Test Škoda Octavia RS 2.0 TSI. Téměř perfektní
Octavia RS je už samo o sobě velmi povedené auto, které se ale neřadí do těch vyloženě sportovních. Řekněme, že se jedná o rychlou a schopnou verzi standardního modelu Octavia. Přesto se však modernizovaná varianta dokázala přiblížit právě k vozům, které nabídnou sportovní svezení. Facelift totiž není jen o změně kontroverzních předních světel, ale hlavně o lepší technice pod kapotou. Benzínové RS tak v podstatě je dřívější RS230, ale bez jednoho zásadního prvku, diferenciálu VAQ.
Exteriér
Facelift, který vzbudil v automobilovém prostředí obří rozruch, se nevyhnul samozřejmě ani sportovnímu provedení současné Octavie RS. Ponechme stranou subjektivní vjemy, jako záměrné vzbuzení zájmu a povědomí o produktu, modernizace zafungovala perfektně a je úplně jedno, jaký na design máte názor. Za sebe musím říci, že v reálném prostředí je to úplně jiné kafé než na fotografiích a zejména s některými barvami to automobilu vyloženě sluší.
Nová Octavia v provedení RS působí velmi líbivým a poměrně agresivním dojmem. Nechybí ostře řezaný nárazník s velkými nasávacími otvory lemovanými lesklým černým plastem, také černá maska, velká 18″ sportovní kola, dvojice funkčních výfuků a křídlo na zádi. Pozorní si všimnou černě lakovaných zpětných zrcátek a světlometů s tmavým podkladem. Hezkým detailem jsou červené třmeny brzd na obou nápravách. Auto tak vypadá dravě a v naší neotřelé barvě Steel Grey se za ním leckdo otočí.
Interiér
S modernizací se do Octavie dostávají i nové systémy infotainmentu. Všechny čtyři – jmenovitě Swing a Bolero a navigační systémy Amundsen a Columbus – teď mají kapacitní displeje ve skleněném designu, které reagují již na lehký dotyk. Columbus má displej s úhlopříčkou 9,2 palce a disponuje WLAN-hotspotem a na přání i modulem pro SIM-kartu s rychlostí LTE pro superrychlé připojení k internetu.
I pokud jde o konektivitu, nabízí přepracovaná Octavia nejmodernější řešení. Zbytek interiéru se téměř nezměnil, stále chybí dekory, ale objevilo se například ambientní osvětlení ve dveřích. Mrzí mě absence otočného ovladače hlasitosti hudebního systému, jež byl nahrazen dotykovým ovládáním. Je zvláštní, že Kodiaq si kolečko zachoval i se skleněným designem infoteinmentu, ale Octavia nikoli.
Více se v interiéru nezměnilo, jen dostanete mnohem víc výbavy. To znamená například RS tlačítko na volení jízdních režimů, skvělá elektronicky posuvná kožená sedadla s prošíváním. Zajímavá je navíc i černá výplň dveří. Už jen za tyto věci z volitelné výbavy byste dali u základní verze o 75000 Kč navíc. Jinak je interiér stejná pohádka jako u klasiky – velká panoramatická střecha, kvalitní materiály, obdivuhodné zpracování a jeden z nejlepších informačních systémů s nadprůměrným ozvučením Canton. Takže tu pořád máme prostorný a praktický liftback se slušným komfortem a potentním motorem.
Technika
Benzínová verze získala standardně zvýšený výkon ze 162 na 169 kW a točivý moment má stejnou hodnotu 350 Nm. Ano, je to výkon dřívější verze RS230, jen tady chybí diferenciál VAQ. Vůz zrychlí na stokilometrovou rychlost za 6.7 sekundy a zastaví se až na hodnotě 250 km/h.
Nárůstu výkonu pomohlo přemapování řídící jednotky a upravená výfuková sestava. Na přední nápravě je elektronická náhražka diferenciálu XDS+, která se stará o eliminaci prokluzu vnitřního kola. V praxi to funguje relativně dobře, nicméně kvalit a plynulosti systému VAQ nedosahuje. Ten je však standardní výbavou nového top modelu RS245.
