TEST Renault Talisman 1.6 DCi 160 EDC – Trefa!
Jméno Talisman Renault poprvé použil u konceptu velkého kupé v roce 2001, kromě toho se sedan se stejným jménem prodává v Číně. Tam jde ale pouze o mírně upravený model Latitude. Novinka míří do střední třídy, konkurovat chce například Volkswagenu Passat, Škodě Superb, Fordu Mondeo, Opelu Insignia či “šestce” od Mazdy.
Velké sedany neprémiových značek v současnosti bojují s jistým ústupem ze slávy, jejich prodeje klesají zejména na úkor “esúvéček”. Někteří rivalové dokonce segment manažerských limuzín v Evropě opustili – například Honda, Nissan či Seat. Talisman to tedy rozhodně nebude mít snadné. Co tedy Renault udělal, aby s novinkou uspěl?
Především si dal záležet na vzhledu. Talisman se může pochlubit elegantním profilem s až germánsky střídmými tvary, které doplňují netradiční detaily. Výrazná je především příď, která sází na velkou masku chladiče s nápadným chromovaným žebrováním a nezvykle tvarované světlomety. Přesněji řečeno netradičně “poskládané” pásky LED diod. Ty totiž “tečou” od “lamp” směrem dolů a pak do středu. Připomínají tak trochu hokejky. Nebo sloní kly.
Záď pak je umírněnější, byť i tady si Renault s grafikou světlometu docela pohrál. Celkově Talisman působí docela majestátně a alespoň v mých očích dostatečně reprezentativně, především pak odkazuje na tradiční francouzský avantgardní design. Přispívají tomu i rozměry, sedan na délku měří 4849 milimetrů, široký je 1868 mm a vysoký 1463 mm. Rozvor dosahuje zajímavých 2808 milimetrů.
Z poměrně štědrých rozměrů těží také interiér. Místa je v něm dost, spokojeni by měli být i cestující na zadních sedadlech, především s prostorem pro nohy – pro kolena je tu k dispozici více než 25 centimetrů. Nad hlavou je kvůli klesající linii střechy situace o něco slabší, ale důvod k ohýbání páteře to pro pasažéry do 185 centimetrů výšky není. Pojetí kabiny, její architektura i filosofie ovládání, se podobá modelu Espace. Za volantem se tedy nachází přehledný a nastavitelný digitální přístrojový štít a palubní desce dominuje rozměrný středový panel s velkou dotykovou obrazovkou – ve výbavách Zen a Intens má 7palcovou uhlopříčku a je orientován klasicky horizontálně, s nejvyšší výbavou Initiale Paris (nebo za příplatek pro Intens) je umístěn na výšku a má uhlopříčku 8,7 palců. V obou případech totiž displej slouží shodně jako středobod ovládání většiny funkcí.
Multimediální systém R-Link 2 pak nadchne hračičky, lze si v něm například vytvoří vlastní řidičský profil, v němž si šofér zvolí nastavení sedadel, zrcátek, navigace, klimatizace či přednastaví preferovaný jízdní režim. Po přihlášení se k profilu pak auto vše připraví právě podle uloženého nastavení. Možnosti přizpůsobení vozu řidiči a posádce jsou opravdu obrovské. Zatímco běžně volba jízdního módu změní například charakteristiku řízení nebo odezvu motoru, u Renaultu systém Multi-Sense umí pracovat také třeba s masážní funkcí sedadel a ambientním osvětlením.
Takže například po výběru komfortního jízdního režimu se automaticky může spustit masáž zad a interiér se rozzáří uklidňujícími barvami. A ani to není všechno. V nastavení lze u masáže měnit opečovávanou oblast těla i sílu masáže, ambientní osvětlení zase dává možnost vybírat z několika barev a jeho intenzity. Řidič kromě toho může měnit také vzhled prostředí palubního systému, stejně jako podobu digitálního přístrojového štítu. Je toho prostě strašně moc, s čím si můžete hrát. Samotný infotaiment je naštěstí přehledný, poměrně jednoduchý na ovládání a také svižně reagující. Pokud vám nevyhovuje ovládání šmatláním po displeji, můžete využít i fyzický ovladač na středové konzole.
Na ovládání jsem si také proto opravdu rychle zvykl. Ale líbil se mi i samotný interiér. Působí elegantně, přitom decentně a vkusně – v případě testovaného kusu to například nepřehání s dřevěnými dekory – a až na středový panel z nevzhledného plastu vypadá vlastně docela hodnotně. I když byl dojem z interiéru výborný, bez chyb vnitřek není. Zmínit musím tradiční “renaultí” prohřešek v podobě umístění přepínače mezi tempomatem a omezovačem rychlosti mezi sedačkami u elektrické parkovací brzdy. Samotný tempomat se přitom ovládá tlačítky na volantu. Na tohle si asi nikdy nezvyknu.
