Test Peugeot 508 SW GT BlueHDi 180
Důsledky obliby SUV můžeme nejlépe vidět na segmentu D – tedy automobilů střední třídy s karoserií sedan nebo kombi. Zájem o taková auta za poslední roky rapidně klesá a dříve nejprodávanější vozy značek, třeba Passat nebo Mondeo, musely ustoupit sourozencům s otylou karosérii SUV. Trend je bohužel takový. Model 508 nebyl táhlem francouzské značky nikdy, oproti konkurenci sice nabízel poměrně bohatou základní výbavu, ale design vozu byl fádní a jízdní vlastnosti průměrné. Peugeot se to rozhodl změnit a do boje s klesajícím zájmem o klasické automobily se vydal s velmi radikální novinkou, tentokráte s karoserií kombi.
Už dlouho mě žádné auto tolik nepřekvapilo jako právě tato novinka od Peugeotu. Uznávám, nezní to zrovna dramaticky, vždyť tato automobilka už pěknou řádku let neudělala vyloženě žádnou pecku a mluvit se dá maximálně o výborném RCZ R nebo 308 GTI, ale to nejsou auta pro každého nebo na denní používaní. To je teď jinak, protože Francouzi se odvázali a na trh přichází nová generace modelu 508 kombi. Peugeot o něm mluví jako o radikálním modelu. No, nebudu mu to vyvracet, protože minimálně designem a kvalitou interiéru je více než jen to.
Posuďte sami – 508 kombi má bezrámové dveře! To mělo naposled Subaru Legacy na sklonku milénia. Také má snížený ponton střechy, aby vypadal elegantně a sportovně zároveň. Zadní blatníky jsou vystouplé, rozchod kol je široký a koncové sloupky tenké. Světlomety jsou na obou stranách úzké a s velmi hezkou grafikou. Jo, tohle se povedlo, 508 kombi vypadá fantasticky, placatě, vyváženě a vrací na trh čistou avantgardu sportovních kombíků. Nádhera a ještě jednou nádhera!
I v tomto případě však platí, že hodně záleží na zvolené výbavě, ale také motorizaci. Nejnižší výbava totiž nemá ve svislém pruhu v předním nárazníku LED denní svícení kombinované s blikačem jako vyšší výbavy, ale jen malou chromovou lištu a liší se také zadní světla. Podle výfuků poznáte i motorizaci. Zatímco benzinové verze mají po jedné kulaté koncovce výfuku v obou rozích nárazníku, motorizace 1.5 BlueHDi mají v obou rozích nárazníku falešné oválné koncovky, výfuk ústí vlevo za nárazníkem dolů. Dvoulitrové motory BlueHDI pak mají dvě chromované koncovky v levém rohu nárazníku. Nejlépe samozřejmě vypadá verze GT, která je zároveň nejvíce vybavená a s nejvýkonnějšími motory.
Velkou pochvalu si zaslouží i interiér. Pořád se jedná o i-Cockpit, ale jeho evoluce se vydařila. Nejvíce šokuje svým zpracováním, které je perfektní a luxusní. Nejvyšší výbavy mají dokonce kůži Nappa. Peugeot 508 dostal do vínku spoustu zcela nových prvků výbavy, některé z nich šlo dosud vidět pouze u prémiových výrobců. Tou nejzásadnější novinkou je systém nočního vidění pomocí infrakamery, doplňuje ho adaptivní tempomat s funkcí stop & go (do 3 sekund od zastavení se auto samo opět rozjede) či aktivní asistent jízdy v pruzích, který se drží nejen nakreslených čár na silnici, ale umí auto udržet uprostřed pruhu anebo na krajnici. Nádherné jsou ovladače v leteckém designu, dotykové plošky pod nimi a obložení opravu odpovídá materiálům – dřevo je dřevo a třeba hliník opravdu hliník! To není běžné ani v prémiové třídě.
Prostornost vepředu je dobrá a s výškou blížící se 190 cm jsem neměl problém do žádných směrů. Sedadla patří k tomu nejlepšímu ve třídě a připomínají spíše prémiový produkt. Vzadu už je situace horší a vysocí lidé budou mít problém s prostorem nad hlavou. Je to daň za nízkou siluetu.
Pod kapotou se nachází prostřední výkonová varianta, která má jednu zásadní výhodu. Zatímco nejsilnější motor s výkonem 225 koní se dá pořídit nejlevněji za 1,055,000 korun, tak stejný motor 1,6 PureTech o výkonu 180 koní začíná na daleko sympatičtějších 810,000. Dynamické parametry slabší jednotky nejsou nijak drasticky horší. Ke zrychlení na 100 kilometrů v hodině potřebuje pouze o půl sekundy víc, tedy 7,9s, a maximální rychlost klesla z 250 kilometrů v hodině na 225. V reálném světě se čísla potvrzují.
Slabší motor nepůsobí nijak drasticky slabším dojmem a skoro se chce říct, že při běžném ježdění horko těžko poznáte rozdíl. Stále se jedná o jeden z nejlepších malých motorů na trhu. Má velice rychlé reakce na povely plynového pedálu, je kultivovaný, má příjemný zvuk a výkon příjemně graduje s narůstajícími otáčkami. Tahle jednotka mě zatím v žádném autě nezklamala. Spárována je stejným osmistupňovým automatem od Aisinu, který řadí velice jemně a logicky. Jsem rád, že Peugeot sáhl po hydrodynamickém měniči namísto dvouspojky, protože změny rychlostí jsou sametovější a u auta tohoto ražení je to důležitější než samotná rychlost. Slabší jednotka také nabídne o kousíček lepší spotřebu. Ve městě jsem jezdil kolem 9 litrů, dálnice si řekla o 7 a klidná jízda po okreskách se vešla do šesti.
Nejlepší na celém autě je podvozek. Ten je naladěn převážně komfortně a nerovnosti auto žehlí vážně jistě, navíc se od kol neozývají žádné rány ani pazvuky a v interiéru nejsou znát ani žádné nepříjemné rázy. Musím podotknout, že testovaný model GT má adaptivní podvozek a devatenáctipalcová kola s nízkým profilem a i takové auto dokázalo bravurně filtrovat nerovnosti. Peugeot si dal na podvozku a jízdních vlastnostech opravdu záležet.
Nemůžu si pomoct, ale toto auto je opravdu fantastické a věřím, že konkurenci se zhoršila kvalita spánku. Všichni ostatní ve třídě totiž najednou vypadají velmi obyčejně. Problém 508 může být jen nižší praktičnost a poměrně ambiciózní cenová politika.
Na druhou stranu, budete přímo milovat, jak se na něj ostatní koukají, kolik strhává pozornosti, budete milovat jak se v něm cítíte a také jízdu s ním. Není to jen spotřební zboží. Je to skvělá ukázka toho, že střední třída není mrtvá. Žádné SUV vám nedá tolik stylu, krásy a už vůbec neposkytne takové jízdní vlastnosti. Peugeot hodně zariskoval tím, že na trh uvedl podobné auto a já doufám, že se mu bude dařit, protože nový Peugoet 508 SW je skvělý!
Plusy
– Design
– Skvělý interiér
– Kvalita materiálů a zpracování
– Jízdní komfort
– Kultivovaný motor
– Nízká spotřeba
Minusy
– Omezený výhled z vozu
– Prostor na zadních sedadlech
« Nový vlajkový model značky DS odhalen: DS 9 Test ojetiny Hyundai Tucson 1.7 CRDi »
