TEST Škoda Octavia Combi 1.4 TSI
Ač nejsem zrovna zapřísáhlým fanouškem Škodovek, nových Octavií se mi dostalo do rukou už několik a už při prvním testování třetí generace se mi začala nová Octavia líbit. Ovšem stále mi o ní kazí dojem jedna věc… tedy hned několik věcí.
Někteří nejmenovaní motorističtí novináři (i lidé z veřejnosti) přirovnávají novou Octavii k prémiovým modelům prestižních značek. Octavia III. generace ve své nejvyšší obyčejné verzi 2.0 TDI Elegance vyhrává srovnávací testy s Mercedesy třídy E, přirovnává se k BMW řady 3 a já, než začnu naplno tuto recenzi, bych rád řekl, že je to vše nesmysl. Nezastírám, že nová Octavia je bezpochyby povedeným vozem, ale čeho je dost, toho je příliš. Octavia III. je stále středně průměrným vozem, a i když si polepšila oproti předchozí generaci asi o 300%, stále to není žádné auto zastupující prémiový segment!
Má první recenze na Octavii III. generace byla velmi pozitivní. Bylo to především díky faktu, že jsem se na Octavii díval stále jako na Octavii – tedy na zástupce (dnes už) střední třídy od Škodovky a ne jako na zástupce prémiového segmentu. Čas však od té doby uplynul a mnoho a mnoho ostatních recenzí mi dalo podmět k zamyšlení, abych se začal na Octavii dívat tak, jak ji vidí ostatní – tedy jako na přeceňovanou českou modlu, která za své peníze nabídne víc, než kdejaký konkurent.
Aby však nedošlo k mýlce, mým záměrem není Octavii shodit. Stále se mi jako naprosto průměrné auto velmi líbí. Rád v ní jezdím a používám ji jako obyčejné auto na přepravu z bodu A do bodu B. Kvalitně působící interiér (výbavy Elegance) dává řidiči a posádce dokonalý nádech luxusu a ano… S nadsázkou i trochou prémiovosti, což mi u Škodovek dlouho chybělo.
Interiér používá kvalitní materiály, prošívání, měkčené plasty a vůbec vše je tu na dostatečné úrovni, na kterou jsme doposud byli zvyklí jen u modelu Superb. Trochu vlažnou sprchu jsem však dostal poté, co jsem prstem promačkal středový panel. V prostoru kolem displeje systému Columbus to nepříjemně zaskřípalo, ale při jízdě to naštěstí nedělá, takže v tom se žádné mínus nekoná.
Prostor je tu dostatečný, především zadní pasažéři se v tomto kombíku nestačili divit, kolik místa měli na kolena i hlavu. Výhled z vozu je, pravda, poněkud horší, ale spousta ostatních věcí mě v interiéru velmi potěšuje. Jedná se především o volant. Má dobrý tvar, příjemně se drží a tlačítka na něm se velmi dobře (a především intuitivně) používají.
Je však ale čas nastartovat (bezklíčově pomocí tlačítka) a zde se pro mě dostavuje blaho. Bravurně kultivovaný start benzínové čtrnáctistovky se následně ustálí na tichém volnoběhu. Konečně mi nějaké auto opět připomenulo, proč vždy rád upřednostním motor benzínový oproti naftovému. Motor je skvěle odhlučněn a je třeba konečně vyrazit vpřed.
Ještě než tak ale učiníme, musím Vás s tímto motorem seznámit. Agregát 1.4 TSI jsme tu měli už v Rapidu i v Golfu, jenže v Octavii je k dispozici o 13 kW silnější varianta. Ano, přeplňovaná čtrnáctistovka v naší Octavii má výkon 103 kW a jde to rozhodně znát.
Pokud chcete jet ekologicky a úsporně, tento motor s tím nemá nejmenší problém. Po dálnici (se zapnutým režimem ECO) Vám palubní počítač při předpisové jízdě bude ukazovat rovných 6 litrů, které bude motor usrkávat každých 100 kilometrů jízdy, což je na benzínový motor skvělá hodnota.
Při urgentní potřebě zrychlovat ale také nemusíte věšet hlavu. Stačí za pomocí tlačítka MODE zvolit režim Sport a… šlápnout na plyn. Reakce na plynový pedál se oproti režimu ECO rapidně zlepší, odezva je nyní kratší a motor až s překvapivou vervou vyrazí vpřed. Na plný plyn za pomocí šestého převodového stupně pak můžete celkem svižně dosáhnout maximální rychlosti 212 km/h.
