Test Opel Combo Life 1.2 Turbo. Moderní auto dřívější doby
Doba, ve které jste se při koupi rodinného minivanu museli rozloučit s množstvím příplatkové výbavy, je nenávratně pryč. Super! Takže Nový Opel Combo nabízí tolik prvků příplatkové výbavy, až se vám z něj zatočí hlava. Jaké je to ale auto?
Pokud se vám zdá, že nové Combo Life se až náramně podobá Citroënu Berlingo, nebo sourozeneckému modelu Peugeot Rifter (dříve Partner, dnes je Partner jen v pracovní verzi), nejste na omylu. Ona to jsou totiž v zásadě jsou stejná auta. Ovšem pozor! Každá z dceřinných automobilek koncernu PSA si je upravila podle svého, takže bude záležet ve výsledku hlavně na vás, jaké nastavení tohoto multifuknčního vozu vlastně preferujete. A kdyby to náhodou někoho zajímalo, tak také u Toyoty najde stejné auto. Zde se jmenuje Proace City. Dnes tu však máme Combo Life, takže k němu.
Za málo kaček hodně….
Nové Combo Life skutečně není drahým strojem. Můžete si ho pořídit už za 339 900 Kč včetně DPH a za dalších 100 000 Kč už můžete počítat s obrovskou náloží komfortní výbavy. Zmiňme si třeba head up displej, dotykový skleněný multimediální displej s navigací, couvací kameru s úhlem záběru až 180 stupňů, hlídání mrtvého úhlu, 360stupňový asistent monitorování okolí vozu, elektricky ovládaná okna i v bočních posuvných dveřích, vyhřívaná sedadla, vyhřívaný volant, dvojité víko zavazadlového prostoru, dvouzónovou automatickou klimatizaci s duálním ovládáním intenzity ventilovaného vzduchu, střešní panel s LED osvětlením, panoramatickou střechu, bezklíčové ovládání a spoustu, spoustu dalšího…
Brutální nálož výbavy
Ve výbavě je ale ovšem také adaptivní tempomat, systém nouzového brzdění, systém monitorování bdělosti řidiče, nebo aktivní držení v jízdním pruhu. A právě u poslední ze zmiňovaných vychytávek maličko přibrzdím. Aktivní držení v pruzích je totiž vždy po nastarování automobilu zapnuté, což umí být vcelku otravné. Například ve městě, když se chcete vyhnout propadlému kanálu, začne vás Combo Life z nenadání avšak poměrně silně tahat za volant. A dělají to i jiné vozy koncernu PSA. Nabízí se proto otázka, zda by skutečně nebylo lepší, abyste si danou funkci spíše mohli zapnout, než aby ji bylo pokaždé nutné vypínat?
Jinak je ovšem nálož výbavy doslova ukázková a mně osobně k dokonalosti chybí snad už jen full LED čelní světlomety a ergonomická sedadla s certifikátem AGR, která Opel umí dokonale. Avšak pro Combo Life v nabídce nejsou.
Jako Range Rover?
Interiér automobilu působí přehledně, poměrně robustně a bytelné. Je ale pravdou, že ho částečně terorizuje přemíra tvrdých šedivých plastů v oblasti středového tunelu. Vedle kožené hlavice řadicí páky (pozor, opravdu kožené – chválíme) je pak i kolečko k volení jednotlivých jízdních režimů, které, i když se snaží působit jako ovládání systémy Terrain Response v Range Roveru akorát umravňuje činnost ESP a kontroly trakce podle toho, na jak kluzkém povrchu se auto právě nachází. Rozhodně proto nečekejte, že když je tu kolečko, tak že auto nutně musí umět jezdit v terénu. Nicméně Opel tomuto systému přezdívá IntelliGrip, a dokážu si představit, že na zasněženém kopci řidiči při rozjezdu změna charakteristiky ESP skutečně pomůže.
Combu Life se zároveň musí nechat, že v prostoru středového panelu a zejména pod ním (v oblasti řidičova pravé ruky) je díky přemíře šedivých plastů také bezvadná schovka, kam bez problému naskládáte třeba trojici velkých 1,5litrových lahví. Kapsy ve dveřích jsou pak rovněž obří, a komu by nestačil klasický kastlík před spolujezdcem, ten si může drobotiny, nebo třeba i kelímek s kafem hodit rovnou na palubku do integrovaného nápojového držáku. A před řidičem je zrovna jeden takový.
Odkládací polička se nachází také za barevným displejem infotainmentu, a komu by doposud vyjmenované stále připadalo málo, může začít skládat věci ke stropu. Díky multifunkčnímu systému poliček s působivým LED osvětlením v podobě lustru sem můžete nastřádat a následně na ně zapomenout opravdu neuvěřitelnou spoustu věcí a sereptiček. A to pozor – nejsme u konce.
Na zadní řadě jsou jídelní stolečky, v bočních dveřích rovněž objemné kapsy, a kdyby vás náhodou napadlo, že chcete i dětem hodit něco nad, respektive za hlavu, tak i nad objemným zavazadelníkem najdete přidaný odkládací prostor. Sečteno podtrženo, v Opel Combo Life může být až 28 odkládacích prostor s celkovým objemem 186 litrů. Je tedy opravdu fajn dávat pozor, když si něco někam dáváte.
A co výhled? Kde jsou okna?