U testované verze nechyběl ani adaptivní podvozek DCC, který si můžete přizpůsobit dle vlastních požadavků a rozhodně ho považuji za nutný příplatek. Díky němu se totiž Octavia RS stává ještě univerzálnějším rychlým autem, které umí být i adekvátně komfortní pokud zrovna zdoláváte město nebo dlouhou trasu. Nechybí ani režim Individuál, kde si můžete nakonfigurovat účinnost posilovače řízení, tuhost podvozku a mapu motoru dle vlastních preferencí.
Jízda
Při nasednutí překvapí pohodlná a zároveň sportovní sedadla s dobrým bočním vedením a volant, jenž příjemně padne do rukou. Vše je tam, kde má být a člověku nic nevadí ani nepřekáží. Pokud bychom se zaměřili na detaily, možná sedadla by mohla být ukotvená níže pro ještě sportovnější pocit.
Při normální jízdě se nechová jinak, než jakákoliv Octavia se silnější pohonnou jednotkou. Na svou třídu je dobře odhlučněná, slušně komfortní a celkově nepůsobí žádným rušivým dojmem. Chod manuální převodovky je příjemný, přesný a tak akorát tuhý. V obyčejných režimech Normal nebo Eko je vůz docela umrtvený a reakce motoru jsou ospalé. Druhý zmíněný režim má smysl maximálně při ploužení v koloně nebo ucpaným městem. Na cestování je ideální režim Normal, ve kterém je auto nastaveno tak akorát.
Nejzajímavější je Sport, ten přiostří reakce na plynový pedál, ztuhne řízení i podvozek a auto celkově působí dravějším dojmem. Noha míří k podlaze a dvoulitrové TSI jde s chutí po otáčkách, dvojka padá s nečekanou a chraplavou ránou do výfuků a najednou si připadám, jako bych seděl ve sportovním autě. Manuální převodovka má výhodu také v kratších převodech a auto je s ní poslušnější.
Přede mnou vracečka, na výjezdu dávám plný plyn a jsem zvědavý, jak se elektronický diferenciál popere s točivým momentem 350 Nm. Očekával jsem krátký prokluz vnitřního kola, ale chyba. Vůz se zakousne do zatáčky a drží, na plyn můžete velmi brzy a spolujezdci naběhne husí kůže. Nevadí jí dokonce ani horší povrch, takže na projížďky nemusíte volit jen udržované a hezké silnice. Omezená (nelze ji úplně vypnout) stabilizace skoro vůbec nezasahuje do řízení a budete se držet i mnohem výkonnějších hot-hatchů.
RS je také velmi hodné auto – brzdění v mírné zatáčce a přetáčivost nikde, rychlý nájezd do zatáčky a nedotáčivost taky nikde. Rovnou můžu konstatovat, že v kategorii je to jeden z nejlépe vyladěných podvozků – pokud bereme v potaz poměr komfort/sport. Malinko mě možná zklamalo, jak jednoduché je řídit na limitu. Chová se až moc sterilně a nevtahuje řidiče do děje. S tím koresponduje i přeposilované řízení bez špetky zpětné vazby. Na druhou stranu je to nejspíš dobře, protože Octavia RS není stavěná primárně na sportovní jízdu, ale převážně na každodenní používání, což s tuhým řízením a tvrdým podvozkem moc dobře nejde dohromady.
A spotřeba? V klidovém režimu se dají dálky jezdit do 7 litrů, sportovní jízda na plný plyn si řekne o nějakých 13 litrů, město pak do 10 litrů.
Závěr
Rychlá, prostorná a konečně i komfortní. Auto, se kterým zažijete dost zábavy a tisíce pohodových kilometrů na dálnicích. Jako bonus dostanete kvalitní interiér s jedním z nejlepších informačních systémů. A to je za cenu mezi 726 900 Kč a 900 000 Kč slušná nabídka, nemyslíte?
Plusy
Skvěle vyvážený podvozek
Strmé řízení
Design
Slušná výbava v základu
Zpracování a kvalita interiéru
Mínusy
Malá nádrž
Absence otočného ovladače hlasitosti audia
Vysoko ukotvená sedadla
Nekomunikativní řízení
« Nezapomeňte na výměnu dálniční známky. Poradíme, jak ji rychle a bezpečně vyměnit Mercedes má tvrdou konkurenci. Rus si podomácky vyrobil Ladu Niva 6×6 »