Z klidu to této Octavii trvá na 100 km/h pouze 8,5 sekundy, to platí však pouze v případě výše zmíněného režimu Sport. Na benzínovou 1,4 je ale tato Octavia rychlá až nadprůměrně. Motor sice na vyšší otáčky nemá příliš apetitu, ale pokud vydržíte a prověříte svou trpělivost, dočkáte se překvapivé svižnosti. Maximum točivého momentu 250 Nm je k dispozici v rozmezí 1500 – 3500 otáček. Octavia v tomto spektru s chutí zabere a pokud počkáte až do 4500 otáček, dočkáte se také nejvyššího výkonu 140 koní. I když je červené pole otáčkoměru zaznačeno až v 6500 otáčkách, nemá smysl motor do omezovače hnát. Po prolomení hranice 6000 ot./min. totiž výkon zcela ochabne a musíte co nejrychleji řadit další převodový stupeň. Zvenčí má motor navíc také příjemný zvuk a po vytočení jej mírně uslyšíte i v kabině.
Řazení je v nové Octavii rozhodně povedené a patří k těm lepším, co u rodinných vozů můžete mít. Dráhy řadící páky jsou přesné, ideálně dlouhé a řadí se velmi lehce. Jednotlivé stupně zapadají přesně tam, kam mají, ale pro mě to není žádným překvapením. Škodovka umí udělat řazení velmi dobře. Řízení je až příliš lehké, a i když se dá zrovna řízení nastavit na režim Sport, rozdíl v tom prakticky není. Auto však vždy reaguje na pohyby volantem velmi ochotně, což samozřejmě vítám.
Co se podvozku týká, ten u mě neposbírá mnoho plusových bodů. Relativně tvrdší naladění (ještě v kombinaci se 17″ koly) není úplně ideální volbou v oblasti komfortu a přitom ani v zatáčkách nebudete žádným králem silnice. Podvozek vůbec špatný není, dokud nezačnete zkoušet své sportovní choutky, které budou za volantem Octavie naštěstí vždy potlačeny. Míra nedotáčivosti a náklony karoserie jsou o malý kus citelnější, než bych s tvrdším naladěním očekával, ale pokud nechcete jet vyloženě rychle, ničemu to nevadí. Tento neduh ale dávám částečně za vinu zimnímu obutí, které těmto problémům zrovna nepřidalo. A pak je tu ještě zadní vlečená náprava, o které jste již určitě slyšeli mnohé. Nebudu se o ní příliš rozepisovat (koneckonců, to jsem udělal už v testu motorizace 2.0 TDI). Rozdíl v jízdních vlastnostech mezi ní a víceprvkovou nápravou je samozřejmě rapidní, ovšem běžný uživatel a řidič tento rozdíl nepozná. Její jediný výraznější neduh je akustický komfort. Při jízdě je totiž zadní náprava mírně hlučná a v kombinaci se zimními pneumatikami jsou zezadu cítit i nepříjemné vibrace.
Za celý týden ježdění si Octavia 1,4 TSI řekla v průměru o 7,5 litru na 100 kilometrů jízdy, nutno dodat, že se jednalo o jízdní styl, často využívající režim Sport a výkon motoru.
Škoda Octavia se s třetí generací skutečně o mnoho zlepšila. S tmavými předními světly s LED diodami pro denní svícení vypadá na pohled skvěle, 17″ litá kola umí také dobře zahrát na efekt a lak Race Blue dokáže upoutat pozornost zapřísáhlých škodovkářů. Prostor uvnitř je dostatečný, vzadu je až královsky místa a v kufru odvezete více věcí, než se vůbec může zdát. Octavia je tedy dobré auto – ale nic víc, nic míň. Stále spadá do průměru a pokud někdo bude tvrdit, že se dá srovnávat s prémiovými vozy, nevěřte mu!
I tak se mi ale nová Octavia líbí a příště se můžete těšit na verzi RS s karoserií Combi a dieselovým motorem.
Plusy
- Kultivovanost motoru 1,4 TSI
- Výkon a spotřeba
- Místo pro zadní pasažéry
- Přesné řazení
- Povedený design
- Pohodlná sedadla
Mínusy
- Tvrdší naladění podvozku
- Akustický komfort
- Horší výhled z vozu
- Malá nádrž
Technické údaje |
|
|---|---|
| Motor | Škoda Octavia Combi 1.4 TSI |
| Typ motoru: | přeplňovaný zážehový |
| Válce / ventily: | 4 / 4 |
| Zdvihový objem (ccm): | 1395 |
| Nejvyšší výkon (kW / ot/min): | 103 / 4500 |
| Nejvyšší toč. moment (Nm / ot/min): | 250 / 1500 – 3500 |
| Provozní vlastnosti | |
| Maximální rychlost (km/h): | 212 |
| Zrychlení 0 – 100 km/h (s): | 8.5 |
| Spotřeba-město/mimo/kombi (l/100 km): | 6.5 / 4.6 / 5.3 |
| Emise CO2: | 121 |
| Rozměry a hmotnosti | |
| Zavaz. prostor – sedadla/sklopena (l): | 610 / 1740 |
| Objem nádrže (l): | 50 |
| Pohotovostní hm. / nosnost (kg): | 1272 / 645 |
| Rozměr pneu: | 225/45 R17 |
.
« Odhalen facelift Volkswagenu Polo včetně nových motorů BMW 720i – Čtyřválec pro vlajkovou loď? »
