Autojournal.cz

TEST Renault Captur 1.2 TCe EDC

11. 5. 2014 • Novinky, Renault, Testy •

Fragmentuj nebo zemři, tak zní momentálně mantra automobilek v Evropě. To, co si dnes výrobci dovolí za zhůvěřilosti ve svých portfoliích bylo až do nedávna naprosté tabu. Občas se to nepovede a pokus o revoluci skončí v zapomnění dějin a nikdo o něm raději nemluví. Tak trochu expertem v této hře je francouzský Renault. Je znám svými kreacemi poutajícími pozornost na každém kroku a reakcemi v celém spektru možností. U mnoha svých modelů si dokázal najít spoustu odpůrců a hrstku zamilovaných fanoušků, za všechny vzpomeňme například nedávné výtvory Vel Satis nebo svým způsobem revoluční Avantime.

Oba tyto vozy zkusili jít svou cestou a ani jednomu se to příliš nevyplatilo, ať už byl důvod jakýkoliv. Pak jsou zde ale kroky správným směrem a jedním z nich je pravě testovaný Captur. A já chvílemi přemýšlím proč. Z pohledu rozumu v podstatě nedává smysl, vysvětlit si to můžeme třeba v analogii se sesterským Cliem. Od něj přebralo podstatnou část techniky i interiéru, dá se říci, že je to takové Clio na steriodech. Uvnitř je úplně stejně místa, část motorové palety je identická a praktičnost je v podstatě totožná, spotřeba pak logicky o něco vyšší díky zvýšené stavbě karoserie. A to je taky jediný důvod, proč si lidé tyto auta kupují. U Capturu tomu možná ještě nahraje možnost indidualizovat si do jisté míry vzhled, základní důvod je ale bezesporu lepší rozhled a snadnější nastupování. Čert vem tvrdé plasty, vyšší cenu a spotřebu a podobné malichernosti. Přece z toho lépe vidím a nastupování a vystupování! Doufám že má slova čtou výrobci aut, aby se příště nedivili, proč se jejich modely neprodávají. Zkrátka musíte lidu dát, co lid chce.

Captura jsme již jednou v redakci měli, zde se tak soustředím hlavně na mé osobní postřehy a jinou pohonnou jednotku. Kolega měl podobnou výbavu a naftový motor 1.5 dCi s manuální převodovkou. Líbila se mu nízká spotřeba, horší to ale bylo se zpracováním interiéru, stop/start systémem a vnitřním prostorem. Tento konkrétní kousek, jehož test vám přinášíme dnes, má pod kapotou nejsilnější motor v nabídce – přeplňovanou benzínovou dvanáctistovku 1.2 TCe o výkonu 88 kW a v kombinaci s jedinou možnou převodovkou, dvojspojkovým automatem EDC z vlastní stáje Renaultu. Ta byla asi tím nejpovedenějším na celém autě, řadila krásně plynule a rychle, velmi se projevem blížila etalonu na trhu, dvojspojkovým skříním od koncernu VW. Za celý test s ní nebyly problémy a musíme tedy jenom chválit.

Motor se také neprojevoval vůbec špatně. Při zapmnutém ECO režimu mu samozřejmě trochu chyběla chuť do života, jinak ale není celkem co vytýkat. Snad jenom trochu vyšší spotřebu ve městě, tam počítejte minimálně s osmi litry na 100 km, spíš ale více. Mimo aglomerace se žízeň ustáli na hodnotě okolo sedmi litrů, velmi záleží na váze vaší pravé nohy. Stop/Start systém zde úplně chyběl a mě osobně to vůbec nechybělo, spojení s automatem sice nebývají tak tragická jako u manuálních převodovek, i tak ale byla jeho absence na palubě přijemným překvapením.

Podvozek je trochu slabinou vozu. Díky vyšší stavbě museli kontruktéři trochu přitvrdit, nezbavili se ale pohupování a mírného naklánění v zatáčkách. A moc nezkoušejte ani svižnější jízdu po okreskách, na tyto aktivity prostě Captur nebyl stavěn. Nejlépe se cítí ve městě, i když ani tam to není zrovna výhra. Někde se zkrátka šetřit muselo a podvozek je jednou z věcí, kterou široká veřejnost moc neřeší. Trochu nás překvapilo i kompletní převzetí brzdové soustavy z menšího a o téměř čtvrt tuny lehčího Clia, zadní brzdy jsou jenom bubnové. Na druhou stranu ale s výkonem problém nebyl, i když bychom u nejsilnější verze asi čekali kotouče.

