Test Peugeot 3008 GT 1.6 PureTech 180: Žrout zatáček ve smokingu
Není pochyb o tom, že Peugeot 3008 obsazuje v prodejních tabulkách firmy přední příčky. Jeho design se už v druhé generaci v roce 2016 povedl a zájem na sebe nenechal dlouho čekat. Kolem jednoho milionu prodaných kusů je toho jasným důkazem. Těžký úkol stál proto před designéry, kteří dostali za úkol Peugeot 3008 omladit a zkrášlit, aby mohl v prodejních rekordech pokračovat. To že se to povedlo na výbornou je jasné už z prvních fotek.
Rozhodně nejvýznamnějších změn doznala příď vozu. Maska chladiče je o dost větší. U testovaného modelu GT navíc Peugeot dostal nepřehlédnutelný design v podobě množství linek, obdélníků a kostiček, který navozuje dynamický dojem i u stojícího vozidla. Novou masku doplňují i nové světlomety, kde už v základu dostanete full LED technologii s dynamickými směrovkami nebo funkcí přisvícení do zatáčky. 3008 se teď navíc chlubí i výraznými kly. Tento nejvýraznější prvek zdědil po sourozencích značky, jako jsou například modely 508 nebo 2008. U zákazníků má tohle designové řešení úspěch a tak jej designéři neváhali použít ani tady. Co naopak zmizelo jsou přední mlhová světla, jejichž funkci nyní nahrazují hlavní světlomety takzvanou funkcí „Foggy Mode“, kdy při rozsvícení mlhovky pracují jako přední LED světlomety se sníženou intenzitou.
Modernizace se dočkala i zadní světla. Již od výbavy Active nabízí také full LED technologii a Peugeotu už tolik vlastní tvar „drápů“. Nad nimi navazující černá lišta opticky rozšiřuje záď a spolu s kouřovými krycími skly světel působí luxusně. Černé lakování v našem případě dostala také střecha a zpětná zrcátka.
Drobnými změnami prošel také interiér. Novinkou je 10“ displej infotainmentu. Ten je k dispozici od výbavového stupně Allure a pokud zvolíte nižší stupeň výbavy, čeká vás o něco menší displej s úhlopříčkou 8“. Ovládání displeje je samozřejmě plně dotykové, a tak, jak to mám rád jej doplňují klávesové přepínače, kterými se snadno dostanu do nejdůležitějších částí menu. Odpadá mi tak listování na displeji, přístup je rychlejší a bezpečnější, takže koukáním do obrazovky nestrávím tolik času. Grafika infotainmentu je velmi jednoduchá, přehledná a reakce poměrně svižné.
Výraznější změnou je nově použití digitálního přístrojového štítu i-Cocpit o velikosti 12,3 palce. Panel je vyvedený stejně jednoduše a přehledně, jako již zmíněný infotainment a jeho styl zobrazení si mohu měnit v několika rozdílných grafikách. S použitou technologií Normally Black má nyní lepší kontrast a zlepšila se čitelnost.
V kabině Peugeotu 3008 jsem se cítil jako doma. A to myslím doslova. Kvalitní měkčené plasty spasované s řemeslným citem, středový panel doplňující výrazná hliníková lišta je opravdovou designovkou a střed palubní desky čalouněný velkými pásy Alcantary působí neskutečně útulně. Slyšel jsem pár stížností kolegů na koncepci i-Cocpit a jeho ergonomii, čímž se v Peugeotu rozhodli sledovat přístrojovku přes volant a ne pod jeho věncem. S mojí vyšší postavou a vyšším posedem mi ale nic špatně nepřišlo. Výhled na přístroje jsem měl dobrý a naopak jsem si užíval krásný malý volant, který jsem si zamiloval už v modelu 208. Trochu mě vrací do dětských let a připomíná mi volant, který jsme používali při hraní videoher. Padne mi skvěle do ruky, líbí se mi jeho zploštělá spodní i horní strana a kdyby to šlo, přendal bych si ho nejraději do svého auta.
Když už jsem zmínil posed, musím si trochu postěžovat na délku sedáku. Potřeboval bych jej o dost delší a uvítal bych alespoň výsuvnou podporu pro stehna. V celkovém pohledu jsou ale sedadla pohodlná s nestandardně výrazným bočním vedením. Proč tomu tak je, jsem pochopil záhy. O tom ale až později. O prostor jsem rozhodně nouzi neměl. Nikde mi nic nepřekáželo, o nic jsem se nešťouchal do kolen, ale cestující za mnou by se museli poměrně uskromnit. Místo vzadu si samozřejmě najdou tři dospělí cestující, ale přední posádka bude muset jít v tomto ohledu také cestou kompromisu.
