Test Opel Corsa-e: Normální auto, jen na baterky
Opel léta pracuje na pověsti výrobce, který dostává prémiové technologie do běžných modelů pro normální lidi. Například Matrix LED světla – technologie, kterou dodnes nenabízí spousta luxusních aut – jsou u Opelu běžné i v kompaktních autech. A nyní chce tak trochu zlidovět i elektromobily. Corsa-e přichází na náš trh jako jeden z nejdostupnějších elektromobilů, ale opět nabízí věci, které často nenajdete ani v dražších modelech. Je někde háček?
Klidně bych vedle sebe postavil deset stejně barevných Cors, z nich jednu elektrickou, a řekl vám, že jestli na první pokus uhodnete, která z nich to je, tak s ní můžete odjet. Nemáte šanci. Auto je totiž zcela identické se spalovací verzí – bateriový pohon prozradí pouze malý odznáček se znakem „E“ na B sloupku. Je to trochu jiný přístup, než zkouší ostatní výrobci. Většina elektromobilů sází na futuristický vzhled, nebo se alespoň zbavují všemožných vstupů vzduchu ve prospěch lepší aerodynamiky. Corsa je oproti tomu prostě Corsa. Auto to je to hezké, elegantní, a na svou třídu působí opravdu dospěle. Je ale taky trochu nenápadné. Což může být přesně to, co někdo hledá. V rámci koncernu PSA hraje Opel roli „toho normálního“. Možná jde trochu o propásnutou šanci, a trochu odlišnosti by autu prospělo, na druhou stranu je to ale jediný elektromobil na trhu, který vám dovolí být inkognito. Ne každý chce svému okolí cpát, jak smýšlí zeleně – někomu prostě stačí jezdit na elektřinu kvůli výhodám plynoucím z tohoto pohonu.
Ani uvnitř nečekejte žádné dramatické změny. Vlastně žádné. Corsa má společný základ s Peugeotem 208, ale uvnitř byste to neuhodli. Futuristický a mírně klaustrofobní cockpit Peugeotu nahradila obyčejná kabina, která ale nabízí výrazně více prostoru. Pokud jste zastánci toho, že auto má být především auto, tak se vám tu bude líbit. Přes moderní základ je Corsa uvnitř až neobyčejně tradiční, a její ovládání je zcela intuitivní. Důležité funkce mají své tlačítko, kvůli přidání teploty nemusíte studovat manuál, všechno je tak nějak na místě, kde to čekáte – zkrátka moc příjemné. Interiér je také velice kvalitně zpracovaný. Najdete zde hodně tvrdých plastů, ale s tím se musí počítat – základ je ve velice levném autě. Naštěstí jsou všechny kontaktní plochy z měkčených materiálů. Pod rukama tak Corsa působí příjemně. Snad jediná výtka směřuje k opěrkám ve dveřích. Ty mají tak miniaturní rozměry, že není možné se příjemně opřít.
Dominantou palubní desky je displej infotainmentu. Ten je opět zcela normální. Žádný trčící tablet, žádný experiment s tvarem, prostě si tam jen tak sedí. Systém je klasika od PSA. Nepatřím mezi velké fandy tohoto infotainmentu – není dvakrát intuitivní ani rychlý, grafika působí zastarale, a zasloužil by pokročilejší funkce pro elektromobilitu. Naštěstí podporuje Apple CarPlay i Android Auto, takže vás to nemusí moc trápit. Druhý displej se zabydlel v kapličce přístrojů, a jeho zapracování na toto místo působí trochu úsměvně. Vlastně to vypadá, jak když si koupíte levný „race“ digitální budík a trochu na hulváta ho se záslepkou dáte na místo původních budíků. K jeho funkci ale nemám nejmenší výtky. Perfektně zobrazuje veškeré důležité informace, navíc zcela bez světelného šumu. Žádné barvičky ani animace, jen bílé písmo na černém pozadí – skvělé. Navíc si sem můžete promítnout i plnohodnotnou navigaci.
