Autojournal.cz

TEST Renault Laguna Coupé 3.0 dCi V6 – GT po Francouzsku

31. 10. 2012 • Novinky, Renault, Testy

Omlouvám se všem čtenářům, ale tento článek začnu zcela netradičně (možná proto, že i celý test tohoto auta byl pro Autojournal zcela netradiční) a to rovnou verdiktem nad tímto autem, který zní : „Málo muziky za hodně peněz!“

Přiznám se, že jsem dlouho nevěděl, co o tomhle autě napsat, protože na rovinu řečeno, svezení v tomto Renaultu ve mně zanechalo velice rozporuplné pocity. Ptáte se proč?

Začněme tedy hezky od začátku. Září tohoto roku bylo v plném proudu a v mé hlavě se zrodil nápad vzít toto malé francouzského coupé na 3 denní zátěžový test, který prověří všechny jeho schopnosti. Cíl byl jasný italské město Modena, rodiště Enza Ferrari a metropole italského automobilového průmyslu. Možná si říkáte, jaký je tohle zátěžový test, ve Zlíně nájezd na dálnici a v Modeně na třetím exitu sjezd. V tom případě se ale mýlíte. Rozhodl jsem se to Laguně trochu ztížit a zvolit komplikovanější cestu s přejezdem Alp přes Berchtesgaden, Zell am See, legendární Hochalpensrasse a výjezdem na Rakouský ledovec Grossglockner.

Pojďme tedy vyrazit na cestu. Otvírám těžké bezrámové dveře v doprovodu typického cvaknutí (odskoku okna od střešní lišty) a usedám do koženého sportovního sedáku. Mohu s klidem říci, Laguna nabízí nebývale jednoduchý nástup do auta a ani dvou metrový člověk, jako jsem já, nemá problém najít idealní pozici za volantem. Interiér Laguny působí velice uceleným dojmem a jediné co vás na první pohled praští do oka, je na coupé nebývale vysoká řadicí páka, která svým designem patří spíše do kategorie vozu SUV. Design „budíků“ je převzatý z předchozích generací Laguny, avšak design kapličky přístrojové desky je zcela nový a jeho eleganci podtrhuje dvojité prošívání bílou nití, které se táhne po celé délce palubní desky a utváří tak na pohled velice příjemný dojem. O něco horší je však pohled z blízka, kdy zjistíte, že palubní deska není potažena kůží, ale je to prošívaný měkčený plast. Multifinkční, kožený tříramenný volant padne skvěle do ruky a kožená sportovní sedadla poskytují vysoký komfort i na dlouhých cestách. O něco horší je to pak se samotným zpracováním. To je bohužel typicky francouzské. Náš vůz měl najetých 5000km a při prvním výjezdu na D1-čku začal interiér nepříjemně vrzat. Korunou všeho bylo, když se asi po 200 ujetých kilometrech odchlípla lišta rukojeti dveří. Další věcí, která si zrovna nezaslouží pochvalu, je systém ovládání navigace, jenž na první pohled působí jako chudý příbuzný i-drive od BMW. Faktem je, že ovládání je velmi zmatené a reakce systému na ovládací prvky je žalostně pomalá. Další problém nastává, pokud si chcete v průběhu cesty něco odložit. Jediný odkládací prostor, jenž je k dispozici, je uvnitř loketní opěrky, což není příliš šťastné řešení. Věci, které naopak zaslouží pochvalu, jsou audiosystém značky Bose, výsledná akustika a odhlučnění vozu i při vyšších rychlostech.

Krájíme dálniční kilometry jako nůž máslo a 3l agregát V6 si spokojeně přede pod kapotou. Věc, která vás okamžitě překvapí je kultivovanost chodu a spotřeba této šestiválcové třílitrové jednotky o výkonu 177kW a maximálním kroutícím momentem 450Nm, jenž je k dispozici již od 1500ot/min. Při tempomatu nastaveném lehce pod 150 km/h si Laguna vzala jen 7.0l /100km. Motor je velice pružný, i ve 150ti kilometrové rychlosti reaguje okamžitě na sešlápnutí plynu a jeho tah přestáváte cítit až někde u hranice 220km/h. Což není vůbec špatné, pokud si uvědomíme, že toto coupé váží přes 1700kg.

Ovšem dálníce není zrovna místo, kde auto dokonale prověříte a tak jsme za večerního mrholení přijeli do vesničky Uttendorf, jenž se nachází asi 5km od nádherného alpského jezera Zell am See, plni očekávání druhého dne a přejezdu legendární Hochalpenstrasse.

Ráno nám opět nepřálo a probudili jsme se do mlhy a deště. Rychlá snídaně a byli jsme opět ve voze připraveni vyrazit. Průjezd městečkem Zell am See a následný výjezd nad jezero byl úchvatný. Jezero skrze částečně protrhané mlhové mraky se zasněženým ledovcem Kitzsteinhorn v pozadí vypadalo absolutně démonicky. Pár fotek auta a vyráželi jsme vstříct jedné z nejkrásnějších alpských cest v doprovodu typicky hnusného alpského počasí. Průjezd několikati typickými alpskými vesničkami, poslední zastávka na benzínce a doplnění nafty, po dalších 10 minutách jízdy jsme konečně přijeli na velkou rozlehlou plochu s několika mýtnými branami a magickým nápisem Hochalpensrasse.

