Test Opel Crossland X 1.2 TURBO. Velké divadlo s malým kašpárkem
Od doby, kdy koncern PSA spolkl Opel, neuplynulo mnoho času a máme tu první výsledky francouzsko německých námluv. Na sdílení techniky automobilky již pracují samozřejmě déle, ale načasování uvedení modelu Crossland X je vzhledem k nedávné akvizici skvělé. Stojí před námi tedy velice atraktivně se tvářící malý městský crossover, který díky dlouhému rozvoru a vysoké karoserii poskytne až nečekaně hodně vnitřního prostoru. Pojďme se na něj podívat blíž.
Začneme u vzhledu, který je v této kategorii překvapivě důležitý faktor při koupi. Opelu se podařilo vtisknout do malé karoserie dospělácký výraz. Není tak extravagantní jako bratr Citroen C3 Aircross, zato je snazší se do baculaté krabičky zakoukat. Přední maska si bere inspiraci v povedené Insignii a dává autu sebevědomý vzhled. Oplastované nárazníky probouzí duši dobrodruha, ale choutky na výlet mimo silnice si nechte zajít. Jak je v této kategorii zvykem, Crossland X se nabízí pouze s pohonem předních kol. Linii dveří rozbíjí výrazný prolis. Vzadu jsou světla s povedenou grafikou a pěkné prodloužení střechy, které dává autu šmrnc. Při pohledu zezadu je však nejvíc znát úzká a vysoká stavba. Jako celek je to ale opravdu fešák. V námi testované červené variantě s futuristicky vypadajícími full LED světlomety všude sklízel pochvaly.
Po otevření dveří přichází velice příjemné překvapení. Samotný interiér je jak kufřík Newta Scamandera. Navenek malé auto skrývá nečekaně hodně prostoru ve všech směrech. Plasty jsou na dotek tvrdší, ale na oko mají příjemnou strukturu, jen rámeček pod displejem působí vyloženě lacině. Co mě překvapilo, je středový tunel. I při lehkém kontaktu s nohou se celý hne o nějakých 5 milimetrů. Máte-li doma někdo Crossland, můžete se pod článkem podělit o vlastní zkušenosti s touto částí interiéru. Palubní deska je po vzoru dnešních Opelů jednoduchá, přehledná a má pouze nejnutnější sadu čudlíků. Navíc je celá lehce natočena na řidiče. Člověk se v takovém interiéru cítí být středem dění a soužití s autem je velice intuitivní. Celé palubce vévodí velký dotykový displej s přehledným infotainmentem se slušnými reakcemi. Jen párkrát jsem ho nachytal, že váhá.
Z interiéru je taky výborný výhled, pouze dozadu je to horší. Tady musela funkce ustoupit estetice. I se svými 190 cm jsem ihned našel ideální polohu za volantem a stále za mnou zbylo dostatek prostoru i pro dospělého člověka. Vzpřímená pozice sezení a vysoká střecha s sebou zkrátka nese spoustu výhod. Sedačky jsou poměrně tvrdé, ale dobře podrží a potěší možnost nastavit délku sedáku, ani po dlouhé jízdě jsem necítil únavu.
Co se výbavy týče, tady se Opel opravdu vytáhl. Němci vědí, že život moderního člověka je protkán technologiemi, a tak Crossland dostal takovou nálož výbavy, kterou byste před pár lety nehledali ani u luxusního sedanu, natož u současné konkurence ve stejné třídě. Za své peníze tak dostanete full LED světlomety (které svítí opravdu výborně), parkovací kameru i s panoramatickým pohledem, asistent jízdy v pruzích, odrazový head-up displej, parkovací automat, start-stop systém, systém samočinného brždění, hlídání mrtvého úhlu, hot spot, vyhřívaný volant a takhle bych mohl pokračovat dál. Je opravdu málo věcí, které by vám Opel odepíral. Tady vidím jeho největší trumf. Cena je také velice příjemná. S nejsilnější dvanáctistovkou začíná na 390ti tisících. Spokojíte-li se se slabším motorem můžete se dostat níž.
Když už jsem nakousl motor, musím jen chválit. Námi testovaná varianta dostala přeplňovaný tříválec 1,2 o výkonu 96 kW, který překypuje elánem a s lehkým autem nemá žádné problémy. Má rychlé reakce na plyn, ikdyž v nižších otáčkách trochu otálí turbo s nástupem. Na dvojku rošťácky popotahuje za volant a předjíždění je s ním otázka okamžiku. Autu dává až nečekanou dynamiku a vystačí s nějakými 7 litry na sto kilometrů. Ze současné produkce se jedná o jeden z nejlepších tříválců na trhu. V našem případě spolupracoval se šesti stupňovým manuálem. Převodovka řadí hladce a je poměrně přesná. Jen z rozměrů řadící páky by měl mindrák i Rocco Siffredi. S o něco menší hlavicí a kratší pákou by bylo řazení příjemnější.
Konečně se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu, a to je jízda. Představte si svoji oblíbenou okresku, časně ráno, žádný provoz. Jen vy a Crossland X. Ubíhá pod vámi dobře známý asfaltový koberec, každou zatáčku znáte z paměti, přesně trefujete meziplyny a … Ne, opravdu to není zábava, zkoušel jsem to. Auto se nepříjemně naklání, poměrně brzy se dostaví nedotáčivost a v řízení je asi tolik života jako na okresním městě po desáté večer. Ale je to špatně? Nemyslím si.
Silné stránky Crosslandu jsou v přesném opaku. Kdo si koupí takové auto a čeká za volantem jiné zážitky, než ty s rodinou, pravděpodobně nebude zcela v pořádku. Svojí posádku dokonale izoluje od okolního světa. Jízda je maximálně pohodlná, podvozek dovnitř pustí minimum rázů a do kabiny se dostává jen málo zvuků zvenčí, aerodynamický hluk se dostavuje až kolem 130 Km/h a není nijak výrazný. Z malého crossoveru se tak stává ideální nástroj na přejíždění po městě i na delší výlety. Díky svým rozměrům je ve městě jako ryba ve vodě a na dlouhých cestách vám bude oporou silný motor a pohodlný podvozek.
Opelu se podařilo stvořit křížence SUV a malého MPV a tato kombinace dopadla nečekaně dobře. Němci se postarali o atraktivní design a francouzi dodali výborný třívalec. Crossland X boduje také skvělou výbavou a zajímavou cenou. Pro konkurenci bude těžké najít odpověď.
« 6 nejlepších sportovních aut do půl milionu První jízda s novým Opelem Insignia Country Tourer. Módní kousek nebo schopný stroj? »