Nakousl jsem to na začátku. Corsa je až překvapivě prostorná. Vpředu si absolutně není na co stěžovat, jsou zde navíc skvělé sedačky – což je pro Opel už tak trochu standard. Jediná výtka je k zvláštnímu sklonu volantu, kvůli kterému jsem nebyl schopný najít úplně ideální pozici. Na zadních místech se musíte potýkat s problémem, který je společný pro všechna auta na tomto základu (Corsa, 208, DS3) – malý vstupní otvor. Otevřené dveře vytvoří spíš je škvíru, a musíte se dovnitř trochu natlačit. Když už jste na místě, tak to na čtyři metry dlouhé (nebo krátké) auto vlastně není zlé. Sám za sebe (190 cm) si tak nějak sednu. Před koleny zbývají asi 2 centimetry, nad hlavou už nic, ale kratší cestu bych přežil. Pro děti to bude pohádka, a potěší 2x USB konektor. Kufr potom pojme v základu slušných 309 litrů.
Opel Corsa-e kompletně přebírá techniku od PSA – je tedy shodná s Peugeotem e-208, Citröenem ë-C4 a DS3 e-Tense. V podlaze se nachází baterie o kapacitě 50 kWh (dostupných cca 46,5), která má tvar H, a vyplňuje prostor uvolněný po vyjmutí spalovacího ústrojí. Nad přední nápravou je elektromotor o výkonu 100 kW a 260 Nm. Jak jsem zmínil v úvodu, Opel chce do nižších tříd propašovat prémiovou technologii, a Corsa-e tak není vůbec ošizena. Je vybavena tepelným čerpadlem, které se postará o to, že zimní teploty vám neukrojí tolik dojezdu, a má dokonce baterie chlazené kapalinou, takže zvládne nabíjet až 100 kW, což je opravdu nadstandardní. Auto díky bateriím sice přibralo čtvrt tuny, ale pro silný elektromotor to není žádný problém. Sprint na stovku zabere zajímavých 8,1 sekundy. Corsa-e ale byla navržena především pro jízdu po městě, proto je daleko zajímavější informace o sprintu na 50 km/h – ten zvládne za pouhých 2,8 sekundy. Na semaforech budete opravdu král. Výkonu je obecně dost. Tolik, že i v režimu „ECO“, který omezí maximální výkon na 60 kW, budete ve městě lítat jako myš na kokainu. Během testu se ale průměrné denní teploty pohybovaly kolem -10, a v režimu ECO auto nezvládne vytopit kabinu. V režimu Sport jde vyloženě o svižné auto, nad stovku už se mu ale tolik nechce, a je znát, že se s ní počítalo především jako s městským válečníkem.
Líbí se mi, že výkon nepřichází skokově, jak si někteří výrobci elektromobilů oblíbili, ale po sešlápnutí plynu velice intenzivně graduje. Auto tak vůbec nepůsobí nervózně a uskákaně. Pokud jde o dojezd, výrobce slibuje 300 kilometrů. Čehož jsem logicky v arktických podmínkách nedosáhl. Můj týdenní průměr se ustálil na 19,5 kWh/100 km, což odpovídá asi 240 kilometrům na jedno nabití, což je vlastně velice dobrý výsledek. Problém nastane pouze na dálnici. Chcete-li držet v teplotách pod nulou „stotřicítku“ připravte se na spotřebu přesahující 30 kWh, což je naprosto šílené. Ideální tedy je dálnicím se v zimě úplně vyhnout, nebo se smířit s rychlostí 110 km/h, kde si auto řekne asi od 24 kWh. Tak jako tak vás dálnice donutí každých asi 150 kilometrů zastavit. V létě jsou výsledky diametrálně jiné, a i v dálničním tempu se dá jet za nějakých 23 kWh. Celkově mi z toho ale vychází, že Corsa-e funguje nejlépe ve městě, nebo přilehlých oblastech, a moc velký výletník to není. Záchranou je rychlé nabíjení, které vás dostane na 80 % za půl hodiny. Při venkovních -12 jsem se ale namísto 100 kW dostal jen lehce přes 60, takže se návštěva stanice protáhla asi na dvojnásobek. Pokud jde o domácí dobíjení, je Corsa vybavena třífázovou 11 kW nabíječkou. Doma by vám tak mělo stačit asi pět hodin.
