Test Škoda Felicia Super 1964: Čistá vášeň
Nestává se často, abyste v dnešní uspěchané době na silnici potkali skutečně krásnou Škodu Felicia. Ten výtvor, který dnes pod stejnomenným názvem potkáváme, není ani na míle vzdálený kráse, jakou oplýval původní automobil bez střechy. A právě proto jsme jeden takový projeli.
Škoda Felicia Super se v Kvasinách narodila už koncem roku 1959. Ještě před tím však rok a půl ten samý závod vyráběl model Škoda 450, který, ačkoliv sdílel listové nápravy ze Spartaka, už právě dostal onu nádhernou karoserii bez střechy. A největší paradox? Po více než 60 letech zůstává skutečností, že Felicia Super je vlastně posledním sériově vyráběným kabrioletem automobilkou Škoda. Pak už žádné, takto elegantní auto nepřišlo…
Čiperný kabriolet
Původní Felicia setrvala ve výrobě až do roku 1964, přičemž v posledních třech letech nahradil původní agregát s objemem 1089 ccm větší motor o objemu 1221 ccm. Ten byl o 5 koňských sil výkonnější, celkem tedy 55 koní, díky čemuž Felicia dostala právě i přídomek Super. Automobil dokázal vyvinout maximální rychlost 135 km/h a reálně spotřebovával zhruba 9 litrů olovnatého benzínu na 100 kilometrů.
No a jak je tomu dnes? Usmálo se na nás štěstí. Narazili jsme totiž na kus, který za celý svůj život ještě nikdy nehavaroval, neurazil ani 80 tisíc kilometrů a v rodině majitele je již od samého počátku. Jde tedy vlastně o unikátní automobil s původním patinovým lakem, který, nebýt kousavého podpisu zubu času, je vlastně dokonalý. No zkrátka ideální přiležitost vybavit si, jaké to muselo počátkem 60. let na prázdných československých silnicích být.
Dokonce i s hardtopem
Jedná se o kus z roku 1964, ke kterému je dokonce dochována i dvojice střech. Původní plátěná a zároveň hardtop, který je ukotven na čtveřici kovových trnů a sloužil pro provoz automobilu v zimních měsících. Ten by už dnes byl samozřejmě hříchem. No a jak původní Felicia Super s „jednadvojkou“ pod kapotou jezdí?
Člověka to možná překvapí, ale vlastně docela rychle. Čtyřstupňová převodovka ani motor nemá problém udržet tempo vysoko nad hranicí 100 km/h, takže můžete na klidné devadesátce s přehledem dostat pokutu. Řízení je plavné, pomalé, avšak při prudším zatáčení velice citlivé.
Na posilovač řízení nebo brzd samozřejmě zapomeňte. Ale utočit a ušlapat se to dá. Auto bez provozních náplní váží pouze něco málo přes 900 kilogramů. Volant však překvapí na dnešní dobu až neuvěřitelně velkým průměrem – to abyste měli větší páku na ta neposedná přední kola při parkování. O svalstvo v oblasti ramenou proto po pár dnech vůbec nemusíte mít strach, určitě ho dobře procvičíte.
Nadčasové dědictví
Felicia Super má oproti původnímu modelu 450 navíc už pružinový podvozek, takže byste se možná až divili, jak tohle autíčko dokáže být čiperné. Převodovka chce ale velkou dávku citu a vnímavosti. Nejen kvůli tomu, že jednička je tady ještě pekně postaru – doprava nahoru, ale hlavně kvůli synchronizaci, která v ní zcela chybí, takže to chce se řadicí pákou dobře trefovat a čas od času tam šlápnout nějaký ten meziplyn.
Škoda Felicia Super je zkrátka vysloveným zhotněním automobilového požitkářství, a nyní jeho součástí můžete být i vy. Před šedesáti lety byl český průmysl opravdu hodně daleko a nebýt temných součastí našich dějin, dost možná mohlo být všechno jinak. Člověka doslova učarují použité materiály. Vše je buď z kvalitního kovu, kůže, anebo z plastu, který na tomto světě vydrží déle než my. A některé detaily? Třeba jako mechanické ovládání stěračů, blinkrů nebo důmyslně promyšleného topení už lze vnímat jen jako třešničku na takto nadčasovém automobilu. Škoda že se jich do dnešního dne dochovalo v originálním stavu tak málo. Právě tento automobil totiž po výživném svezením vnímám jako nedílnou součást českého automobilového dědictví. Tak si tu jízdu užijte!
« Jaké je nejlepší auto? To, které si nekoupíte Ojetých aut na trhu opět přibylo, lidé si oblíbili automatické převodovky »