Jako základ můžete Peugeot 3008 koupit s benzínovým přeplňovaných tříválcem 1,2 PureTech o výkonu 130 koní. Mnou testovaný kousek ukrýval pod kapotou benzínovou, čtyřválcovou a přeplňovanou motorizaci s označením 1,6 PureTech o výkonu 180 koní a 250Nm. Tento motor je dostupný právě až pro vrcholné výbavy GT a GT Pack. Je sice dostupný pouze s osmistupňovým automatem Aisin, ale zato je plný překvapení.
Na to, že je na tom model 3008 samozřejmě o poznání aerodynamicky hůře, než například model 508 a hodnota jeho váhy se zastavila na hodnotě lehce přes 1500 kilogramů, dynamiky mu benzínová šestnáctka dává až překvapivě po plných hrstech. Její charakter můžete dost výrazně měnit kolébkovým přepínačem na středovém panelu vedle řadící páky.
Někdy mi přijde, že změna jízdních režimů je u ostatních aut jen na ozdobu a při přepínání se nic moc neděje. Ne tak ale tady. Velký rozdíl je už jen ten, kdy ze standardního režimu přepnete do režimu ECO. Auto citelně „zdechne“, jeho reakce na plyn jsou ospalé a dráha plynového pedálu jakoby se naprosto změnila. Musím hodně šlapat na pedál, když chci na chvíli o trochu více dynamiky, ale odměnou je spotřeba hned o dobrých půl litru nižší.
Druhým extrémem je režim SPORT. V tomto režimu jsou reakce na plyn ostré a pohotové. Benzínová jednašestka se ochotně vytáčí a automatická převodovka ji nechává točit až k červenému poli. Na několik nižších stupňů dokonce při přeřazení sportovně škubne celým autem. To samozřejmě trochu svádí k lumpárnám, ale to je s rodinně vyhlížejícím SUV nesmysl. No, ne tak docela.
Zkouším, co 3008 dokáže a nestíhám se divit. V zatáčkách drží jako přibitá, s přibývající rychlostí a utaženějšími zatáčkami se ne a ne dostat do nedotáčivého smyku a kvílení pneumatik upozorňující na postupnou ztrátu gripu je slyšet až hodně daleko za hranicí, kde to už nemá s běžnou jízdou společného vůbec nic. Karoserie se i přes svoji vysokou stavbu skoro vůbec nenaklání a podvozek svoji práci odvádí s absolutní jistotou. Mírně přeposilované řízení sice nedává přes malý volant moc informací, co se děje na přední nápravě. Je to rozhodně zajímavá kombinace sledovat, jak pohodlný a komfortní dokáže Peugeot 3008 při běžném provozu být, a jak sebejistý a nezáludný je při tom, když ho opravdu chytnete pod krkem a sešlápnete plyn k podlaze. S jeho perfektně odhlučněným a skvěle nerovnosti filtrujícím podvozkem jsem takové sportovní výkony nečekal.
Spotřeba je úměrně závislá na stylu jízdy a tady je to znát dvojnásob. Ve standartním režimu 3008 jezdí za necelých 7,5 litru. V ECO režimu pak uspoříte minimálně další půl litr navíc a pokud si budete chtít svlažit sportovní žáhu, počítejte klidně s litry deseti.
Cena testovaného kousku těsně pod 860.000 korun se nemusí zdát, jako nejnižší, ale za tuto sumu ukrývá čistě benzínovou vrcholnou motorizaci, která zcela zásadně mění charakter vozu. V této cenové relaci je seznam výbavy opravdu dlouhý. Jediné, co mi ale v takto nabité výbavě chybělo, byly vyhřívané sedačky, které bych v tomto stupni výbavy už považoval za standard.
Vylepšit nový Peugeot 3008 bylo pro designéry rozhodně oříškem. Není v kruhu Peugeotu tajemstvím, že to dle jejich vyjádření nebyl vůbec lehký úkol. To, že se nakonec vše podařilo je okamžitě vidět. Model 3008 je teď nejen modernější, ale vypadá i dravěji a dynamičtěji, což v jeho případě skutečně není jen hezkou skořápkou. On totiž takový vážně je.
Plusy
– Pohodlný podvozek se sportovními schopnostmi
– Jemný motor s převodovkou
– Líbivý design
– Spotřeba
– Interiér a zprcování
Minusy
– Méně místa pro zadní cestující
– 4×4 pouze pro plug-in hybrid
« Test Honda CRF1100L Africa Twin DCT: Cesta kolem světa je málo První jízda: MINI John Cooper Works Cabrio »
