Autojournal.cz

Designovou novinkou je také dnes tak oblíbená plovoucí střecha, tedy prvek využívající černý, “neviditelný” C sloupek. Zajímavé je, že ve srovnání s předchůdcem je novinka menší. Pětidveřový hatchback na délku měří 4370 milimetrů, což je o téměř pět centimetrů méně. Současně je o 26 milimetrů nižší (1,46 metru) a dokonce byl zkrácen i rozvor – byť o pouhé dva centimetry. Nyní mezi nápravami naměříme 2662 milimetrů. Z pohledu posádky to ale uvnitř není poznat. Astra je dostatečně prostorná nejen vpředu, ale i vzadu. Na zadních sedadlech teď mají pasažéři k dispozici o 35 milimetrů více místa v podélném směru pro nohy. V pohodě se tam usadí dva dospělí cestující, s výškou do 190 centimetrů by neměli mít ani potíže s místem nad hlavou. Prostřední “flek” pak uspokojí spíše méně vzrostlé jedince.

Mimochodem, zadní sedadla mohou být vyhřívaná. Potěší i možnost vybavit druhou řadu dvěma USB konektory, což ocení pasažéři s vybitými mobily. Tedy pokud u sebe mají kabel. Někde se kratší karoserie ale přece jen projevila. I když nepříliš výrazně: o tři centimetry přišla délka ložné plochy zavazadelníku. Jeho základní objem však zůstal stejný jako u předchůdce, tedy 370 litrů. Po sklopení zadních sedadel pak vznikne místo s kapacitou 1210 litrů a téměř rovnou podlahou. Jestli v oblasti prostoru nedošlo v interiéru k výraznému posunu, po vzhledové stránce je skoro všechno úplně jinak. Palubní deska působí přehledněji, ztratila řadu tlačítek a s výjimkou nejnižší výbavy jí dominuje velký barevný displej.

To samozřejmě ovlivnilo způsob ovládání vozu. Ale na nový si nelze stěžovat, je intuitivní a nejčastěji používané prvky – například klimatizaci – lze i nadále ovládat fyzickými tlačítky. Samotná obrazovka pak na dotyk reaguje spolehlivě a svižně. Líbilo se mi i prostředí multimediálního systému Navi 900 IntelliLink s navigací. Práce s ním však vyžaduje trochu cviku.

Interiér nové Astry je prostě příjemný – nejen na pohled, ale i prakticky. A pokud si připlatíte, může být skvěle vybavený. Opel pro Astru přichystal řadu prvků známých jen z vozů vyšších tříd. Zmínit musím hlavně ergonomická přední sedadla s certifikátem německé asociace lékařů-ortopedů. Stojí sice 15 tisíc (9 tisíc jen v případě sedadla pouze pro řidiče), ale jsou fantastická. Dají se nastavit v 8 směrech, takže najít si dokonale pohodlnou polohu za volantem musí snad každý.

Kromě vyhřívání mohou být navíc vybavena ventilací a masážní funkcí. Dále lze přikoupit například inteligentní parkovací asistent se zadní parkovací kamerou a hlídáním slepého úhlu (20 tisíc), automatickou dvouzónovou klimatizaci (15 tisíc, pro nejvyšší výbavu standard), kožené čalounění (35 tisíc), nezávislé topení s dálkovým ovládáním (30 tisíc) nebo řadu elektronických a bezpečnostních asistentů. Fajn je vyhřívaný volant. Dále nechybí ani možnost internetového připojení prostřednictvím sítí LTE. Šikovné jsou adaptivní LED Matrix světlomety (za 35 tisíc korun; případně s navigací v paketu Inovace za 40 tisíc), které nejen parádně osvěcují prostor před vozem, ale umí automaticky regulovat svit dálkových “lamp” tak, abyste neoslnili řidiče v autě, které jede proti vám. V tu chvíli totiž některé z osmi diod zhasnou.

Na silnici je přesvědčivá

Zbývá ještě jedna zásadní otázka: jak nová Astra jezdí? Že by nemusela být marná, naznačuje už zmíněná redukce hmotnosti. Podle výrobce je aktuální generace ve srovnání s předchůdcem až o 200 kilogramů lehčí, samozřejmě v závislosti na výbavě a motorizaci. Konkrétně u testovaného auta s benzínovou přeplňovanou čtrnáctistovkou dělá rozdíl opravdu znatelných 120 kilogramů. Pohotovostní hmotnost činí 1278 kilogramů. Jak Opel kila shazoval, snad není nutné detailně popisovat, věřím, že postačí jen shrnutí. Ve srovnání s předchůdcem je o 77 kilogramů lehčí skelet karoserie, o 55 kilogramů lehčí podvozek a méně váží i kola, brzdy či výfukový systém.

