Test ojetiny Mini Cooper JCW (F56): Kopec zábavy
MINI Cooper je legenda, kterou charakterizují především dvě věci: živelné jízdní vlastnosti a ambiciózní cenovky. Pro řadu lidí patří do škatulky „nedostupné“, přitom ale jen stačí trochu trpělivosti a přechod od snu ke klíčku v kapse nemusí být tak nereálný.
Ano, koupit ho z druhé ruky. Jistě, je to trochu risk, ale když si dáte práci s hledáním správného kousku, tak se můžete za zlomek původní ceny dostat k něčemu, co vám vždy připadalo příliš vzdálené. Stačí nechat někoho „vyžrat“ největší propad ceny, který nastává v prvních letech provozu a je vymalováno. Například dnes testovaný Cooper JCW, který nám do testu zapůjčila Mototechna, má najeto teprve 27.000 kilometrů a už stojí polovinu své původní ceny … radost ale stále umí rozdávat na 100 %
Od šedesátých let se kupa věcí změnila a MINI je dnes už jen název, ne vlastnost. Tohle (kdysi třímetrové) autíčko v některých verzích bezpečně přerostlo metry čtyři. Proto si myslím, že jediný správný typ karoserie je tří-dvířko, který se s délkou 3.8 metru dá ještě považovat za kompaktní auto. Přeci jen byl původní smysl značky poskytovat co nejvíc na co nejmenším půdorysu. Designově se generace F56 stále drží původní receptury. Je to takový ten naštvaný knedlík s rozkročeným postojem a koly až v rozích karoserie, který je pro mě v téhle zelené barvě neodolatelný.
Tip: Nekupujte zajíce v pytli!
Zvažujete nákup ojetého vozu MINI Cooper? Nechte si ho zkontrolovat zkušenými techniky AUTO BEZ OBAV, kteří stojí vždy na vaší straně!
Uvnitř je to pak naprostá stylovka. Donekonečna se opakující vzor kruhu, páčkové přepínače jak v letadle a obrovské zaměření na detail. Je vidět, že při návrhu kabiny se někdo bavil a já se bavím pokaždé, když sem nasednu. Potěší taky kvalita zpracování a zvolené materiály. Horší už je to ale s místem. MINI nerozdává v žádném směru a i jako řidič se cítíte doslova obklíčení interiérem. Na zadní sedačky se nevejde asi nikdo, kdo má nohy a kufr je tak na menší sváču, helmu a rukavice. Ale JCW si asi nikdo nebude kupovat jako rodinné auto. Je to hračka a daleko víc tak oceníte skvělý posaz a sedačky, které jsou sice tvrdé jak pryčna, ale dobře drží tělo.
A že jejich oporu budete potřebovat, protože JCW F56 je pěknej sprosťák. V téhle generaci se totiž dočkal up-sizingu a původní (ne zrovna spolehlivou) šestnáctistovku nahradil pořádný dvoulitr. Ten ze sebe doluje 170 kW a 320 Nm. Pro autíčko velikosti nákupního košíku je to pořádně pikantní základ. Když si k tomu přičtete váhu kolem 1250 kilo, máte zaděláno na hodně široký úsměv. Samotný motor je od BMW a má označení B48. Jak už název napovídá, je odvozen z legendárního šestiválce B58 a podědil všechny jeho důležité atributy, jako je třeba uzavřený blok, což zaručuje velkou odolnost. Taky je vybaven Twin-scroll turbem, díky kterému prakticky vymazal turbo díru a s oblibou se vydává na výlety do červeného pásma otáčkoměru.
Zátah je hezky šťavnatý, reakce na povely plynu okamžité a vše je podbarveno hezky nakřáplým zvukem. I charakterově je motor zajímavý. Když z něj chcete dostat to nejlepší, musíte si pro to dojít. Je tak potřeba ho vytáčet, stát mu na krku a být na něj zlý. On s lehkým autem pěkně cvičí a dává mu ten správně nakvašený, ostrý projev, díky kterému se z JCW stává jedno z těch aut, se kterými se prostě nedá jet v klidu. Neustále vás pošťuchuje, pobouzí a často si to ani neuvědomíte, ale po pár kilometrech už zase jedete jak naprostý chuligán. Není to nejrychlejší auto na světě, ale rozhodně je to jedno z těch, co by mělo největší šanci připravit mě o papíry.
