Test ojetiny Volvo S80 D5 AWD. Komfortní pohodář
Volvo nedávno pustilo do prodeje zbrusu nový model S90, který si má vyšlápnout na prémiové vozy typu Audi A6, BMW řady 5, Mercedes-Benz třídy E nebo Jaguar XF. Ceny jeho předchůdce S80 tak klesají k příjemný hodnotám a my se dnes podíváme, jak vlastně tyto ojeté kousky jezdí. Proto jsme si vypůjčili Volvo S80 D5, které se pyšní především známým pětiválcem.
Vzhled, interiér, rozměry a technika
S80 se bez výrazných designových změn vyrábí už od roku 2006 a s poklonou musím říct, že to na něm není vůbec znát. Švédsky jednoduché, avšak originální tvary v doprovodu bílé barvy zaujmou a troufnu si tvrdit, že S80 je v tomto provedení velmi pěkné auto. Vypadá konzervativně a zároveň majestátně. Jeho majitelé nebudou dělat machry před slečnami, což s takovým Audi A6 nebo BMW řady 5 můžete, ale v klidu a elegantně dojedou na pracovní schůzku, vyřeší vše potřebné a zase s ledovým klidem odjedou domů. Troufnu si tvrdit, že do Volva S80 musíte dospět a i proto v něm příliš často nevidíte řidiče mladšího 30 let.
Po usednutí oslní všudypřítomná jednoduchost. Volant s geniálně tlustým věncem výborně padne do rukou. Střed palubní desky je tvořen z jednotného kusu hliníkového panelu a směrem ke spolujezdci se táhne elegantní hliníková linka. Posad je vyšší, sedadla velmi komfortní a ergonomie výborná. 7 ” displej má vysoké rozlišení, ale jeho ovládání a reakce nejsou příliš chválihodné. Navigační systém má občas svou hlavu a při nastavování cílové destinace budete mít často chuť něco rozbít. Kabina je velmi prostorná ve všech směrech, což platí i o místě pro cestující na zadních sedadlech. Zavazadlový prostor nabízí slušný objem 480 litrů, ale nákladový otvor velikostí zrovna neoplývá.
Hmotnost vozu je 1641 a užitečná hmotnost až 559 kilogramů. Nejedná se tedy o žádného prcka, o čemž hovoří i celkové rozměry. Délka je 4851, šířka 1860, výška 1493 a rozvor 2835 milimetrů.
Pod kapotou je ukrytý jeden z nejlepších naftových pětiválců. Má objem 2.4-litru a spolupracuje s dvojicí turbodmychadel. Výkon 158 kW (215 koní) ve 4000 otáčkách a točivý moment 420 Nm v 1500-3250 otáčkách za minutu posílá přes šestistupňovou automatickou převodovku Geartronic na všechna čtyři kola. Vpředu je zavěšení McPhersno a vzadu víceprvková náprava. Tlumiče jsou adaptivní a lze volit mezi jízdními režimy Comfort, Normal a Sport (k dispozici bylo i klasické odpružení).
Zrychlení z nuly na stovku proběhne za 8.3 sekundy a maximální rychlost činí 230 km/h. Papírová spotřeba je 6.7 litru na sto kilometrů a s překvapením jí lze s klidnou nohou dosáhnout. Jen nesmíte jezdit moc po městě, tam se pohybuje kolem 8 litrů. V kombinaci s nádrží o objemu 70 litrů to znamená dojezd asi 1000 kilometrů, což je slušné číslo.
Jízda
Po nastartování se ozve velmi nezvyklý zvuk motoru. Zní jako čtyřválcová nafta křížená s osmiválcovým benzínem, jak cool! Pětiválec je příjemně odhlučněný a kultivovaný, ale přitom o sobě dává pořád znát, jen tím správným způsobem. Při klidné jízdě se ozývá jen návykové ševelení pěti hrnků. Při lehkém sešlápnutí plynu se dočkáte lineárního zátahu, který se neopovažuje narušit klid a komfort na palubě. Automatická převodovka řadí téměř neznatelně a ve vyšších rychlostech nemáte žádnou šanci změny převodů postřehnout.