Přiznám se, že pozice za volantem testovaného auta mi nevadila. Člověk může na daný typ auta sedět až překvapivě nízko, což mu dodává patřičný cit z jízdního projevu a také subjektivní pocit většího bezpečí. Na druhé straně se ale dostáváme k výraznému negativu. Ať už je to Partner, Rifter, Proace City, Berlingo, nebo třeba Combo, z tohoto auta je špatně vidět. Půdorys palubní desky totiž míří velmi vysoko, čímž spolu s mohutnými předními sloupky a rozděleným bočním oknem znesnadňuje výhled a odhad šířky auta směrem šikmo vpřed. Za pár dní si zvyknete, to se ví, ale prvních pár hodin jsem si byl v Combu skutečně nejistý, a to se mi nestává ani v těch největších SUV.
Problém nastává bohužel také na křižovatkách. Středový B sloupek je totiž kvůli mechanismu bočních posuvných dveří opravdu mohutný, takže je nejlepší na nepřehledných křižovatkách uplatnit klasický kamioňácký styl a auto postavit na kolmo k silnici. Teprve pak s jistotou vidíte, zda něco nejede. Pojďme si ale povědět více o tom, jak Combo Life 1.2 Turbo vlastně jezdí. Myslím, že právě kvůli tomu, jste doposud nudnější řádky přelouskali.
Statečné srdíčko
Do testu se nám dostala verze s výkonem 81 kW, neboli 110 koní. A nutno dodat, že tříválec, známý běžněji také pod označením PureTech, je skutečným snaživcem. Do zhruba 130 km/h cvičí s prázdným autem jako smyslů zbavený. Až jsem se po první jízdě díval, zda mi v Opelu čirou náhodou nedali omylem nějakou tajnou, silnější specifikaci, o které bych doposud nevěděl. Ale ne. Stále tedy platí, že pokud do Combo Life chcete benzín, toto je jediná alternativa. A nebojte, ona bohatě postačuje. Ovšem s jedním významným „ale“.
Že je ten motor tříválec, vem čert. Dnešní doba je zkrátka taková, a nelze na vůz pohlížet dogmatickým pohledem dříve, než si ho člověk vyzkouší. Navíc nutno podotknout, že toto je dobrý motor. Má dostatek výkonu, velmi silný spodek i prostředek otáčkového spektra a že nemá výkonovou špičku? Ale jděte. Kdy naposledy jste na rodinném výletě tahali auto do červeného?Takže za mě v pořádku. Problém však nastává ve chvíli, kdy Combo Life naložíte do plného stavu. To znamená alespoň čtyři lidi a zcela plný zavazadelník o objemu 597 litrů, kde jsou všemožné věci pro víkendové řádění na chalupě. Tříválci s objemem 1199 ccm najednou dojde dech… Jeho elán se ztratil a spotřeba vyrostla nad nepublikovatelnou hranici 9 litrů. (Jinak jezdí v pohodě za 6 i méně.) Proto si opravdu velmi dobře zvažte, zda i v dnešní, anti-dieselové době, nebude lepší sáhnout po verzi 1.5 CDTI s výkonem 96 kW, která bude při plném zatížení vším, jen ne dýchavičným chudákem.
Podvozek? Klobouk dolů
Na druhé straně se ale sluší říci B. Combo Life totiž díky lehké přídi a velmi dobře nastavenému podvozku, který je plavný, tichý a velmi komfortní, dokáže na silnici odvádět skvělou práci. Rodinné MPV mixnuté s malou dodávkou není automobilem na drcení okresek třetí třídy. Díky šikovnému podvozku, který se nešlyšně nese přes většinu nástrah, a díky lehké přídi, v níž je tříválec utopen skutečně velmi hluboko, je ale Combo Life příjemné a vlastně skoro až zábavné náčiní, ve kterém sice rozmixujete naložená zavazadla i pasažéry, ale do cíle své cesty přijedete v rekordním čase a s nečekanou radostí.
Takže jak z toho ven? Pokud máte například pekárnu a potřebujete velké auto, ve kterém budete ovšem vozit lehké věci a o víkendu celou, ne tak početnou rodinu, klidně si vezmětě 1.2 Turbo. Jakmile vám ale půjde především o užitečnou hmotnost (a že její hodnota je díky zadní nápravě ze starého Berlinga skutečně úctyhodná – 609 kg!), berte naftu. Ta ve stejné pětisedadlové konfiguraci uveze ještě o 8 kg zátěže navíc, ale hlavně nebude pod naloženou zátěží tolik dýchavičná.
Opel Combo Life 1.2 Turbo je autem nové doby vytvořené podle starých receptů. To znamená že i nadále dodržuje odvěké tradice kategorie MPV, ovšem v kombinaci s neuvěřitelnou náloží komfortních prvků a příplatkové výbavy, z níž většinu dostanete v rámci paketu Innovation už v základu. A to prosím aktuálně za 429 900 Kč. To jsou peníze, za které mu ty plasty v interiéru, nebo i horší výhled s klidem odpustím.
Plusy
Vnitřní prostor
Množství odkládacích prostor
Tichý a pohodlný podvozek
Výkon motoru v nízkých rychlostech
Množství komfortní výbavy
Velmi přijatelná cena
Mínusy
Slabší výhled šikmo vpřed
Vzhled středového tunelu
Náchylnost na boční vítr na dálnici (testováno se zimními pneumatikami)
Absence full LED čelních světlometů
.
« Mercedes-Benz G500 4×4 ‘Safari’ je absolutní šíleností na kolech Vybrali jsme nejlepší sporťáky do jednoho milionu korun »