V interiéru najdeme pár chytrých řešení. Velmi praktické jsou například potahy na zip, při zašpinění je stačí sundat a hodit do pračky, tohle by měla mít všechna rodinná auta. Pěkné jsou gumové popruhy místo zadních kapes na předních sedadlech, i když zrovna zde šla praktičnost trochu stranou, menší předměty si sem prostě neodložíte. Šuplík místo přední schránky před spolujezdcem kritizoval už kolega v minulé recenzi a to zcela právem, při jeho vysunutí vám budou zavazet vaše vlastní nohy. Na zrcátko ve sluneční cloně řidiče už nezbyly peníze, hlavně že máme podsvětlený plast nad kastlíkem.

Výše zmíněný ECO režim si zaslouží vlastní odstavec. Nejenže otupí reakce plynu a dříve nutí řadit vyšší převody, má dokonce přímý vliv na bezpečnost na palubě! Teď možná trochu přeháním, nechte si ale vysvětlit, co tím katastrofickým vyjádřením myslím. Při zapnutí vám totiž značně stáhne výkon klimatizace, a to až tak, že i při mírných venkovních teplotách okolo 20 stupňů máte v interiéru nepříjemné horko. Klimatizace sice v automatickém režimu trochu fouká chladný vzduch, v žádném případě to však nestačí na vychlazení na stanovenou teplotu. Krasně je to vidět při jeho deaktivaci, klima se najednou mohutně rozjede a snaží se dohnat to, na co předtím nestačila. ECO režim se alespoň dá vypnout, zato režim foukání…

Další velká výtka totiž směřuje na ofuk předního skla. Jakmile se vám začne trochu rosit například při dešti, začnete hledat jak zapnout foukání na přední sklo. A jste v koncích, nastavit jde jenom mód pro posádku, to znamená vrchní větrání, nohy nebo střed, ofuk čelního skla však úplně chybí. Vlastně je tu jedna možnost, tlačítko se symbolem vyhřívání čelního skla! Ale pozor, to samo aktivuje i vyhřívání toho zadního a k tomu spustí klimatizaci na plný výkon. Chcete trochu snížit intenzitu? Smůla! Buď vichr nebo nic. Za deště tak budete jezdit s šíleným průvanem odrážejícím se od čelního skla přímo vám do tváře. Na rychlé osušení oroseného čelního skla je to fajn, po chvilce vám to ale začne lézt pěkně na nervy. U mě by tohle byl důvod, proč si Captura nekoupit, s tímhle bych se prostě nesžil.

Captura rozhodně doporučuji vyzkoušet a porovnat rovnou s aktuálním Cliem, jehož test jsme přinesli nedávno. U mě osobně by vyhrálo Clio, nižší cena a spotřeba spolu se stejným interiérem a lépe naladěným podvozkem mají oproti zvýšené verzi jednoznačně navrch. A dle mého i mnohem lépe vypadá. Ale můj názor jde asi proti proudu, alespoň podle prodejních čísel. Zkuste a uvidíte.

Plusy

• Celkem povedený vzhled
• Dobrá základní výbava
• Motor
• Převodovka

Minusy

• Zpracování interiéru
• Naladění podvozku
• Klimatizace a ofuk čelního skla
• Praktičnost

Technické údaje

Motor:
Typ motoru:	přeplňovaný zážehový
Válce / ventily:	4 / 4
Zdvihový objem (ccm):	1197
Nejvyšší výkon (kW / ot/min):	88 / 4900
Nejvyšší toč. moment (Nm / ot/min):	190 / 2000
Provozní vlastnosti:
Maximální rychlost (km/h):	192
Zrychlení 0 – 100 km/h (s):	10.9
Spotřeba-město/mimo/kombi (l/100 km):	6.6 / 4.7 / 5.4
Emise CO2:	125
Rozměry a hmotnosti:
Zavaz. prostor – sedadla/sklopena (l):	377/1235
Objem nádrže (l):	45
Pohotovostní hm. / nosnost (kg):	1255 / 471
Rozměr pneu:	205/55 R17

.

« BMW nabídne pro řadu 7 edici Exclusive Rolls-Royce odhalil Phantom Drophead Coupe Waterspeed Collection »