Test Peugeot 5008 GT 2.0 BlueHDi 180: Druhý domov rodiny
Peugeot 5008 už každý musí brát v segmentu středních SUV vážně. Designéři Peugeotu se poměrně dost odvázali a útočí na smysly potenciálních zákazníků svým originálním a neotřelým designem.
O Peugeotu 5008 je nutno říct, že nenechává mnoho lidí chladných. Skvěle kombinuje francouzský šarm s mohutností, což může být výborným koktejlem do prvních příček prodejních tabulek. Je nejen nadstandardně praktický, poskytuje i nadprůměrné pohodlí a až na pár malých chybiček i skvěle jezdí.
Velkou dominantou je hlavně přední část auta, která používá novodobý styl Peugeotů napříč všemi modely. Tady ale díky mohutnému čumáku vyniká ještě o něco lépe. Bezrámová maska rozsekaná do malých částí a prostupující až do nárazníku pod přední LED světlomety je konečně něco jiného než na co jsme byli zvyklí. Už charakteristické kly protažené od světlometů dolů působí dravě. Na zadní části se snaží 5008 představit svojí příslušnost ke lvímu rodu a tak se za decentně zakouřenými kryty světel skrývají zadní LED světla ve stylu lvích drápů s 3D efektem. Ty vkusně propojuje tmavá lišta a dotváří tak prémiový pocit vozu i ze zadního pohledu.
Praktickým a milým překvapením je pro mě už při nastupování v podobě plastové lišty na dveřích. Ta se táhne až na spodek auta a dobře překrývá vnitřní práh. Ten tak zůstává čistý opravdu za všech okolností a i když bylo auto zvenčí po dobu testu někdy pěkně špinavé z polních cest, nohavice kalhot jsem si hlídat nemusel.
Každá automobilka chce svým interiérem zapůsobit jinak. Někdo sportovně, někdo nostalgicky, ale Peugeot 5008 je vyloženě domácký. Abych to vysvětlil, tak na mě prostě hned udělal dojem ten, že ho znám už spoustu let a jako bych se ani nepohnul z obýváku. Kvalitní plasty, semišový potah palubní desky, designovka v podobě chromové lišty zahýbající ke středovému tunelu, lesklý černý plast kolem řadičky a vkusně kombinované čalounění sedadel. K tomu všemu všude kolem opravdu hodně místa. S tím se v Peugeotu 5008 opravdu nešetřilo.
Sedadlo řidiče má dostatečně dlouhý sedák, nastavil jsem si polohu pěkně až na podlahu a pořádně dozadu tak jak to mám rád. Maličký volant jsem si přitáhl pěkně k sobě a byl jsem spokojený v pár vteřinách. U některých aut hledám vhodnou pozici dlouho a kolikrát jí ani nenajdu. Nejvíc narážím na to, že i v nejspodnější poloze je sedačka prostě pořád moc vysoko. Tady je ale všechno v pohodě. I když jsem se takhle rozvalil, sedl bych si pořád pohodlně i sám za sebe na zadní sedadla a tohle zvládne opravdu tak maximálně 10% aut, které mi prochází rukama. Peugeot 5008 zvládne ale mnohem víc. Za zadními sedadly je ještě třetí řada sedadel, kam ale usadíte už pouze děti nebo hodně malé dospěláky. Já bych se tam určitě nevešel. Poslední řada sedadel se vyklápí z podlahy kufru a pokud je necháte schované, naložíte do auta víc věcí než kolik doopravdy potřebujete. Místa je tu královsky a jedná se rozhodně o jeden z největších kufrů střední SUV třídy.
Ergonomie pro řidiče je tady koncipovaná trochu jinak. Jde hlavně o to, že se v Peugeotu rozhodli, že se na palubní desku budete dívat přes horní část věnce volantu. Nezkoušejte proto nastavit volant že byste koukali nad jeho středem. Opravdu to nejde a jen byste přišli o nervy. Je to sice pro mnohé poněkud zvláštní pojetí, ale zvykl jsem si na to za chvíli a nakonec musel uznat, že to vlastně není vůbec špatné řešení. Navíc jsem si malinký volant doslova zamiloval. Ve spolupráci s dost přeposilovaným řízením, které vám moc informací od podvozku nedá je doslova radost s ním kroutit. Padne úžasně do ruky a evokoval ve mně pocity z videoher, kdy jsme donekonečna jezdili závodní hry na počítači a v rukou svírali krásné malé herní volanty. Už tehdy jsem si říkal proč tak pěkné nedávají do aut a Peugeot mi to splnil. Děkuji.
Palubní deska má dost svéráznou grafiku. V přepínání jednotlivých zobrazení pouští mezi jednotlivými grafikami animace, které bych si klidně odpustil a některá zobrazení jako otáčející se kotouče mi přijdou dost divná. V klasickém zobrazení které jsem si pak ponechal celou dobu jsem byl spokojený a neměl jsem už důvod ho měnit.
Středový displej infotainmentu je na tom graficky dobře. Reaguje rychle a je přehledný. Je škoda, že nastavování teploty se dělá právě jen zde a tuto funkci nezastává alespoň jedno manuální tlačítko pod displejem. Právě tady si našla místo řada klávesových tlačítek. Aspoň že tak. Zajišťují totiž rychlý přístup do jednotlivých kategorií menu infotainmentu a práce s ním je tak mnohem pohodlnější a rychlejší.
