Test ojetiny Mitsubishi ASX 1,6: Oblíbená klasika mezi crossovery nezklame
V roce 2007 byla ve Frankfurtu představena studie Mitsubishi Concept-cX, ze které se zrodil model ASX. Tento model je vyráběn doposud. Nedávno jsem zajížděla žhavou novinku a nyní se mrkneme na zánovní kousek od společnosti Mototechna z roku 2016, což byla již třetí modernizace tohoto kompaktního crossoveru.
Je očividné, že se konstruktérům vzhled nadále líbí, a tak zde při každém faceliftu probíhají hlavně drobné kosmetické úpravy a málo kdo rozezná o kterou mezigeneraci se jedná. Musím se přiznat, že jsem zprvu nějakou tu chvilku přemýšlel, o čem vlastně tento facelift je. Pak jsem si však všiml, že facelift má nový přední nárazník se zakulacenější maskou chladiče, jinak umístěné mlhovky, zadní nárazník a středový panel uvnitř. To se tedy v Mitsubishi zrovna moc nenamáhali…
ASX bylo pozměněno ještě v jedné věci, a ta je pro nás bezpochyby ta nejzajímavější. Mitsubishi totiž mírně pozměnilo také zadní víceprvkovou nápravu, což už slibuje také změnu chování na silnici.V této barvě působí vůz velice dramaticky a vážně, pokud to porovnám s vozy světlé barvy. V bílé vyniká, ale v černé přitahuje.
Sedačky jsou velmi pohodlné, volant se drží opravdu příjemně a co se vnitřního prostoru týká, ten je vzhledem k malé délce vozu také hodně slušný. Vpředu máte prostoru dostatek, vzadu pohodlně odvezete i 190 cm vysokého jedince, a tak jediný, kdo si může stěžovat, bude Váš velký pes v prostoru kufru. Kufr je zde opravdu malý, ale na druhou stranu, stále je o celý prostor vesmíru větší, než například v Nissanu Juke.
Kvalita slícování plastů je tu samozřejmě… ehm… japonská. To ve výsledku znamená, že na pohled je interiér velmi útulný, ale pokud si chcete naplno osahat středový panel, po nějakém silnějším zamáčknutí to pod vaším prstem mírně zaskřípe. Při jízdě to ale nedělá, takže za tyto peníze to nemůžu shledat jako žádné mínus.
Do kufru je možné nasoukat až 419 litrů, což je na malý kompaktní crossover dostačující kapacita. Sedadla jsou pohodlná s příjemným bočním vedením a pro řidiče je k dispozici i vyhřívání. Tento model je vybaven Isofixem, což bývá jedna z prvních otázek maminek, které si jdou koupit auto. Dokonce se na to zeptají dřív, než je zajímá barva vozu a to už je co říct. Jednoduché ovládání automatické klimatizace tvoří tři stejně velká kolečka.
Jízdní vlastnosti
Atmosférické motory jsou v současné době poněkud neprávem přehlíženy – kdo nemá pod kapotou turbodmychadlo, jako by nebyl. Zájemce o benzinové ASX však rozhodně nemusí smutnit: reálná spotřeba čtyřválce objemu 1,6 litru, který byl v ojetině od AAA Auto, není nikterak velká. Při dálniční stotřicítce (na pětku točí motor 3.600 min-1) si každých sto kilometrů řekne o zhruba 8,5 litru, klidné brázdění okresních silnic v rámci povolených limitů ji sníží klidně až o tři litry.
Pohonná jednotka své „rodinné“ povinnosti bez problémů zvládne, ostatně trhače asfaltu asi nikdo v ASX hledat nebude. Jen vám musí být jasné, že pokud potřebujete jet svižněji, tak se musíte držet ve vysokých otáčkách. Zážehový motor 1,6 se 117 koňskými silami se bohužel nepyšní žádnými skvělými odpichy z místa, ani brutálním zrychlením, ale potěší svou kultivovaností a skvělou odezvou, typickou právě pro atmosférické motory.
Při jízdě je nepříjemná propustnost hluku do interiéru vozu, především pokud se dostanete na větší nerovnosti na vozovce. Podvozek má sice ve městě poněkud schyzofrenní chování (měkký, ale nepřímoúměrně pohodlný), ovšem na okresce vám jeho chování vůbec vadit nebude. Ano, naklání se a houpe, ale stopu v rychle vykrojených zatáčkách drží bravurně. V kombinaci s povedeným řízením se špetkou zpětné vazby nebude jízda po okreskách pro zábavně smýšlejícího řidiče pouhou ztrátou času. Řízení je velmi přesné a auto reaguje na povely volantem nebývale ochotně.
Na co pozor?
ASX je určitě zajímavou ojetinou, avšak lépe v benzínové verzi, která bohužel nemá pohon 4×4. Proč právě benzínovou šestnáctistovku? Jednoduše proto, že některé dieselové motorizace se nepovedly. ASX se do prodeje dostalo už v roce 2010 a bylo nabízeno se zmiňovaným benzínem 1,6 MIVEC (86 kW) a dieselem 1,8 DI-D (85kW, 110 kW). Vznětový motor sice vyniká velmi slušnou spotřebou, trápily jej ale problémy se špatně nastaveným softwarem řídícím regeneraci DPF a trpí nutností častého seřizování ventilových vůlí. Díky nižší životnosti a vysoké ceně hlavních komponent hodnotím motor jako nevhodný.
Stejné je to i s objemnějším 2,2 DI-D (110 kW), který se v nabídce objevuje od roku 2013 (po faceliftu) a můžete si jej koupit pouze s automatickou převodovkou. Motor série 4N14 o objemu 2,2 litru byl převzat z modelu outlander, došlo pouze k drobným úpravám, aby mohl být instalován do modelu ASX. V roce 2014/15 s přechodem na emisní normu Euro 6 se objevil dieselový motor z dílny PSA 1,6 DI-D (jinými slovy 1,6 HDI), který závažnějšími poruchami netrpí. Pokud chcete diesel, volte tento.
Pohon 4×4 funguje bez problémů i po letech. Mitsubishi podobně jako Nissan využívá k ovládání pohonu otočný volič mezi předními sedadly. V drtivé většině případů vystačíte s pohonem předku (2WD), automatické přiřazení zadku v případě nesnází předních kol zařídí 4WD a rovnoměrné dělení krouťáku mezi nápravy napevno uzamkne poloha LOCK. Před koupí je třeba vědět, že i když je podvozek konstruován pro velkou odolnost, je potřeba kontrola vozu i ze spodní strany. Kromě ostatního se zaměřte na vůle tyčí předního stabilizátoru, což je častá bolístka. Jinak je vůz i po letech bez závad. Někomu může vadit koroze, která postihuje hlavně starší ročníky.
« Audi Driving Experience: Vyzkoušeli jsme nejostřejší Audi na nejkrásnějším okruhu Evropy Test Audi A7 Sportback 55 TFSI quattro »