Je to opravdu znát, nová Astra během jízdy působí hbitě a agilně, ochotně mění směr a hezky poslouchá. Zásluhu samozřejmě má také výborný podvozek. Opel stejně jako u předchozí generace použil zadní nápravu tvořenou torzní příčkou doplněnou o Wattův přímovod, tedy o dvojici pák upevněných na středový čep. Tento mechanismus zdokonaluje ustavení kol zadní nápravy a výrobci umožňuje použít měkčí pouzdra, která zvyšují jízdní komfort, aniž by utrpěly jízdní vlastnosti a ovladatelnost.

Pro úplnost je potřeba dodat, že Wattův přímovod ale mají jen Astry s motory 1.4 Turbo , 1.6 Turbo a nejvýkonnější varianta naftové jednotky 1.6 CDTi. Mimochodem, v nové generaci Astře zcela chybí adaptivní tlumiče, i když u předchůdce v nabídce byly. I bez nich ale auto jezdí vážně dobře. Skvěle zatáčí, v oblouku se přesvědčivě drží stopy a spolehlivě si poradí i s rozbitým povrchem. Jen hluboké nerovnosti mohou způsobit krátkou ztrátu kontaktu zadních kol s vozovkou. Jinak ale Astra působí jistě a komfortně, současně však i docela hravě. K tomu přispívá také povedené řízení.

Snad jedinou výtku k podvozku lze mít k jeho odhlučnění. Do kabiny od kol bohužel proniká více hluku, než bych očekával, typicky na městské dlažbě. Není to nic hrozného, ale konkurence umí být tišší. Nižší míra odhlučnění je zřejmě obětí drastického škrtání kilogramů.

Klidný a úsporný

Opel samozřejmě k Astře nabízí hned několik agregátů, novinkou je třeba benzínový litrový tříválec, příznivci nafty zase mohou sáhnout po “šeptajícím” dieselu o objemu 1,6 litru ve třech výkonových variantách. Testovaná turbodmychadlem přeplňovaná litrová jednotka se třemi válci mně však překvapila svým schopným projevem. Skromný výkon 77 kW a 170 Nm nezní nijak lákavě, ale je plně dostačující i na dálniční přesuny. Díky nízké hmotnost je auto svižné a motor patří k těm nejlepším tříválcům současnosti.

Nezaznamenal jsem klasické vibrace a dokonce i zvuk je velmi příjemný, takový nakřáplý. Ten se začne naplno ozývat až ve vysokých otáčkách, do kterých motor s chutí stoupá. Při klidné jízdě je uvnitř ukázkové ticho. Možná postrádá charakter a také by mohl pohotověji reagovat na pokyny od plynového pedálu – zvlášť v nízkých otáčkách působí trochu letargicky – ale jinak nemá výraznou slabinu.

Důležité je, že výkonu má dost na to, abyste se nemuseli modlit před každým předjížděcím manévrem a snese i tvrdší zacházení. Nejde o vyloženého dravce, ale občasné “sportovní” choutky uspokojí. Pomáhá mu v tom i dobře zpřevodovaná manuální převodovka. Pro ilustraci, při jízdě devadesátikilometrovou rychlostí motor na šestku točí 1900 otáček za minutu, při dálniční stotřicítce pak 2800 ot/min.

Astra potěší také slušnou spotřebou paliva. S trochou snahy lze mimo obce v průměru jezdit za méně než 6 litrů na 100 kilometrů, i s občasným využitím potenciálu motoru a pohybem po dálnici byste se měl vejít pod 7 l/100 km. Nějakých 8 až 9 litrů si vezme courání ve městě.

Kultivovaný, dostatečně silný, s plynulým nástupem výkonu a v neposlední řadě nepříliš žíznivý. K autu se opravdu docela hodí. Čímž vlastně podtrhl pozitivní dojem z nové Astry. Opel vážně odvedl dobrou práci a postavil zajímavé auto, které se může směle poměřovat s nejlepšími hatchbacky nižší střední třídy. Dobře vypadá, má příjemný a dostatečně prostorný interiér a hlavně se skvěle řídí. Výborně splňuje všechno, co od podobného vozu chtít.

Plusy

– Jízdní vlastnosti
– Interiér a jeho zpracování, výbava
– Komfortní podvozek
– Sedadla
– Manuální převodovka
– Spotřeba

Mínusy

– Pomalé reakce motoru
– Horší odhlučnění