Naopak při hrubším sešlápnutím plynu se ozve hrubiánský hlas z podkapoty a auto upaluje vpřed. Turbodíra je zde díky TwinTurbu minimální a tah motoru výrazně znatelný od 2000 do nějakých 4500 otáček za minutu. Zrychlení je tak silné, že bez přečtení údajů v technickém průkazu bych mu klidně hádal přes 250 koní. Auto s chutí upaluje vpřed a nepolevuje až do nějakých 180 km/h. Rychlosti přes dvě stě mu však nečiní žádný problém. Vrcholný pětiválec od Volva je skvostné dílo boží a dovolil bych si ho zařadit mezi nejlepší vznětové pohonné jednotky této výkonnostní kategorie.
Nejvíce k dokonalosti přispívá skvělý adaptivní podvozek, který si v komfortním režimu poradí s jakýmkoliv typem nerovností a do karoserie nepropouští žádné rázy. Zbylé dva tužší režimy jen vyzkoušíte a už nikdy nezapnete, jsou tu na nic, jen zbytečnostmi navíc. Při jízdě na dálnici si připadáte jako na lodi plující po klidné hladině. Jízdu lze přirovnat i k letu v Boeingu 747 a jeho první třídě. Své na tom má i vynikající odhlučnění, kdy do rychlostí 160 km/h není slyšet prakticky vůbec nic. Jen lehké ševelení vzduchu obíhajícího karoserii. Hučení pneumatik Volvo S80 nezná a úspěšně mu plive do obličeje. Je to pořádný dálniční křižník!
Ve městě jsou znát větší proporce a hlavně dlouhá kapota, což se projeví převážně při parkování. Naopak při průjezdu městskými křižovatkami si připadám, jako bych řídil vůz o kategorii menší. Převodovka ani při pomalém popojíždění necuká a komfort na palubě zůstává zachovaný i při každodenní městské rutině, jako je třeba jízda do práce či obchodu.
Na okresní silnici za městem si pochvaluji tlustý volant a jeho přiměřenou tuhost. Ačkoliv je řízení bez větší zpětné vazby a je poměrně dlouhé, tak mě baví a k majestátnímu Volvu S80 se vyloženě hodí. Je to jako řídit velkou jachtu, která si přičichla ke kormidlu sportovního člunu. Tady by se měla minulá generace Audi A6 učit! Podvozek je jistý i na rozbitých silnicích a nemůžu si ho vynachválit. Ve své době hrál s Mercedesem třídy E jednoznačně finále té nejvyšší ligy. Ve sportovním nastavení se omezí náklony karoserie a s autem se dá upalovat o něco rychleji, ale už se vytratí ta jemnost a komfort předešlého režimu. Proto doporučuji zpomalit na předpisovou rychlost a užívat si plavnou jízdu
Bezpečnost
K dispozici je i spousta bezpečnostních systémů a hlavně geniálně propracovaná karoserie. Mezi aktivní bezpečnostní prvky patří hlavně hlídání jízdy v pruzích, automatické brzdění před překážkou, inteligentní adaptivní tempomat, rozpoznání únavy řidiče nebo hlídání mrtvých úhlů.
Na co si dát pozor
Vozy jezdící v horších podmínkách trpěly na rychlé opotřebení podvozku, na což je potřeba dát si pozor. Hodně ojeté kusy mívají vůli v řízení. Určitě je nutnost zkontrolovat stav turbodmychadel, ale velkou výhodou je vysoká kvalita samotných motorů, hlavně co se vznětových pětiválců týče. Největší pozornost si zaslouží automatická převodovka Geartronic, která při špatném používání odcházela velmi předčasně a je potřeba ji pečlivě udržovat. Zpočátku se její horší stav pozná podle výrazných cukanců při rozjezdech do kopce a později podle cukání při normálním řazení.
Proč si Volvo S80 D5 AWD koupit?
Jednoduše proto, že se jedná o jedno z nejpříjemněji jezdících aut v kategorii. Podvozek je nesmírně komfortní, odhlučnění vynikající, interiér kvalitní a vznětový pětiválec prostě nepřekonatelný. Vyberete-li si pěkný a udržovaný vůz, s koupí určitě nebudete litovat, ale přesně naopak, auto si kvůli jeho chladnému klidu zamilujete!
Za propůjčení vozu bychom chtěli poděkovat společnosti AAA Auto.
Plus
Komfortní podvozek za všech okolností
Dynamický motor
Nízká spotřeba
Zpracování
Kvalitní materiály
Nestárnoucí vzhled
Tlustý věnec volantu
Mínus
Vyšší cena pěkných kusů
Rychlá jízda na okreskách
Při zanedbávání krátká životnost automatické převodovky
« Test Audi A4 Avant G-Tron. Jeden kilometr za korunu? TOP 6 nejlepších sportovních aut do půl milionu »