Test Opel Astra 1.4 Turbo CVT
Opel Astra se nabízí již v sedmé generaci, která nedávno prošla faceliftem. Patří mezi stálice nižší střední třídy, ale aktuálně se nabízí pouze s tříválci – a to i v případě testované čtrnáctistovky. Na výběr máte manuální převodovku nebo nově automatickou typu CVT, tedy variátor.
Odhalit modernizaci není jednoduché, pokud Astru znáte, odhalíte přepracovaný přední nárazník a mřížku chladiče, která má nově aktivní klapky pro vstup vzduchu. Došlo také k překrytování podvozku, což vše dohromady o pětinu zlepšilo aerodynamiku. Více nebylo třeba, protože Astra stále působí svěže a moderně. Navíc není okoukaná, protože jich mnoho nejezdí, což je škoda. Přehlížené auto od začátku vstupu na trh umí nabídnout daleko více něž konkurence a přitom si na nic nehraje. Tím je mi tento vůz velmi sympatický. Klasicky střižený hatchback nebo kombík je totiž zcela obyčejné auto, které umí nabídnout nadprůměrnou výbavu a skvěle jezdí.
V podobném duchu se nese i interiér klasické koncepce. Opel vyslyšel kritiku, a tak změnil jen to potřebné. Zcela nový je svižný infotainment s pěknou grafikou a ideálním množstvím hardware tlačítek. Tak bleskové rychlosti odezvy se dočkáte leda u prémiových výrobců nebo Tesly. Navíc systém vypadá moderně a jeho ovládání je logické. Kéž by jej PSA adoptovalo do všech svých modelů… Pravdou bohužel je, že postup bude opačný, a Opel časem dostane o poznání pomalejší a horší francouzský infotainment, škoda. Další displej naleznete v kapličce přístrojů, kde se o práci dělí středový displej a tradiční analogové ukazatele. Zobrazované informace jsou přehledné a ovládání snadné. Systém sice není tak komplexní, jako ten u vozů koncernu Volkswagen, ale svoji práci odvádí dobře. Velice si cením, že Opel krom běžných informací dává řidiči přehled také o teplotě oleje. Životně důležitý údaj, o který se kolikrát nepodělí ani výrobci sportovních vozů.
Velice dobře je na tom Astra s vnitřním prostorem. Se svými 190 centimetry mám ve všech směrech téměř přebytek místa, z auta je výborně vidět a pochválit musím především špičková anatomická sedadla s certifikátem AGR. Nejsou moc tvrdá, ani moc měkká, tělo drží přesně tam, kde mají a sebedelší cesta v nich není problém. Zamrzí snad jen absence nějaké rozumné odkládací přihrádky na mobil. Ve výsledku je ale ergonomie skvělá, interiér útulný a příjemný. Nechybí třeba vyhřívání volantu, čelního skla, sedadel vpředu i vzadu, radarový tempomat, světla typu Matrix. No prostě pohádková výbava.
Na zadních sedadlech pak najde dostatek místa asi každý. Před nohama mi zbylo dost i na to, abych si dal nohu přes nohu, a nad hlavou byla rezerva víc, než dostatečná. Navíc je zadní lavice dobře tvarovaná, takže ani dlouhá cesta dvou dospělých zde nebude problém.
Teď ale konečně k tomu nejdůležitějšímu. Tím je motor. S tříválci pod kapotou už jsem se tak nějak smířili. Dlouhodobé zkušenosti navíc ukazují, že tato konfigurace nemusí nutně znamenat krátkou životnost. Čtyřválec už u Astry jednoduše nedostanete a zmizel i vrcholný model o výkonu 200 koní. Škoda. testovaný model byl vybaven čtrnáctistovkou a navzdory tomu, že se bavíme o aktuálním zážehovém vrcholu není výkon 107 kW/145 koní a 236 Nm ničím oslnivým. Korunu tomu nasazuje spojení výhradně s bezestupňovou převodovkou CVT, která pochází od koncernu GM.
