto, které ještě není ani pohodlné? Stojí za to ten lepší vzhled? Na to si musíte odpovědět sami.

Spotřeba za celý týden ježdění činila 7,8 litrů na 100 km jízdy. Octavii jsem v žádném případě nešetřil, ale při urputném snažení jsem se dostal i pod 6 litrů na 100 km. Při dálniční 130 si pak motor vezme každých 100 kilometrů 6,5 litru a pokud budete na plyn opravdu razantně šlapat a režim Sport vlastně nevypnete, díky 50 litrové nádrži budete jen sledovat, jak se ručička palivoměru rychle hýbe směrem dolů. V zápřahu si totiž nemá RS problém říct o 14 a více litrů.