Už několikrát tu padlo, jak je Opel Corsa příjemně normální auto. A to platí i za jízdy. O tom, že vás nepohání zažehnutá směs ze zkapalněných dinosaurů napoví jen absolutní ticho a hutný zátah za všech okolností. Auto se pohybuje krásně plynule, žádné přebuzení cákance výkonu, které občas u elektromobilů zažívám. Díky tomu je jízda po městě svižná a plynulá. S kompaktními rozměry se městem prosmýknete neskutečně rychle, hledání parkování vám taky moc času nezabere. Tady se Corsa cítí nejlépe. To ale neznamená, že mimo město nesmíte. Výkon vám rozhodně chybět nebude, a podvozek je překvapivě dospělý. Nedávno jsem testoval technologické dvojče DS3 Crossback E-Tense, a stěžoval jsem si na ne zrovna komfortní nastavení podvozku a problém s přenosem výkonu na silnici.
Corsu překvapivě nic takového netrápí. Podvozek je příjemně poddajný, ochotně filtruje nerovnosti, a ani ty krátké a ostré ho nijak nerozhodí. Přesto v zatáčkách působí jistě a stabilně. V oblouku je auto dobře usazeno na silnici, a nemá sklony k nedotáčivosti. Řízení není tak přeposilované, jak bych čekal: je tak akorát rychlé, a drobná Corsa ho ochotně poslouchá. Jak jsem nastínil, i přenos výkonu na silnici probíhá naprosto hladce. A to i v podmínkách, kdy prší, nebo je na silnici sníh. Auto se povedlo naladit opravdu parádně. Jediná výtka směřuje k brzdám. Jejich nástup je poměrně mdlý, a je cítit, že s autem vážícím přes 1,4 tuny docela bojují. Mile mě překvapilo i odhlučnění. Ještě na stovkou dovnitř neproniká hluk od kol ani od obtékajícího vzduchu. Celkově se Corsa chová jako o třídu větší auto. Není nijak hravá, ani vás jako řidiče ničím moc neodmění, ale jde o opravdu dospělé auto.
Opel Corsa-e je povedený elektromobil, a ještě o kousek lepší auto. Opelu se opět podařilo postavit vůz, které si drží příznivou cenu, ale dokáže přinést technologie z daleko dražších aut. Není to auto, které by vás zahrnulo emocemi po jízdní nebo vzhledové části, ale je to auto, které je dobře postavené, chová se dospěle a je po všech stránkách rozumné. Jako jediný dopravní prostředek v rodině si ho zatím asi představit neumím (pokud nemáte auto na kratší trasy), protože delší přesuny vyžadují dost plánování. Jako bezemisní doplněk domácnosti je ale skvělá. Její cena začíná na 759,900, a už v základu máte vyhřívané sedačky, automatickou klimatizaci, bez klíčový přístup a spoustu dalších věcí. Oproti spalovací variantě je to samozřejmě dražší, ale mezi bateriovými auty jde o jednu z nejnižších nabídek, a to se nemusíte smiřovat s žádnými kompromisy.
Plusy
– Dospělé jízdní vlastnosti
– Rychlé dobíjení
– Rozumná cena
– Ergonomie
Mínusy
– Dálnicím se vyhněte
– Méně účinné brzdy
« Test ojetiny Dacia Dokker: Jeden velký kompromis CUPRA Formentor VZ5 pohání pětiválec s 390 koňmi »
