Test Opel Grandland X Hybrid4
Je faktem, že v poslední době se design některých SUV modelů dostal do úplně jiných dimenzí. Někdy vtipných, jindy velmi extravagantních, až vesmírných, a co se týká “frantíků”, tak ti do tohoto odvětví šlapou za poslední roky asi úplně nejvíc. Kupodivu se jim to ve většině případů daří, lidem se prostě trefují do noty a k nelibosti konkurence zákazníci přibývají. O to víc mě překvapilo jakou decentní tvář si Opel Grandland X udržel. Není totiž tajemstvím, že patří do koncernu PSA. Jeho stejnou rodinnou příbuznost jako Peugeoty nebo Citroeny by ale hádal málokdo.
To, jestli si udržení decentní tváře Grandlandu prospělo nebo ne, může být tématem mnoha hospodských debat. Jak se ale říká: Ukázaná platí a v tabulkách prodejů už to právě ve srovnání se svými továrními bratry tak slavné není. Svého největšího SUV Opel totiž prodal minulý rok něco kolem 470ti kusů, zatímco Peugeotu 3008, který sdílí stejnou platformu, kolem 1670 kusů. Přitom ceníkově si nijak významně nekonkurují.
Designově se o Grandlandu X nedá říct, že by šlo o nepovedené auto. Nijak nevyčnívá, ale zároveň ani neohromí, možná a až moc dokáže splynout v davu. To mu ubírá velkou dávku originality. Není samozřejmě tak extravagantní jako jeho sourozenec Peugeot 3008, ale každý na francouzský design není, a tak to u některých zákazníků může tvořit i určitou výhodu.
V interiéru samozřejmě zaznamenáte, že už má oproti nejnovějším modelům nějaký ten pátek na krku, ale kdo se nemůže smířit s megalomanskými displeji dnešní doby, které by byly nejraději roztažené i na boční okna, bude se v Opelu cítit skvěle. Na předních sedačkách je místa na rozdávání jak dopředu, tak mezi řidičem a spolujezdcem a celá palubní deska je logicky a příjemně uspořádána. Po pár minutách jsem měl pocit, že jsem na interiér Grandlandu zvyklý několik let.
Analogové přístroje v průhledu volantu jsou naprostou klasikou. Stejný je se sourozenci z PSA středový displej infotainmentu, který by si ale trochu rychlosti navíc zasloužil. Některé reakce jsou pomalejší, ale kdo vyloženě nevyrostl na dotykových displejích, zklamaný rozhodně nebude. Opel se nedopustil chyby jako Hyundai u Tucsonu a celému interiéru vládnou dobře zvolené materiály. Palubní deska má ozdobné prošívání, středový tunel je obšit kůží a veškeré materiály, včetně výplně dveří, jsou měkčené. Tradiční ovládací prvky, jako je rádio a klimatizace, jsou tlačítkové a o vše ostatní se stará dotyková obrazovka se systémem IntelliLink.
Tak, jak je Grandland zvenku poměrně velké auto, se zavazadlovým prostorem a místem na zadních sedačkách bych se určitému zvětšení určitě nebránil. Pokud budete vzadu převážet urostlejšího chlápka, který na tom bude postavou podobně jako vy, musíte počítat s tím, že na přední sedačce se budete muset trochu uskromnit. Pochvalu si zaslouží sedadla. Jsou velice pohodlná a umožňují dofouknout bederní část tak, aby vás ideálně podpírala. V Grandlandu tak můžete trávit hodiny bez nutnosti protáhnout tělo.Škoda jen, že nejsou ukotvena o něco níž. Rovněž s pohodlným naložením zavazadel pro čtyři osoby a týdenní dovolenou do kufru moc nepočítejte. Jinak je po ostatních stránkách Opel velmi praktický, nabízí dostatek odkládacích přihrádek a jako každodenní společník bude dobrý.
Výbava Ultimate disponuje veškerým přepychem – je tu vyhřívání předních sedaček, parkovací kamera i asistent, na zpětných zrcátkách hlídač mrtvého úhlu. Oproti výbavě Innovation za to všechno připlácíte už jen 50 tisíc a vzhledem k ceně auta nejde o podstatný rozdíl. Grandland X taky dostal velká, devatenáctipalcová kola a černou střechu, přičemž stejným barevným tónem můžete za pět tisíc nechat nalakovat i přední kapotu a dostanete auto, které vidíte na fotkách.
Dnes jsme tady ale z jiného důvodu. Opel Grandland X dostal po třech letech na trhu plug-in hybridní pohonné ústrojí. Díky tomu ujede pár desítek kilometrů čistě na elektřinu a ve vrcholné testovací verzi ho dostanete se dvojicí výkonných elektromotorů a jako čtyřkolku navrch. Přijde vás ale nejméně na milion korun, v našem případě dokonce na milion a čtvrt.