Jenže pozor, právě tato kombinace mě zcela pohltila a velmi příjemně překvapila. S klidným svědomím můžu říct, že se jedná o nejlepší CVT, jaké jsem kdy řídil. Rozjezdy jsou zcela plynulé, převodovka chytře využívá krouticí moment motoru a nabízí i virtuální stupně, které v tomto případě opravdu fungují. Nejde tedy o auto s klasickým projevem skůtra, kdy motor zběsile křičí ve vysokých konstantních otáčkách. Chvíli jsem až váhal, jestli to není klasická měničová převodovka. Spotřeba se od tabulkových hodnot vzdaluje hlavně ve městě, kde si motor klidně řekne o sedm až osm litrů na sto. Městské poskakování autu očividně příliš nesvědčí. Jakmile ovšem vyjedete na okresky, spadne spotřeba k 5 litrům, na dálnici pojedete za 6, a to už není špatné.
Co mi ale udělalo největší radost je fakt, že zde nejsou ani stopy po vibracích. Motor vrní klidně a kultivovaně. Za jízdy je motor příjemně klidný a dostatečně pružný. Tříválce se totiž projevují živějším projevem v nízkých otáčkách, a především se motor také rychleji zahřeje. Celkově mi motor přišel povedený a chybějící válec mi rozhodně nedělal těžké spaní.
Pokud jde o jízdu, tak v sobě Astra nezapře svoje americké kořeny. Je to totiž rozený cesťák se zálibou v komfortu. Přes nerovnosti se jen tak přelívá, o těch krátkých se ani nebude obtěžovat vás informovat. Je opravdu příjemné svézt se v autě, které ví, kde je jeho místo a nehraje si na žádné pseudo sportování.
Astra je, a chce být, hlavně příjemným rodinným společníkem a nestydí se za to. Díky aerodynamicky chytře řešené karoserie ladně klouže vzduchem, na dálnici neruší hlukem větru a kilometry vám tak ubíhají úplně netušeně. Když z dálnice sjedete, asi z vás Astra nebude ždímat emoce, ale rozhodně v ní budete mít velkou důvěru. Díky tuhé karoserii se měkčí ladění tlumičů neprojevuje nijak negativně na jízdní stabilitě v zatáčkách. Auto se nijak výrazně nenaklání a podvozku nedělá problém držet všechna kola v kontaktu s vozovkou. Jízda je tak na první pohled nudná, ale opravdu efektivní. Díky lehce gumovému řízení budete mít pocit, že auto dělá opravdu hodně věcí samo. Vůbec se totiž neobtěžuje informovat vás o dění pod koly. Prostě jen jedete a za hodinu, dvě, tři, nebo deset jste na místě a divíte se, jak vám to pěkně uteklo.
Není nijak emotivní, není ani nijak extra zajímavá, jen prostě sakra příjemná. Podvozek je jak peřinka, moderní výbavou nešetří, je v ní místa na rozdávání a s tříválcovým motorem a CVT se žije opravdu dobře – navíc nemá moc velký apetit. A tohle jsou ty hlavní aspekty, které auto prodávají. Nic víc, nic míň. Ať je jaká je, pro mne bude vždy symbolem obyčejného (v dobrém) auta, a jedním z prvních adeptů na odpověď, až za mnou zase někdo přijde s otázkou „Hele, a co ty by sis koupil jako normální auto?“.
Pohled do aktuálního ceníku pak říká, že nejméně dáte za astru necelých čtyři sta tisíc korun, verze se zážehovou čtrnáctistovkou se pojí s nejvyšší výbavou Elegance a stojí nejméně 582.990 Kč, kombi je o 30 tisíc dražší.
Plusy
– Komfort
– Nízká spotřeba
– Praktičnost
– Vnitřní prostor
– Výborná převodovka
– Výbava a interér
Minusy
– Příliš silná klimatizace
– Málo odkládacích ploch
« Vybrali jsme nejčastější chyby při koupi ojetiny Test ojetiny Mercedes-Benz E 250 W212 »