Také zpracování by mohlo být lepší, zejména plasty na středovém panelu občas po kontaktu s nohou lehce provrzávaly. Nejvíc mě ale rozčílil způsob otevírání kufru. Slouží k němu malé tlačítko na víku kousek nad nárazníkem. Nejenže si při jeho mačkání snadno umažete prst, to je vcelku běžné i u aut, která využívají jiné řešení zvedání víka kufru a mají ovládání narozdíl od Renaultu schované, nenápadný kousek plastu však umí připravit horší nemilé překvapení. Při mytí vozu vapkou se mi totiž stalo, že proud vody po zásahu nekrytého tlačítka kufr prostě otevřel. A já tak kromě nárazníků nechtěně “opláchl” i vnitřek zavazadlového prostoru. Samotný zavazadelník špatný není, má objem 680 litrů a hlavně díky šířce je dobře využitelný. Potěšilo mě i kvalitní čalounění a především zapouzdření držáků víka kufru. Hodí se také přihrádky na menší předměty.
Jízda
Stejně jako u dalších nových modelů, i u Talismanu Renault vsadil na maloobjemové čtyřválce. Naftu spalují jedna-pětka s výkonem 110 koní (81 kW) a dvě verze motoru 1.6 dCi s výkony 130 (96 kW) a 160 koní (118 kW). Nejsilnější diesel je standardně spojen s šestistupňovým automatem. Benzínové motory jsou vždy spojeny s automatickou převodovkou, v tomto případě jde ale o sedmistupňovou dvouspojkovou skříň. Slabší varianta přeplňované šestnáctistovky poskytuje 150 koní (110 kW), výkonnější pak 200 koní (147 kW). Nejsilnější turbobenzín je však bohužel k dispozici pouze s nejvyšší výbavou Initiale Paris se základní cenou 959 900 Kč…
Testovaný vůz poháněla 160koňová verze dieselové jedna-šestky. Ve spojení s dvouspojkovou převodovkou jde o “pocitově” příjemnou kombinaci, která zaujme především kultivovaným projevem. Šestnáctistovku se dvěma turbodmychadly už známe z nového espace, kde obstála velmi dobře. S lehčím Talismanem samozřejmě hýbe daleko přesvědčivěji a jedná se o velmi příjemnou motorizaci. Zátah biturba je velmi přesvědčivý a Talisman má vždy síly na rozdávání. Pružné zrychlení nad stokilometrovou rychlostí je velmi svižné a celkově mě dynamika máloobjemového motoru překvapila. A to ostatně platí i pro spotřebu. S Talismanem jsem se vydal do Alp, kde jsem kombinoval dálnici, okresky, horské průsmyky a po 700 km zakončil výlet se spotřebou 5.5 litrů. A to je, přátelé, velká paráda.
K práci dvouspojkové převodovky EDC nemám výhrady. Nepracuje obzvlášť rychle, ale potěší plynulými rozjezdy, logickými reakcemi na přidání i ubrání plynu a ovladatelností při manévrování v garáži, což je jistě důležitější. Talisman je navíc poměrně lehkým autem. Váží jen 1,5 tuny, což je na tak velký sedan docela málo.
Přijatelná hmotnost se pozitivně projevuje i na jízdním projevu a chování v zatáčkách. Chování na silnici mě opravdu mile překvapilo, Talisman totiž nabízí skvěle vyváženou kombinaci pohodlí a sportovnosti – i když měl v testované motorizaci jen základní podvozek se zadní vlečenou nápravou a bez adaptivních tlumičů.
V zatáčkách velký Renault úspěšně maskuje svou velikost a působí sympaticky mrštně a současně jistě, na rozbité silnici se zase nenechá rozhodit a posádce dopřává slušný komfort, který potrhuje výborné odhlučnění kabiny. Jen málokdy se stane, že záď po přejezdu nerovnosti odskočí a ztratí na chvíli kontakt s povrchem. Talisman se vážně chová jako “dospělý manažerský sedan” a v jeho jízdních schopnostech nenajdete větší slabinu. Snad jen řízení je tradičně přeposilované a postrádá cit, ale zrovna u reprezentativního velkého sedanu mi to příliš nevadí.
Renault Talisman je prostě povedený kus auta. Má pár chyb, ale klady převažují. Dobře vypadá, je prostorný, moderní, úsporný a až neočekávaně příjemně se řídí. Tenhle velký Talisman by Renaultu vážně mohl přinést trochu toho štěstí.
Plusy
- design
- kvalita zpracování
- moderní technologie na palubě, možnost individualizace
- jízdní vlastnosti
- motor a jeho dynamika
- nízká spotřeba
- EDC převodovka
Mínusy
- složité ovládání infoteinment systému
- občas lacinější materiály v interiéru
Text: Stanislav Švarc, Foto: Ondřej Daňa
.« Pořad Clarksona, Hammonda a Maye dostal jméno – The Grand Tour Mercedes prohrál soud – U tisíce vozů musí deaktivovat ”ofuk” krku Airscarf »