Hybridní Grandland X používá za spalovací základ benzinovou šestnáctistovku s turbem, která je standardně laděná na 133 kW/180 koní. Soustava pak vyvine 165 kW/224 koní a 360 Nm točivého momentu. Fajnšmekři s chatou, ke které vede polňačka, jistě raději zvolí sílu 4×4 – v tomto případě bude mít jejich benzinová jednotka výkon 200 koní a celá hybridní soustava pak dokonce rovných 300 při 6000 otáčkách za minutu. Maximální točivý moment v tomto případě činí 520 Nm. To už jsou čísla, která vynesou zrychlení z nuly na stovku za pěkných zhruba šest vteřin a auto se nechá svižně protáhnout kdejakou klikaticí, byť v ten moment budete lomcovat s osmnácti metráky váhy. Grandland X holt není z nejlehčích. Dynamika tohoto vozidla je však velmi přesvědčivá a je to takový sleeper. Málokdo totiž čeká, že tento Opel bude tak rychle akcelerovat. Na dálnici jsem překvapil několik řidičů silných vozů…
Kouzlo silnější verze je skryté ve dvou elektromotorech – ten důležitější je umístěny vzadu na nápravě a pohání auto při jízdě čistě na elektřinu, ten druhý najdete vpředu u převodovky spalovacího motoru. Auto vám nabízí čtyři jízdní režimy; zvolit si můžete čistě elektrickou jízdu až do dálniční rychlosti 135 km/h, sportovní režim s využitím obou elektromotorů, hybridní, který je řízený elektronikou, a režim pohonu všech kol. Byť jde jen o jednoduchý diferenciál na zadní nápravě, je čtyřkolka na hybridu velkým benefitem.
Lithium-iontová baterka je v obou dostupných verzích plug-in hybridního Grandlandu X stejná, najdete ji pod zadní lavicí. Má kapacitu 13,2 kWh, ale rozhodně z ní nevyždímáte čistě elektrický dojezd přes 57 kilometrů, kterým se Opel chlubí na papíře. Reálných je tak 40 až 45, pokud se budete při popojíždění městem snažit. U klasického stojanu pak auto dobijete do čtyř hodin.
Spotřeba je hodně variabilní, tak to u plug- in hybridních aut bývá. My jsme se za týden ježdění dostali na 6,2 litru, ale auto u dobíjecích stojanů skoro nestálo, nebyl čas. Plug-in hybridní vůz nejlépe sedne řidičovi, který dokáže SUV připojit do sítě, kdykoli je třeba – ne jen v obchodních centrech. Optimální řešení je domácí wallbox a příplatková dobíječka o výkonu 7,4 kW za 13 tisíc.
Řidič mimochodem musí pamatovat na to, že hybridní ústrojí si vybírá svou daň na prostoru. Nádrž je o deset litrů menší (vejde se jich do ní 43), takže je třeba častěji tankovat. Mělčí je i kufr, a to o citelných 124 litrů (má jich 390). S chytrým dobíjecím plánem ale můžete jezdit za pakatel, parkovat v rezidentních zónách a ještě šetřit plíce kolemjdoucích.
Podvozek je jedna z dominant Grandlandu. Spousty nový SUV se snaží maximálně přiblížit jízdou běžným hatchbackům, ale vyjma prémiových značek se to málokomu povede a výsledkem jsou dost nepřesvědčivé jízdní vlastnosti a zbytečně tuhý podvozek. Grandland si je vědom, kde je jeho místo, a tak je podvozek laděn především s ohledem na komfort. V městě dokáže vysát téměř všechny výmoly, tlumiče odedřou obrovský kus práce, protože ani při překonávání opravdu rozbité vozovky nehází s posádkou, jak na lodi. U hybridu ale některé změny vyšly najevo i v negativním světle. Prvně je to vysoká váha a díky ní je auto poměrně nemotorné. Zadruhé se to projevilo i na zhoršeném komfortu pružení, za což můžou i velká kola.
Musíte si dobře spočítat, jestli vám komfort, síla a ekologie vynahradí u Opelu poměrně vysoký „hybridní příplatek“. Vždyť úplně základní dvanáctistovku se 130 koňmi (v manuálu) pořídíte v akci s klidem do půl milionu korun.
Plusy
– Silný hybrid
– Výbava
– Pohon všech kol
– Odhlučnění
– Spotřeba
Minusy
– Horší výhled z vozu
– Špatně zpracovaná navigace
– Zmenšený zavazadelník
– Vysoká váha a horší tlumení nerovností
« Evropský parlament požaduje, aby všechny motocykly podléhaly pravidelným technickým kontrolám Test legendy BMW M3 F80: Černá ovce rodiny »
