Autojournal.cz

TEST Renault Clio 0.9 TCe

4. 2. 2013 • Novinky, Renault, Testy •

Hned ze začátku se vám musím k něčemu přiznat. Mám rád malá, levná auta s podkoňovaným motorem. Čím levnější a slabší, tím lepší. Asi je to nějaká moje úchylka či co. Zároveň ale miluji supersporty, které se vás snaží sežrat zaživa. Aspoň myslím, že to tak je, ještě jsem žádné takové neřídil. Můj sen je pořídit si Hot Rod s tísicikoňovým motorem, zabudovaným v těle 80 let starého Fordu A. Vyjet s ním za pěkného letního podvečera na poloprázdnou víkendovou silnici a v první zatáčce ho vyklopit do příkopy, protože bych nezvládl řízení. A proč vám to proboha všechno vykládám? Když jsem se dozvěděl, že na mě čeká test Renaultu Clio s přeplňovaným tříválcem o objemu pod jeden litr, moje srdce zaplesalo radostí. Tohle přesně splňuje moje tužby, malé levné auto na jedné straně, potentní motor na straně druhé.

Po převzetí u importéra nadšení pokračovalo. Krásný metalický, rudý lak, design karoserie patřící do tohoto tisíciletí, interiér s nápadem a solidním zpracováním. Po zmáčknutí startovacího tlačítka a naskočení motoru se roztřáslo celé auto – typický to projev tříválců. Některým lidem to možná vadí, já to beru tak, jakože se celé auto třese na pořádnou zábavu. Asi jako štěně v náladě na nějakou vylomeninu. Sranda ale musí počkat, nejdřív se musíme vymotat z Prahy na dálnici. Když se to konečně povedlo a já nabral kurz domovské Valašsko, nad D1 se začalo stmívat a k tomu všemu sněžit. Zvítězil ve mě rozum a hrátky byly odloženy na později. I díky klidnému tempu se rafička poprvé pohnula až u Brna.

Na druhý den napadlo asi 15 čísel sněhu a pořádně přituhlo, a tak myšlenky na protáhnutí po okreskách vzaly za své. Situace se bohužel nezlepšila po celý týden, kdy jsem měl auto půjčené. Systém Start-Stop se při okolních teplotách pod bodem mrazu vůbec neaktivuje, v akci jsem ho tedy za celou dobu testu neviděl ani jednou. Co jsem ale v akci viděl, byl stabilizační systém. Ten pro změnu nejde vypnout vůbec, s hrátkami na sněhu a ledu tak moc nepočítejte. Většině potenciálních majitelů to ale podle mého vadit nebude. Do řízení vám stabilizace kecá poměrně vytrvale. Při pokusu o rozhození zádě ruční brzdou se vám v tom pokusí zabránit, a pokud se jí to nepodaří, alespoň na vás protivně zapípá. Alespoň že je ruční brzda klasické konstrukce a ne v podobě elektronického přepínače, jak je dnes zvykem. Přes “ručku” se dostáváme k loketní opěrce. Ta je sice nastavitelná, já ji ale po pár kilometrech zvedl a už nedal zpět. Hrozně špatně se přes ni ovládá právě ona ruční brzda a pokud nemáte ruce tloušťky listu papíru, velmi špatně se vám bude zapínat i bezpečnostní pás.

Co se naopak ergonomicky povedlo, je centrální konzole. Díky integrované navigaci v testovaném voze je na panelu minimum tlačítek. Výsledkem je eliminace zbytečného šmátrání a můžete se v klidu věnovat řízení. Jediná, trochu utopená tlačítka jsou ta na zapínání vyhřívání sedadel a přepínač tempomat/omezovač rychlosti. První zmiňované se nachází na bočním oplastování sedadla ve směru ke dveřím. Na tom by nebylo nic špatného, kdyby mezera mezi sedadly nebyla tak úzká. Přepínač tempomatu je na středovém tunelu. Jakmile si zvyknete na jeho polohu, není co dál řešit. Na kůží potaženém volantu jsou tlačítka pouze pro tempomat. Ovládání rádia/navigace/telefonu má na starosti samostatná páčka pod volantem. Opět to chce trochu zvyku, ale zvyknete si rychle.

Navigace je výsledkem spolupráce LG s Renaultem. Obsluha je příjemně jednoduchá přes dotykový panel. Samotný navigační systém příliš mnoho funkcí nenabízí, do cíle ale dovede a o to jde především. Obrazovka jakoby vyčuhuje přes horní panel přístrojové desky. Ta je z části vyvedena v barvě karoserie. Barevný povrch je tvořen jakýmsi měkkým materiálem příjemným na dotek. Centrální kaplička přístrojů je tvořena kombinací analogových ručičkových přístrojů a velkého displeje s ukazatelem rychlosti. Grafika je celkově velmi povedená, v autech této kategorie jednoznačně jedna z nejlepších.

