Test ojetiny Škoda Superb 2.0 TDI. Spolehlivá volba
Čtyři, přesně tolik Superbů už jsem řídil. Musím se ale přiznat, že všechny byly nejnovější třetí generace a žádný starší model jsem doposud neosedlal. Tento týden jsem jezdil novým, tak jsem velmi zvědavý, jak se mi bude jezdit se starší generací a zda je to opravdu skok tak velký.
Vybral jsem si Superb 2.0 TDI 125 kW s automatikou převodovkou DSG, který byl registrován v roce 2013. Tím pádem se jedná o jeden z posledních předfaceliftových vozů, takže by měl být po technické stránce bezproblémový. Vlastnil jej pouze jeden majitel, který s ním najezdil solidních 161 000 kilometrů. Jeho cena je 390 000 Kč a tváří se tak jako dobrý kup, bude to opravdu tak?
Technika
Pod kapotou se ukrývá nejsilnější čtyřválcový dvoulitr TDI, tato přeplňovaná jednotka disponuje výkonem 125 kW ve 4200 ot./min. a točivým momentem 350 Nm v 1750-2500 ot./min. To už jsou vcelku slušná čísla. Tyto hodnoty putují přes šestistupňovou dvouspojkovou převodovku DSG na přední kola. Pohotovostní hmotnost je slušných 1590 kilogramů a díky tomu se rozjede z nuly na stovku za 9 sekund. Maximální rychlost pak je dostačujících 220 km/h. Vpředu najdeme zavěšení MacPherson a vzadu klasickou víceprvkovou nápravu.
Exteriér
Černá auta v lásce zrovna nemám, ale Superb je snad jediný vůz, který bych v jiné barvě nechtěl. Černá metalíza, stříbrné lišty, kola, zatmavená okna… Jo, působí to agresivně a přidává to takový ten šmrnc. Vpředu disponují ostře lomené bi-xenonové světlomety a líbivá maska chladiče. Z bočního pohledu auto vypadá, teda nevypadá, ale je strašně dlouhé a nejvíc to jde poznat při pohledu na zadní dveře. Zezadu už to bohužel taková sláva není a model před modernizací působí hranatou zádí a zamračenými světlomety trochu zastarale.
Auto jsem obcházel důkladně, ale žádné výraznější poškození jsem nenašel. Jen lehce škrábnuté levé přední kolo a čmouhu na předním nárazníku, kterou rozleští i ten nejhorší lakýrník či mechanik na světě. Samozřejmě je sem tam na kapotě malý ťukanec od kamínků, ale tomu se nevyhnete ani u nových aut.
Interiér
Oproti nejnovější generaci je náročnější, více záhybů a celkově bych ho posadil někde mezi Hyundai a nové Škodovky. Materiály jsou kvalitní a zpracování se taktéž nedá nic vytknout. Takže žádného vrzání ani špatně umístěných ovládacích prvků se tu nedočkáte. Největší plus dávám za gigantickou prostornost na zadních sedadlech, tím mě vždy Superby dostanou. Potěší Vás i to, že nesedíte v žádném holátku, ale prakticky v plně vybaveném autě se čtyřzónovou klimatizací, koženými sedadly v elektrice, informačním systémem Columbus apod. Skoro L & K. Ale abych jen nechválil, má i své mouchy, vpředu působí úzce a lidi, jejichž hmotnost přesahuje 90 kilogramů zklamou poměrně úzká sedadla.
Interiér je zachovalý a až na nějaký menší škrábanec na palubní desce jsem nenašel nic, co by budoucímu majiteli mohlo vadit.
Jízda
Nastartujete a motor se usadí na klasickém mírně hlučnějším volnoběhu, stejně jako každé jiné TDI. To však jen v zimě a po zahřátí nekultivovanost zmizí a máme tu příjemný naftový agregát. První kilometry jsou příjemné a na nic moc si stěžovat nebudu, možná by neuškodilo lepší odhlučnění od motoru, při 1500 ot./min. a níž už zní moc ”traktorově”. Na svou velikost se s ním hezky jezdí po městě a až na občasné cuknutí převodovky musím pochválit auto jako celek. Ve městě se chová neutrálně a řídí se snadno, a tak by to v této střední třídě mělo být. Ve městě budete jezdit od 5.5 do 8 l/100 km podle provozu atd.
Na okreskách za městem doporučuji volnější styl jízdy, protože komfortní měkký podvozek sportovnější jízdu v lásce zrovna nemá. S různými nerovnostmi nemá sebemenší problém a rozhází jej jen spousta menších nerovností za sebou. Řízení je příjemné, ale motoristickým nadšencům bude scházet větší zpětná vazba, které tu moc není. Jezdit s ním Vás ale bude bavit i tak, protože je to neuvěřitelně příjemné. Sednete do něj a stejně svěží vystoupíte o 5 hodin později a 500 kilometrů dál. A spotřeba na takové silnici? Posaďte se… Brno – Zlín, kdy jsem jel celkem kopcovitým terénem jsem dosáhl průměrné spotřeby 4.7 l/100 km, chápete to?! Na dálnici jsem se držel mezi 5.5 – 7 litry podle rychlosti. Na každodenní ježdění jedno z nejlepších aut v kategorii.
Na co si dát pozor
Jak je známo, u tohoto 2.0 TDI 125 kW při tankování nekvalitního paliva odcházely vstřiky Common rail. U aut, která mají najeto přes 150 000 – 200 000 kilometrů by mě určitě zajímal stav turbodmychadla a kvůli našim méně kvalitním silnicím i stav silentbloků apod. Časem Vás možná potká filtr pevných částic, ale tomu se nevyhnete u žádné ojeté nafty.
Na servise jsme auto nekontrolovali, ale podle jízdy a vizuálního kontaktu bylo naše auto naprosto v pořádku. Podle jeho stavu bych hádal, že se jednalo o vůz na dlouhé pracovní cesty po dálnicích.
Závěr
Za 390 000 Kč s tímto Superbem dostanete vše. Prostornost, výkonný naftový motor s velmi slušnou spotřebou a parádní podvozek na dlouhé trasy, ještě bych málem zapomněl na nadprůměrnou výbavu. Až na užší interiér žádné větší chyby nemá. Nenapadá mě moc ojetin, které by se dokázaly takovému Superbu rovnat. Za tyto peníze lze najít i méně ojetý vůz s nižší výbavou, ale ani našeho kousku bych se nebál. Nechce se mi vracet, na každodenní ježdění je velmi fajn společníkem.
« Vybrali jsme nejzajímavější SUV s karoserií coupé Test ojetiny Mercedes-Benz GLK 320 CDI »
