Test ojetiny Opel Cascada 2,0 CDTI. Neprávem přehlížené cabrio
Opel Cascada to u nás neměl nikdy jednoduché a jeho prodeje jsou mizerné, což dokazuje i fakt, že toto auto téměř nepotkáte. Segment kabrioletů je totiž citlivý na značku výrobce a co si budeme povídat, Opel nemá zvuk jako Audi. Přitom Cascada je dokonce delší a uvnitř prostornější než takové A5 Cabrio a opravdu se do něj vlezou pohodlně čtyři lidé. Přestože Cascada patří do zmíněné třídy, lidé vůz často a chybně řadí po bok Peugeotu 307 CC nebo Méganu Cabrio. Ano, tyto vozy už neexistují, nicméně my se dnes budeme věnovat Cascadě z pozice ojetin.
Právě na trhu “z druhé ruky” se toto cabrio začíná objevovat za zajímavé peníze. Za necelý půl miliónu můžete mít téměř pětimetrové cabrio s bohatou výbavou a jen s několika křížky na krku. To je zajímavá nabídka. Já si do testu vybral z AAA Auto verzi 2,0 CDTI s automatickou převodovkou s nájezdem lehce nad 40 000 kilometrů za dva roky provozu. Ano, je to diesel a ten zcela neladí k takovému typu auta, jenže bylo by amatérské soudit bez reálné zkušenosti.
Kabriolety jsou především o designu a Opel proto této oblasti věnoval velkou péči. Přední část kombinuje prvky minulé Astry a Insignie, široký a přikrčený postoj můžeme vidět u kupé GTC. Zadní partie byly úplně nové – a rozhodně vypadají zajímavě. Při pohledu ze strany auto zaujme dynamickou siluetou, výrazně skloněným předním sklem a úzkými bočními okny. Mně se Cascada moc líbí, nebojím se ji zařadit mezi nejpohlednější kabriolety na trhu.
Plátěnou střechu lze ovládat dvěma způsoby: Buď tlačítkem na středovém panelu, v tom případě tak můžete činit dokonce i za jízdy, do rychlosti 50 km/h, nebo prostřednictvím klíče dálkového ovládání. Jediné, na co si ale musíte dávat při manipulaci se střechou pozor, je prostor nad vámi. Cascada totiž potřebuje na výšku 2103 mm.
Důležitý, možná ještě důležitější než u běžných automobilů, je u otevřených vozů interiér. V případě “uklizené” střechy vám totiž do auta každý vidí. Opel se naštěstí nemá za co stydět, jeho kabina vypadá hodně slušně, použité materiály působí kvalitně a hodnotně, stejně jako zpracovaní. Pochválit musím fantastická přední sedadla. Někoho, kdo neměl možnost svézt se v některém z nových Opelů, může polekat tlačítky a ovladači bohatě posázený, až chaoticky vypadající středový panel. Ale po chvilce “studia” si na něj musí každý zvyknout.
Většina lidí má představu, že cabrio musí být sportovní vůz na vymetání okresních silnic. Ne, na to slouží dvoumístné roadstery. Velké cabriolety jsou o pohodlí, pohodě a příjemnému brouzdání po okolí se staženou střechou. Opel to udělal správně a Cascada není sportovní ani trochu, místo toho je ukázkově komfortní a moc příjemně se s ní jezdí. Právě úroveň komfortu pro mě byla asi největším překvapením. Kabriolety kvůli menší tuhosti karoserie mají obecně problémy s nerovnostmi – v kabině se zpravidla ozývá vrzání, jsou cítit různé vibrace a podobně. Ale v Cascadě se neděje téměř nic. Vyšší hmotnost kolem 1700 kg je sice znát, ale situaci do velké míry zachraňuje skvělý podvozek (přední náprava pochází ze sportovní Insignie OPC), který auto podrží i v relativně rychlých zatáčkách. Opel vůz poctivě vyztužil ve sloupcích a křížovou výztuhou v podlaze, díky čemuž se Cascada vůbec nekroutí.
Příjemná je Cascada i bez střechy, do rychlosti 90 km/h se dá jet bez deflektoru i se staženými okny, pak už je přece jen lepší je vytáhnout, míra hluku a větru v kabině se výrazně sníží. Platí však, že zkosené čelní okno odvádí vzduch daleko za kabinu a Cascada je rozhodně jeden z nejpříjemnějších otevřených vozů, do kterého téměř nefouká. Pochválit musím i řízení, které je strmé, vůz na něj rychle reaguje a je dostatečně tuhé. Práce automatické měničové převodovky je také vynikající a nemám k ní žádnou výtku.
Samotný naftový motor pod kapotou je volba typická pro náš trh, ale rozhodně není špatná. Dokud se vůz nezahřeje, klepot motoru jde se staženou střechou slyšet, po zahřátí se však situace výrazně zlepší. Vznětový agregát o objemu dvou litrů je samozřejmě dopovaný turbodmychadlem, nabídne maximálně výkon 121 kW a točivý moment slušných 350 Nm. Jak jsem již psal, z akustické hlediska není naftová verze rozhodně takový problém, jak bychom čekali. Velmi dobrou práci odvádí jednotka také z hlediska spotřeby. Dálniční tempo zvládne Cascada za slušných 5,7 litru na 100 ujetých kilometrů. Okresky pak bez větších obtíží zvládnete do 7 litrů. A v tu chvíli mi ta naftová verze začíná dávat smysl. Vzhledem k tomu, že se celkovým pojetím hodí Cascada na spíše klidné ježdění, proč nejezdit za pár korun? Motor je navíc dostatečně slušný a auto nabízí solidní dynamiku.
Cascada je opravdu povedený automobil, jeden z posledních svého druhu. Obyčejný a pohodlný cabriolet, do kterého se vejdou čtyři dospělí lidé, nefouká do něj a vypadá dobře. Pokud chcete použitelnost na každý den, pohodlí a možnost jezdit bez střechy a nasávat atmosféru okolního světa, Cascada je v této ceně to nejlepší, co si můžete koupit.
« Fiat 500 Spiaggina od Garage Italia je dokonalé retro Toto je 10 nejrychlejších amerických automobilů na Nürburgringu »