Středu tunelu pak dominuje řadící páka, která je samozřejmě moderně „by wire“ a musíte si dát pozor na to, jestli jste opravdu zařadili. Vrací se totiž vždy do výchozí středové polohy a dioda na ní signalizující režim „D“ nebo „R“ je hodně malinká. Chce to proto sledovat i symbol na palubce a v požadované pozici řadičku chvíli podržet a ne jen do ní kliknout. Párkrát mě to první den vytrestalo, ale je to jen o zvyk. Tak jak Peugeot nešetří místem všude kolem, nešetří ani praktičností v podobě odkládacích schránek. Jsou prostorné jak ty ve dveřích tak i třeba odkládací místo před voličem převodovky. Všem těmto odkládacím prostorům ale rozhodně kraluje místo pod loketní opěrkou. Vejdou se sem snad tři PET lahve a navíc je klimatizovaná. Super!
Nezbývá než zažehnout čtyřválcový dieselový dvoulitr BlueHDi o výkonu 130kW. Je hned na první poslech znát, že jeho projev se řadí mezi ty hrubší. Po rozjezdu se ale jeho projev už začíná ztrácet za zvukem odvalování kol a aerodynamickým hlukem. Ve výsledku tak do kabiny neruší a je jen příjemným vrnivým společníkem. K 1,7 tuny vážícímu Peugeotu je řekl bych tak akorát. Nemá ho problém rozpohybovat celkem svižně a dobře táhne od spodních otáček.
Nedá vám ale žádný sportovní zážitek, s čímž snad ani nikdo nepočítá. Je tu sice k dispozici jízdní režim SPORT, ale ten spíš drží převodovku o stupeň níž delší dobu a nechává motor déle vytočený než přeřadí aby vám poskytl více dynamiky. Tím to ale končí a z 5008 se rázem raketa rozhodně nestane. To co motor zvládá skvěle je upalovat s francouzským SUVčkem, abyste na silnici nebyli za brzdu a hlavně s grácií polykat dálniční kilometry při přesunu s rodinou kamkoliv. Co je na něm naopak velmi sympatické je to, že je ve spotřebě velmi střídmý. S tak velkou almarou jakou 5008 je a pochopíte to až když stojíte vedle ní, protože fotky v jejím případě zkreslují víc než kdekoliv jinde, si vystačí s 6,5 litry nafty/100km. To je pro mě skvělý výsledek.
Podvozkově Peugeot 5008 nijak nevybočuje z řady pověstně pohodlných velkých francouzských aut. Jízda s ním je plavná, výmoly a nerovnosti dokáže narovnat často lépe než přímí konkurenti stejné třídy a do karoserie nepřenáší nepříjemné rázy. Na čem by se ale ještě dalo zapracovat je slabší odhlučnění jeho práce do kabiny. Je toho slyšet víc než bych si představoval a kdyby těch zvuků od podvozku bylo míň, dalo by se z kabiny 5008 udělat nahrávací studio. Aerodynamický hluk je totiž překvapivě nízký, ale to co prochází od podběhů mu to trochu kazí. V držení stopy je jistý a to jak v rychlé přímé jízdě tak i ve svižně se střídajících utažených zatáčkách. Chválím podvozek za přílišné nenaklánění karoserie a tak mi k ostré jízdě schází už jen výraznější boční vedení sedaček a komunikativnější řízení. Dokážu si představit, jak bych si nějaké rošťačení s malým volantem dokázal užít. 5008 mě ale svojí majestátností zase rychle hází do klidu a užívám si ho tak jak bych měl. Hlavně na pohodu.
Osmistupňový automat je skoro dokonalý. Schválně říkám skoro, protože při plynulé jízdě mu prostě není co vytknout. Kvalty skládá jeden za druhým že o tom ani nevíte. Je to sametovost sama bez jakéhokoliv zaškobrtnutí a jeho práci poznáte jen podle pohybu ručičky otáčkoměru. Při kickdownu si ale trochu po francouzsku dává na čas, což bych mu k jeho pohodovému charakteru s klidem odpustil. Horší vlastností je ale ospalost při rozjezdu, kde je díra hodně znatelná. Je potřeba si na to zvyknout a uvědomit si, že když chci rychle vypadnout z křižovatky kde jsem úplně zastavil, dá si na to frantík víc jak vteřinu na rozmyšlenou co že se to vlastně děje. V první situaci mě to trochu překvapilo a myslím, že i řidiče jedoucího po hlavní, který si myslel, že jsem mu to snad udělal schválně abych vyzkoušel jeho reflexy. I na to se dá zvyknout, ale já bych byl radši, kdyby to tam prostě nebylo. Na obhajobu Peugeotu musím říct, že snad ještě horší „díru“ při rozjezdu jsem zaznamenal u dieselové prémiovky Audi Q8, kde to byla vážně ostuda.
Peugeot 5008 ve mně jako celek zanechal vzpomínky dobré. Je to naprosto pohodové, obrovsky prostorné auto, na kterém je znát, že se na něm moc nešetřilo a všude je vidět pečlivost. O to víc potěšující je i cena, která začíná sice u základu lehce přes 600 tisíc, ale i ta už má poměrně slušnou výbavu. Testovací kousek je sice o dalších 330 tisíc dražší, ale je s tím podle mě jedním z nejlepších motorů, který můžete v 5008 mít a výbavou je naložený až po strop. Je to rozhodně jedno z nejprostornějších SUV střední třídy. Schválně ho někdy okoukněte v salonu a samotné vás překvapí o jaký pořádný kus auta se jedná. Pro velkou rodinu určitě horký favorit.
Plusy
– Nadstandardní prostornost
– Příjemná spotřeba,
– Sedm míst
– Kvalitní materiály
– Rozumná cena
Mínusy
– Ospalost při rychlém rozjezdu
« Nabídka ojetin neroste: Auta jsou dražší, starší a více ojetá Test Ducati Multistrada V4 S: Jiná realita »