Projíždím mýtnou branou a žaludek se mi trochu svírá. Přede mnou se tyčí cesta do kopce, který je absolutně celý zahalený v mlze. Drobně mrholí a já sedím v „obtloustlém“ coupé vážícím 1700kg s těžkým motorem vpředu a elektronickou ruční brzdou v záloze. Tohle nebude jenom zátěžový test pro auto, ale i zkouška mých řidičských dovedností.  Posílám plyn k podlaze, dieselový 6ti válec se kupodivu nechá točit až k hranici svého omezovače, kde disponuje největším výkonem a Laguna míří vstřic kopci. Z nuly na 100km/h za 7,3s a tachometr pokračuje dál. Série vlásenek, pár táhlých zatáček, prvních vystoupaných 100 výškových metrů a pomalu vyjíždíme z mlhy. Před námi je první utáhlý vracák, prudce brzdím, posílám auto do zatáčky, podvozek funguje výborně a konečně se naplno projevuje systém 4control  (natáčení zadní nápravy vozu), jimž Laguna disponuje. Kola se citelne natáčejí do opačného směru než kola přední a tím snižují poloměr zatáčení. V kombinaci s nastavením podvozku Laguny (není ani přehnaně tvrdý, ale do zatáček Vás při svižnější jízdě dostatečně podrží) se rázem z těžkého coupé stává mrštné auto. Ovšem nepříjemné překvapení přichází za apexem zatáčky. Posílám plyn opět na podlahu a nic se neděje. Na vině je bohužel převodovka, která hledá zběsile kvalty jak Jeníček s Mařenkou drobečky. Přepínám tedy převodovku do manualního módu a najíždím do další zatáčky. Tragédie se opakuje znova. Změna převodových stupňů je velmi pomalá a odezva na plyn i v manuálním režimu mizerná. Tato automatická 6-ti stupňová převodovka zabíjí jakýkoliv pokus o sportovní jízdu, a proto zvolňuji a začínám se rozhlížet kolem sebe. Scenérie a příroda, která je kolem, Vás absolutně dostane. Výjezd na Grossglockner je  pak už jen třešničkou na dortu. Vyrážím vzhůru k zasněženému vrcholku hory a užívám si jízdu. Přesně tohle má Laguna ráda! Žádné extra pospíchání.

Sjíždíme s Grossglockneru dolů do údolí a za nedlouho překračujeme italské hranice. Projíždíme údolím dolomit přes Lienz a Brunico směrem na Bolzano. Příroda je zde nádherná a venku je příjemných 20 stupnů. Najíždíme na dálnici a pokračujeme směr Lago di Garda.

Je pozdní odpoledne a my jsme konečne dorazili k tomuto krásnému jezeru na úpatí dolomit. Auto nechávám stát na promenádě a okamžitě je obklopeno hloučkem zvědavců. Aby taky ne! Design tohoto auta se Renaultu opravdu povedl. Úzké ostré světla společně s tvarem výka kufru utvářejí hlavní desgnovou linii zadku auta. Design zadního víka je tak složitý, že na jeho výrobu muselo být použito procesu lisování za tepla. Z boku auta dominuje linie oblouku střechy alá Mercedes E coupé a jedinou věcí, co můžeme Renaultu vytknout, je ponechání B sloupku. Ani pohled zepředu nenechá člověka chladným. Přední nárazník s obrovskou nasávací mřížkou dominuje celému předku vozu, až si člověk říká, „je tohle opravdu Renault?“ .

Je! Po designové stránce vypadá auto naprosto fantasticky a není mu co vytknout. Podvozkově je auto naladěné velmi příjemně a zvládá, jak svižnější jízdu, tak dlouhé dálniční přesuny.  V kombinaci se systémem 4control je Laguna mrštná i na okreskách, avšak velkou slabinou tohoto auta je automatická 6ti stupňová převodovka a v neposlední řadě i cenovka. Renault Laguna Coupé 3.0 dCi V6 stojí skoro 1 milion korun a to tohle auto podle mého názoru dělá téměř neprodejné. Za podobnou cenu můžete mít BMW 325d coupé nebo Mercedes řady C coupé s podobnou motorizací, výborným dílenským zpracováním a bezchybně fungující převodovkou, jenž bude mít v základní výbavě vše co má Laguna. Laguna coupé je auto, které budete chvíli milovat, za to jak je pohodlné a jak dobře se v něm krájí dálniční kilometry, ale zároveň přijdou chvíle, kdy ho budete ze srdce nenávidět, za to jak je gumové a pomalu reaguje na vaše pokyny. Tento Renault je bezpochyby jedním z nejrozporuplnějších aut, které jsem kdy řídil a troufám si říct, že jen málo kdo si může dnes dovolit utratit 1 milion korun za rozporuplné pocity.

Ale dost bylo polemizování, kochání se krásnými liniemi Laguny coupé a západem slunce nad jezerem Lago di Garda. Nasedáme do vozu a vyrážíme vstříc našemu cíli, Modeně….

« Mini Cooper JCW GP – Známe cenu! Fotogalerie: 15. sraz SKODAHOME.cz »