TEST Renault Clio 1,5 dCi
V první řadě nutno říci, že Clio mezigeneračně hodně dospělo. Přední světla s členitým vnitřním tvarováním dostala do dvojice ještě LED proužky denního svícení v mřížce chladiče, a předek se opticky dost prodloužil. Protiklad elegantnímu předku je potom nasupeně působící zadní část se zamračenými, ostře řezanými lampami. A barevné detaily jako červené vnitřky 17 palcových kol Drenalic, linka na masce chladiče, nad bočními prahy a na zadním nárazníku, dokáží vzhled perfektně oživit.
A to jsem ještě nezmínil “pornografický interiér”, který má palubní desku a výplně dveří čalouněné červenou kůží. V interiéru ale najdeme také černě lakované plastové prvky a použití opravdu kvalitních materiálů. Po usednutí do tohoto Clia už opravdu nebudete chtít základní verzi.
Materiály použité uvnitř vozu jsou tvořeny z převážné většiny tvrdými plasty, a ačkoliv se zpracování nepohybuje na špici, nestalo se, aby na mě někde něco vrzalo či drnčelo. Ovládací prvky jsou pro Renault typické a místy trochu netradičně uspořádané. Na věnci volantu bychom jen marně hledali ovládání rádia, které je umístěné na ovladači pod volantem. Na klasických místech tak objevíme pouze ovládání tempomatu, jehož hlavní vypínač je však umístěn poměrně z ruky za řadicí pákou. Poslední zvláštností je tlačítko pro start motoru. Modely vybavené bezkontaktní kartou místo klíče, mají čudlík ovládající zapalování velmi pečlivě schovaný před řadicí pákou pod panelem klimatizace. Za celý týden se mi nestalo, abych sedl do auta a hned si vybavil, kde se nachází.
Zcela tradiční nejsou ani budíky. Trojice chromovaných elips ukrývá konvenční otáčkoměr a ukazatel stavu paliva. Rychloměr je však pouze digitální a zastoupen velkými, jasně kontrastními číslicemi zobrazovanými na černém podkladu. Analogový tachometr s ručičkou u mě bude mít sice vždycky přednost, ale je-li ten digitální tak přehledný a dobře čitelný jako právě v Cliu, nemám nic proti. Velkou pochvalu zaslouží navigace.
Vzhledem k tomu, že je v Cliu navigace standardně obsažená již ve střední testované výbavě Technofeel, dá se mluvit o jednom z nejjednodušších systémů, které lze standardně do vozu dostat. Přesto však dává zcela jasně najevo, že překombinované ovládání a plnost funkcí nejsou vždy tou správnou cestou. Jednoduchá dotyková obrazovka reaguje dostatečně rychle, funkce jsou přes hlavní menu okamžitě dostupné a ovládání hravě zvládne i naprostý analfabet během chvilky.
Co se prostornosti týče, není na tom Clio špatně. Interiér je sice dost obestavěn a například linie zadních oken, která se v oblasti zadních dveří výrazně zužuje, nedá příliš rozhledu malým pasažérům. Dovnitř se ale dva dospělí a dvě děti posadí poměrně bez problému. O něco horší je to v konfiguraci se čtyřmi dospělými, ale i zde se dá kratší cesty přežít bez větší újmy. Kufr patří k průměru třídy. 300 litrů není špatná hodnota, bohužel však dostal průchod do kufru hodně výrazné zúžení v oblasti C-sloupků a manipulace s větším nákladem tak není zcela ideální. Takže jak jezdí hatchback s dieselovou patnáctistovkou a manuální převodovkou?
Po městě se Clio chová ukázněně, je sice tužší, ale ne tak, aby to bylo na škodu. Všechny druhy nerovností zdolává se sympatickou lehkostí a lze mu proto odpustit i tu a tam přenesenou akustickou ránu do interiéru. Teprve mimo město se však naplno odhalí jeho přednosti. Clio i při svižnější jízdě drží stopu s vysokou mírou jistoty, karoserie zaznamenává jen naprosto minimální náklony a nedotáčivost se dílem lehoučkého tříválce vpředu stává spíše sprostým slovem. Řízení sice postrádá jakoukoliv odezvu, ale navzdory tomuto deficitu jde auto velmi přesně za volantem a zejména ve městě se tak stává sympaticky agilním.
Motor o výkonu 66 kW (90 koní) a točivém momentu 220 Nm vyvolá v hospodské diskuzi spíše úsměvy, ovšem argumentovat můžete slovy: “vono to ale fakt jezdí pod 4 litry na sto”! Když už se tedy neudržíte za zadkem Porsche 911, alespoň něco vám mohou ostatní závidět. Vznětová patnáctistovka dCi nedisponuje příliš kultivovaným chodem, ovšem trhat si díky tomu vlasy a cpát si je do uší rozhodně nemusíte. Po zahřátí se nepříjemné “chro… chro… chro…” o malý kousek zlepší, avšak stále to ani zdaleka nebude na cenu Grammy.
Na druhou stranu, motor snese opravdu nízké otáčky a přitom se nebude nijak podtáčet. Dynamika motoru je akorátní a auto působí relativně svižně a líbí se mu i dálniční tempo. Manuální převodovka je bez výtek a dělá to co má správně. Spotřeba se opravdu pohybuje kolem 4 litru a i po městě není problém dosáhnout spotřeby pod 5 litrů na 100 km! Už jsem nevěděl kam s Cliem jet, abych nádrž za týden vyjel a to se nestává často.
Renault Clio aktuální generace je bezesporu příjemným městským hatchbackem, který naplno využijí hlavně mladé rodiny. Solidní vůz s příjemným vnitřním prostorem a slušnou výbavou.
Plusy
– Skvělý design a styl
– Spotřeba motoru 1,5 dCi
– Převodovka EDC
– Jízdní vlastnosti
Mínusy
– Zvuk motoru
– Výhled z vozu (především umístění vnitřního zpětného zrcátka)
– Menší kufr oproti konkurenci
Technické údaje | |
---|---|
Motor | Renault Clio Grandtour 1,5 dCi |
Typ motoru: | přeplňovaný vznětový |
Válce / ventily: | 4 / 2 |
Zdvihový objem (ccm): | 1461 |
Nejvyšší výkon (kW / ot/min): | 66 / 4000 |
Nejvyšší toč. moment (Nm / ot/min): | 220 / 1750 |
Provozní vlastnosti | |
Maximální rychlost (km/h): | 178 |
Zrychlení 0 – 100 km/h (s): | 11.7 |
Spotřeba-město/mimo/kombi (l/100 km): | 4.1 / 3.3 / 3.6 |
Emise CO2: | 93 |
Rozměry a hmotnosti | |
Zavaz. prostor – sedadla/sklopena (l): | 443 / 1380 |
Objem nádrže (l): | 45 |
Pohotovostní hm. / nosnost (kg): | 1196 / 515 |
Rozměr pneu: | 195/55 R16 |
« Jeremy Clarkson vyfocen v novém Porsche 911 Targa! Porsche Exclusive Cayman S »