Test Opel Grandland X 1,5 CDTi
Současná verze Opelu Grandland X se vyrábí již od října 2017. Můžete jej pořídt rovnou v pěti motorizacích. Dvě benzínové verze, dvě naftové a jako pátá se k nabídce řadí i plug-in hybrid.
My jsme vyzkoušeli slabší naftovou verzi 1,5CDTi o výkonu 96kW, která je co do počtu koní stejně výkoná jako slabší benzínová verze 1,2 Turbo, ale oproti benzínu poskytuje kroutící moment 300 Nm, což je na jedna pětku pořádná porce a nemusel by se za ni stydět ani leckterý dvoulitr.
Je faktem, že v poslední době se design některých SUV modelů dostal do úplně jiných dimenzí. Někdy vtipných, jindy velmi extravagantních až vesmírných a co se týká frantíků, tak ti zrovna do tohoto odvětví šlapou za poslední roky asi úplně nejvíc. Kupodivu se jim to ve většině případech daří, lidem se prostě trefují do noty a k nelibosti konkurence zákazníci přibývají.
O to víc mě překvapilo jakou decentní tvář si Opel Grandland X udržel. Není totiž tajemstvím, že patří do koncernu PSA. Jeho stejnou rodinnou příbuznost jako Peugeoty nebo Citroeny by ale hádal málokdo. To jestli si udržení decentní tváře Grandlandu prospělo nebo ne, může být tématem mnoha hospodských debat. Jak se ale říká…ukázaná platí a v tabulkách prodejů už to právě ve srovnání se svými továrními bratry tak slavné není. Svého největšího SUV Opel totiž prodal něco kolem 470ti kusů, zatímco Peugeotu 3008, který sdílí stejnou platformu, kolem 1670 kusů. Přitom ceníkově si nijak významně nekonkurují.
Designově se o Grandlandu X nedá říct, že by šlo o nepovedené auto. Nijak nevyčnívá, ale zároveň ani neohromí a až moc dokáže splynout s dalšími modely Opel v řadě. To mu ubírá velkou dávku originality. Není samozřejmě tak extravagantní jako jeho sourozenec Peugeot 3008, ale každý na Peugeotí design není a tak to u některých zákazníků může tvořit i určitou výhodu.
V interiéru samozřejmě zaznamenáte, že už má oproti nejnovějším modelům nějaký ten pátek na krku, ale kdo se nemůže smířit s megalomanskými displeji dnešní doby, které by byly nejraději roztažené i na boční okna, bude se v Opelu cítit skvěle. Na předních sedačkách je místa na rozdávání jak dopředu, tak mezi řidičem a spolujezdcem a celá palubní deska je logicky a příjemně uspořádána. Bez miliard tlačítek označkovaných nepochopitelnými motivy a po pár minutách jsem měl pocit, že jsem na interiér Grandlandu zvyklý několik let.
Analogové přístroje v průhledu volantu jsou ještě naprostou klasikou. Stejný je se sourozenci z PSA středový displej infotainmentu, který by si ale trochu rychlosti navíc zasloužil. Některé reakce jsou pomalejší, ale kdo vyloženě nevyrostl na dotykových displejích, zklamaný rozhodně nebude. Tak jak je Grandland zvenku poměrně velké auto, se zavazadlovým prostorem a místem na zadních sedačkách bych se určitému zvětšení určitě nebránil. Pokud budete vzadu převážet urostlejšího chlápka, který na tom bude postavou podobně jako vy, musíte počítat s tím, že na přední sedačce se budete muset trochu uskromnit a sáhnout po pojezdu dopředu. Rovněž s pohodlným naložením zavazadel pro čtyři osoby a týdenní dovolenou do kufru moc nepočítejte. Jinak je po ostatních stránkách Opel velmi praktický, nabízí dostatek odkládacích přihrádek a jako každodenní společník bude dobrý.
Testovaný dieselový motor má klasický tvrdší naftový projev. Je ale poměrně dobře odhlučněný a do kabiny nijak neobtěžuje. Síly má na svůj menší obsah překvapivě až dost, předjíždění si nemusíte nijak nepohodlně dlouho dopředu plánovat a ve spojení s osmi stupňovou automatickou převodovkou fungují jako sehraná dvojka. Na rozjezdu netrpí žádnými prodlevami, převodovka necuká ani při rychlých podřazeních a její práce je absolutně jemná. Se spotřebou jsme se pohodlně vešli do šesti litrů a nijak jsme se Grandlandem nemazlili. Na to jak je Grandland poměrně velký se jedná o skvělou hodnotu. Pokud byste chtěli ale přece jen nějakého koně navíc, můžete zvolit dvoulitr o výkonu 130 kW, což už je hodnota o hodně lepší, ale neměl jsem ani po týdnu ježdění pocit, že by mi zrovna tohle chybělo.
K podvozku toho není moc co by se dalo vytknout. Plní svoji roli tak, na jaké auto byl postaven. Nikdo si asi nekoupí Grandland aby si dal na palubku stopky a trhal cestou na chalupu rychlostí rekordy, proto mu rozhodně nebude vadit měkčí a komfortnější naladění, vykoupené mírnými náklony v zatáčkách. O to více výmolů a nerovností vám zůstane utajeno. Nezpevněné rozbité cesty zvládá Grandland s naprostou pohodou a jediné co by někomu mohlo chybět je absence pohonu 4×4, které se nedá pořídit ani za příplatek. Jedinou útěchou vám proto může být systém IntelliGrip, který alespoň nastaví stabilizační sytém podle povrchu.
Ve výsledku získal Opel díky koncernu PSA dobrou techniku, kterou si ale posloužil jako určitým základem. Další věci jako řízení nebo podvozek si ale doladil sám a dle mého názoru se snažil jít cestou maximálního komfortu. Je to znát na přeposilovaném řízení i na hodně měkkém podvozku. Od nějakých sportovních jízd vás jistě odradí a rozhodně to není jeho parketa. Na každodenní používání a pro ty kdo hledají pořádnou dávku pohodlí se ale může stát velmi horkým favoritem.
Plusy
– Atraktivní design
– Motor
– Výbava
– Podvozek
– Jízda
– Odhlučnění
– Spotřeba
Minusy
– Horší výhled z vozu
– Špatně zpracovaná navigace
« Lak a karoserie vašeho vozidla vyžadují přípravu na podzimní sychravo Test Jaguar F-Type P450 Coupé »
