Autojournal.cz

TEST Porsche Panamera Diesel – Klavírní koncert

15. 4. 2012 • Exkluzivní testy, Luxusní vozy, Novinky, Porsche, Testy

Klavírní sonáta H mol, tak by se dal vystihnout dojem, který jsem si ze setkání s Porsche Panamera Diesel odnesl. Kdo z vás tuto sonátu nezná, tomu skutečně doporučuji se s ní seznámit. Jakoby maestro Liszt, již před více než sto padesáti lety, dokázal, podobně jako Jules Verne, předpovídat budoucnost, která se zhmotnila v podobě tohoto vozu. Začněme však od prvních tónů.

Porsche Panamera se již v rukou naší redakce ocitla jednou. Tehdy se jednalo o verzi 4S, tedy poněkud odlišný vůz, než je ten, se kterým jsem měl tu čest nyní já. Pod kapotou tohoto stříbrného elegána bije šestiválcové srdce, které zcela netypicky nepohání vysokooktanový benzín, nýbrž palivo užitkové. Jedná se však pouze o jeden z extravagantních rozmarů, kterými Porsche oplývá. Slovní obrat „jeden z více“ je zde skutečně na místě, jelikož Panamera se skutečně vymyká jakékoli snaze o zaškatulkování, které většina z nás u automobilů provádí, zůstaňme však chvíli ještě u toho prvního.

Jak již bylo řečeno, stále není zvykem používat slova Porsche a diesel v jedné větě, natož v jednom názvu. Spousta z nás by tedy očekávala nesoulad v této kombinaci. Opak je však pravdou. Pokud nejste nositely sluchového smyslu na úrovni německého ovčáka, jedinou indícií, vyjma nonšalantních nápisů Diesel na karoserii, bude otáčkoměr končící číslicemi nezvykle nízkými. Nutno však dodat, že jistou nápovědou bude snaha o rychlou sportovní jízdu, která skončí dříve než začně. Výkon, který jsme zvyklí očekávat je ten tam. Nechápejte mě špatně, vždy budete rychlejší než většina národa, ovšem schopnost benzínových sourozenců s párem válců navíc vás vymrštit k obzoru není tou, která by byla verzi Diesel vlastní. Rychle tedy upustíte od infantilních snah neklesat k rychlostním limitům a zrale si budete užívat pohodlí a luxusu, který vám Porsche poskytuje jakožto náhradu za nezřízený výkon. A vážení přátelé, až v ten moment skutečně pochopíte, o čem Porsche Panamera Diesel skutečně je.

Není možné mluvit o pohodlí a nezmínit podvozek, který je tím pravým společníkem na daleké cesty či poklidné projížďky pozdními letními večery podél nábřeží naší stověžaté matičky Prahy. V obou případech budete děkovat konstruktérům, kteří pochopili, že tuhost karoserie ve spojení s poddajným naladěním podvozku není bláznivým nápadem, ale naopak božím vnuknutím. Způsob, jakým se Porsche dokáže proklestit uličkami zakroucenými jako preclík a přenést přes všechny kočičí hlavy, které škodolibě vykukují, aby vám daly pocítit, že je mnohaleté ležení v jedné rovině už skutečně nebaví, je možné snadno zaměnit za posezení v lóže národní opery. Spojení takového podvozku s nekonečným rozvorem náprav také může znamenat jen jediné, co se týká dálničního svezení. Podélné ani přičné nerovnosti nedostanou šanci znepříjemnit vám cestu na obchodní schůzku.

To vše je poté korunováno interiérem, který je štědrostí prostoru skutečně královským, ať již preferujete cesty na předních či zadních sedadlech. V obou případech budete také více než potěšeni z materiálů, které jsou vám na dosah, ale upřímně, kdo by taky očekával trvdé plasty zrovna v Porsche. Jinak je tomu však v otázce ergonomie, kdy se již v historii značky objevily nepříliš prakticky zpracované interiéry, což však naštěstí není skutečností v Porsche Panamera. Pokud budu nyní předpokládat, že se po stránce vkusu alespoň trošičku shodneme, největší radost budete mít z netradičně navrženého středového tunelu, který namísto klesání, jako je tomu u většiny vozidel, stoupá směrem k palubní desce a vytváří tak zcela odlišný dojem z pobytu v kabině, který bych přirovnal k pobytu ve vašem oblíbeném křesle, jen s tím rozdílem, že whiskey zde, tedy alespoň pokud sedíte za volantem, není vítána.

Kde se však Porsche Panamera nejvíce odlišuje od své konkurence je jednoznačně design exteriéru, ke kterému jsem za dobu produkce slyšel již pěknou řádku přirovnání. Nejklasičtější negativní glosou je bezpochyby domněnka, že designeři zodpovědní za Porsche Panamera skutečně spěchali a neměli čas se designu přespříliš věnovat, proto jen svařili dohromady dvě 911 a Panamera byla na světě. Dle mého tomu tak skutečně svým způsobem bylo, já však na rozdíl od posměváčků, pod tím myslím lichotku. 911 je totiž mým, nejen po designové stránce, nejoblíbenějším vozem, a proto nápadná podoby 911 a Panamery je z mého pohledu jednoznačným plus.

Závěrem tedy nezbývá než přiznat automobilce Porsche další z úspěšných modelů, ač možná ne v tom slova smyslu, který od této značky běžně očekáváte. Nikdy nesmíte zapomenout, že Porsche Panamera a obzvláště ve verzi Diesel není sportovním vozem. Rychlostí dosahuje nadprůměrných, v zatáčkách dříve zvolníte vy, než dostanete Porsche k limitům, ale o tom tento vůz skutečně není. Pohodlně se usaďte, nastartujte levou rukou, zvolte D a nezapomeňte na klavírní sonátu H mol. Potom zjistíte, že jste dostali vše, co jste si přáli, i když jste to možná až do této chvíle netušili. Liszt to věděl.

Plusy

• Hladká převodovka
• Pružný motor
• Univerzální podvozek
• Prvotřídní interiér

Mínusy

• Výkonu od Porsche očekáváte prostě víc
• Neprogresivnost brzd

« Nové BMW M135 na Nürburgringu [video] Manhart Racing MH5 S-Biturbo – Čím víc síly, tím víc BMW? »