TEST Škoda Kodiaq 2.0 TDI 4×4 110 kW DSG
O Škodě Kodiaq se za poslední měsíce popsaly stohy virtuálního papíru a my jsme nebyli výjimkou. Prostá technická data a že je tento model pro naši automobilku velmi důležitý tedy určitě znáte, vlastně jste to slyšeli minimálně stokrát. Pojďme se tedy především mrknout na to, jak na člověka kodiaq působí za volantem, protože to se z tiskových materiálů jen tak nedozvíte. K prvnímu testu jsem si vybral motorizaci 2.0 TDI o výkonu 110 kW, což bude bez pochyb nejprodávanější verzí tohoto vozidla. Nechyběl pohon všech kol a dvouspojková převodovka DSG, stejně jako nejvyšší verze výbavy Style včetně několika příplatků. Ta už v příčkách prodeje určitě dominovat nebude, kodiaq v této specifikaci totiž začíná na 890 900 Kč.
Ano, to opravdu není málo, ale na druhou stranu je kodiaq velký kus auta. Ve srovnání s yetim je ale rozdíl v délce už takřka půlmetrový a třeba nový Seat Ateca měří zhruba 4,4 metru a nový Volkswagen Tiguan necelých 4,5 metru. Tváří v tvář kodiaq vyhlíží robustně a mohutně, třeba i díky svalnatým blatníkům či výrazné přídi s velkou maskou chladiče a s klínovitými, do boků protaženými světlomety. Na druhou stranu to ale nepřehání, není zbytečně nabubřelý.
Škoda sice tvrdí, že vlajkovou lodí portfolia je superb, nicméně kodiaq má jasný positioning nad ním, což dokazuje vyšší cena i několik technologií, které jsou zatím výhradně pro tento model. Trh SUV je jednoduše velmi oblíbený a lidé takováto auta chtějí. Kodiaq má co nabídnout a o jeho úspěchu svědčí čekací lhůta dlouhá téměř půl roku.
Uvnitř je to pak první moderní škodovka, která vypadá jinak a troufám si říci, že se přiblížila prémiové třídě. Můžou za to poměrně kvalitně zvolené materiály, obrovský dekor palubní desky, líbivé vertikální výdechy klimatizace a “skleněný” display infoteinment systému. Ten ztratil veškerá hardware tlačítka a ovládá se plně dotykově. Tady mě překvapilo, jak rychle reaguje a jak krásnou nabízí grafiku včetně vysokého rozlišení. Navíc se nějak záhadně nešpiní. Vůbec poprvé je tento display umístěn na vrcholu palubní desky a nemusíte tak zrak odklánět dolů jako v případě jiných modelů.
A samozřejmě je prostorný, velmi prostorný. Vejde se do něj sedm cestujících a nabízí nespočet odkládacích prostorů. Zadní sedadla lze navíc posouvat v rozsahu až 18 centimetrů a mají také nezávisle sklopná opěradla, což dokáže příjemně zvýšit pohodlí cestujících. Zajímavou novinkou jsou také výsuvné chrániče hran dveří, které opravdu mohou zabránit nechtěnému otlučení dveří. Jde vlastně o kousek měkkého plastu, jenž se objeví po otevření dveří a bleskově překryje onu zmíněnou hranu.
Osobně jsem se uvnitř kodiaqu cítil velmi příjemně a interiér mě mile překvapil svou kvalitou a funkčností. Ale jak tedy jezdí? Myslím, že to budeme mít podobné, ale já od vozidla kategorie SUV očekávám především komfort a klid. Chci abych se přepravil v co největší pohodě a pohodlí do práce, na chatu, na dovolenou… a především nechci, aby takové auto bylo jakkoli sportovní. A přesně toto kodiaq naplnil a mě tedy naprosto potěšil.
Nutno podotknout, že testovaný kus byl vybaven aktivním podvozkem, kde si v případě potřeby můžete volit mezi režimy Sport, Normal a Comfort. První jmenovaný režim jsem jednou vyzkoušel a už nikdy nepoužil. Opravdu se díky němu kodiaq nepromění v zatáčející závodní stroj, spíše zbytečně ztvrdne a začne se natřásat, přičemž náklony karoserie stejně nezmizí. Na svižnou jízdu je tedy ideální režim prostřední.
Kodiaq nicméně zatáčí velmi ochotně a působí docela agilně. V zatáčkách se příliš nenaklání a hezky se drží v oblouku. Na terénních vlnách se zase zbytečně nehoupe. Jízda s ním je prostě hladká, plynulá a tak nějak “přirozeně samozřejmá”. Žádné drama. Nejlépe se ale cítí ve středním tempu a nebo na dálnici. Tam potěší velmi dobrým odhlučněním, které je mnohem lepší než u superbu.
Srovnání se superbem se nevyhnu ani u podvozku. Režim Comfort u něj totiž znamená velmi velké pohupování karoserie, které doznívá ještě dlouho za překážkou. To se u kodiaqu neděje a tento režim jsem používal vlastně pořád. Auto je s ním velmi pohodlné, uvolněné a přesně takové, jaké jsem chtěl. Tady si Škoda na odladění dala opravdu záležet a pro mě je to jedno z nejpohodlnějších mainstreamových SUV. Mnohem komfortnější než tiguan.
K motoru jen zmíním, že výkon 110 kW je přesně tak akorát. Slabší jednotku bych asi nedoporučil, občas byla i tato motorizace na hraně adekvátní dynamiky. Líbilo se mi výborné odhlučnění od motoru a sladění s dvouspojkovou převodovkou DSG se sedmi stupni. V kodiaqu ani jednou necukla a chovala se ukázněně. Řazení je rychlé, hladké a logické. Haldex páte generace pak funguje tradičně velmi dobře.
A jak je na tom spotřeba? Dobře! Podle fotografií asi tušíte, že sem s vozem vyjel mimo území naší vlasti a zastavil se až v Alpách. Ujel jsem s vozidlem téměř 2000 kilometrů, kde převládal svižný přesun po dálnicích a okresních silnicích. Spotřeba mi po této trase ukázala hodnotu 6.4 litrů. Paráda!
Takže nemá chybu a je dokonalý? To samozřejmě není – zpětná zrcátka ve vyšších rychlostech začínají hučet a na třetí řadu sedadel se vejdou jen děti, případně tam dospělý člověk vydrží zlomený asi kilometr. Možná dva. Víc chyb jsem ale opravdu nenašel.
Kodiaq tedy naplnil mé očekávání od kategorie SUV a potěšil mě svou přímočarostí. Na nic si nehraje a nemá rozpolcenou osobnost. Je to prostě pohodlné, praktické a použitelné SUV na každý den. A přesně toto od tohoto typu automobilu očekávám. Za mě za jedna. Teda za pět hvězd!
Plusy
Velký vnitřní prostor
Perfektně odhlučněná kabina
Kvalitní zpracování interiéru
Komfortní a vyvážený podvozek
Nízká spotřeba
Minusy
Pouze průměrná dynamika
Velmi nízko ukotvené sedáky ve třetí řadě
« Aston Martin pilně testuje nový V8 Vantage na Nürburgringu – Bude mít okolo 600 koní Dodge Demon dorazí s výkonem 1023 koní, jenže zároveň se ukáže i 1015 koňový Hennessey Exorcist »