Motor je, jak už jsem zmínil na začátku tříválcový přeplňovaný. Objemem 0,9 litru se jednoznačně řadí mezi nejmenší na trhu. Nejblíž je mu asi litrová jednotka od Suzuki. Ta sice nemá turbo, projevem je ale velmi blízko. Celé auto se na volnoběh třese poměrně značně. Po zahřátí se to trochu zlepší, vibrace ale cítíte stále. S rozjezdem vibrace zmizí a přítomnost třech válců prozradí jenom zvuk, linoucí se zpod kapoty. Pod 2000 otáček nepočítejte s nějakou ohromující dynamikou. Po překročení této hranice se však můžete těšit na příjemný zátah až někam k 5000 otáčkám. Pokud by se vám zdály reakce na plyn otupené, zkuste vypnout režim ECO. Reakce na pedál plynu se podstatně zostří a auto vám dovolí i nějakou tu zábavu za volantem. Vše samozřejmě v mezích výkonu 90 koní a kroutícího momentu 135 Nm. Pokud jste v autě sami, schopný podvozek toho hodně dovolí a výkon je dostatečný. S každou další osobou na palubě se však dynamika horší. Ideální je tak auto pro dva do města a na případné výlety do okolí. Dozadu se pohodlně vejdou jenom děti nebo malé postavy. S mými 175 cm výšky jsem měl sám za sebou místo tak akorát. Před koleny byly tak 2 centimetry místa, nad hlavou potom zhruba centimetrů 5. Podvozek je naladěný spíše dotvrda, ve městě ucítíte každý kanál a nerovnost. Sportovně založené řidiče to potěší, milovníci komfortu se musí poohlédnout jinde. Určitou vinu na tvrdosti podvozku mají i šestnáctipalcová kola. O palec menší rozměr by možná přispěl k větší pohodě na palubě.

Velmi povedený je u nového Clia vzhled exteriéru. Jde o úplně nový designový směr u této francouzské značky. Mně se nejvíce zalíbily zadní partie, trochu připomínající starší modely Alfy Romeo. Horizontálně tvarované světlomety se vážně povedly. Kliky zadních dveří jsou integrované do C sloupků a zdálky auto vypadá jako třídveřové. Že by opět inspirace u Italů? Těžko říct, na vzhled to má každopádně pozitivní dopad. Spodní linie dveří zdobí ozdobné lišty, na testovaném autě doplněné o chromované prvky. Opticky to celé auto odlehčuje a dodává mu to dynamiku.

Na závěr se vrátím k úvodním odstavcům o mých oblíbených vozech. Clio sice rozhodně není superlevné auto, něco na něm ale rozhodně je. Motor má charakter a dostatek výkonu na jakous takous srandu za volantem. Dokáže být úsporný i živý, když to po něm zrovna žádáte. Na to, abyste se bavili, nemusíte letět nadsvětelnou rychlostí. Vzrušení zažijete i za normálních rychlostí na své oblíbené zkratce cestou z práce. A o to přece jde především ne?

Plusy

• Perfektní vzhled
• Dobrá základní výbava
• Charakterní a úsporný motor
• Příjemná sedadla

Minusy

• Místo vzadu
• Vibrace motoru (jak pro koho)
• Špatně řešená loketní opěrka
• Nevypínatelná stabilizace

Technické údaje

Motor:
Typ motoru:	přeplňovaný zážehový
Válce / ventily:	3 / 4
Zdvihový objem (ccm):	898
Nejvyšší výkon (kW / ot/min):	66 / 5250
Nejvyšší toč. moment (Nm / ot/min):	135 / 2500
Provozní vlastnosti:
Maximální rychlost (km/h):	182
Zrychlení 0 – 100 km/h (s):	12.2
Spotřeba-město/mimo/kombi (l/100 km):	5.6 / 3.9 / 4.8
Emise CO2:	105
Rozměry a hmotnosti:
Zavaz. prostor – sedadla/sklopena (l):	300
Objem nádrže (l):	45
Pohotovostní hm. / nosnost (kg):	1084 / 496
Rozměr pneu:	195/55 R16

.

« BMW a Toyota prohlubují vzájemnou spolupráci 3 věci, které, byste měli vědět o havarijním pojištění »