Jsou tu ale dvě slabiny, se kterými musíte počítat. Jedné se nevyhnete a tou je spotřeba. Většinu času jsem se pohyboval kolem 12-13 litrů na sto kilometrů. V kombinaci s malou nádrží je akční rádius na úrovní průměrného elektromobilu. Z části za to může fakt – jak jsem popsal výše – že se v tomhle autě moc nedokážu ovládat. Ale ani při klidné jízdě nepočítejte s tím, že se dostanete hluboko pod 10. Druhé slabině se vyhnout můžete, tou je totiž převodovka. Když to zkrátím – udělejte, co můžete, abyste sehnali manuál. Ten v dnes testovaném bobíkovi nebyl a bohužel tím přišel o kus charakteru. Obyčejný automat o Aisinu sice není špatný, ale ani za mák se nehodí pro sportovní jízdu. Změna rychlosti je prostá jakéhokoliv dramatu, na pádla reaguje trochu letargicky a ani samotné změny rychlosti nejsou zrovna bleskové. Zachraňuje ho jen pružný motor s dostatkem krouťáku, ale celkově v takovém autě nemá automat co dělat. Pokud to pro vás není povinnost kvůli zdravotnímu stavu, vždy hledejte klacek. Takhle malé, ostré a analogové auto si prostě chcete řídit sami. Věřte mi.
Pokud si plánujete koupit MINI Cooper JCW jen kvůli tomu, že „Mně se to prostě líbí“, tak si to raději ještě jednou rozmyslete, protože pro denní ježdění je to masochismus. Podvozek je náchylný na strukturu povrchu vozovky a na hrubším asfaltu to uvnitř hučí jak v úlu. To by se ještě možná dalo přežít, ale to hlavní – je pohodlný asi jak lavička před Hlavním nádražím. S většími výmoly si relativně poradit umí, ale jakmile dojde na krátké ostré nerovnosti, ani se nesnaží. Auto na nich poskakuje, mlátí, přenáší rázy do kabiny a pokud nemáte srdce z kamene, bude vám ho prostě líto. Každý má samozřejmě hranici komfortu posunutou trochu jinak, ale já už vyrostl z toho, abych se po každé jízdě cítil, jak kdyby mě někdo hodinu kopal do zad. Pro denní ježdění je pro mě zkrátka už za hranou snesitelnosti. Ale nevadí mi to. Protože tohle není jen obyčejné daily, že?
Cooper JCW je ideální základ pro malou Track-Day hračku, nebo pro dovádění na okreskách s hezkým povrchem. Bohužel je podvozek příliš tvrdý i na většinu našich běžných cest. Odskakování na nerovnostech vám moc důvěry při rychlé jízdě nepřidá. A pokud z něj chcete mít vyloženě okreskové náčiní, bude ideální zainvestovat do aftermarketového podvozku – dnes existuje řada řešení lepších, než tovární setup. Pokud ale najdete správnou silnici, naprosto mu propadnete i v jeho sériové podobě. JCW je totiž tak neuvěřitelně lehkonohý a poslušný. Auto kolem vás tancuje, je plné života a povzbuzuje vás ke stále rychlejší jízdě.
Nedotáčivost je něco, co nemá ve slovníku a zatáčkami se protahuje s obrovskou chutí. Díky tomu, že má půdorys prakticky čtverce, je úžasně ovladatelný a agilní, taky z toho ale pramení lehce záludné chování na limitu, které z něj nedělá úplně vhodné auto pro začínající jezdce. Pokud ale už máte něco za sebou, bude tu jeho lehkou jalovost a rozevlátost milovat. On s sebou neustále šije, vrtí se a potřebuje, abyste skutečně řídili. Od podvozku je k řidiči neuvěřitelně vstřícný a každý kilometr je čistá řidičská radost. Drobnou slabinou je snad jen řízení, které je sice rychlé a přesné, ale tupé, takže je občas problém číst přední kola. V jistých situacích se vám taky bude stýskat po samosvorném diferenciálu. Ten z továrny totiž chybí, není ale problém ho koupit od výrobců třetích stran. A tady se dostáváme k jednomu velmi důležitému tématu.
Tím je aftermarket. MINI Cooper JCW je z továrny skvělý, ale pořád máte pocit, že trochu něco chybí. Je to totiž především skvělý základ, který čeká na to, až v něm odemknete plný potenciál. Každý má ale trochu jiné požadavky a chce skončit s trochu jiným autem. A tady MINI září. Nabídka aftermarketových dílů je totiž tak široká, že si ho můžete přizpůsobit přesně na míru. Nebo ho klidně přestavět, jak se vaše preference budou měnit. V průběhu času tak může přejít od poddajného okreskového rváče až po nekompromisní okruhové náčiní. Je to tak v podstatě Lego pro dospělé, které roste s vámi. Jako takový vás může bavit opravdu dlouho, protože osobností, co se v něm ukrývá, je téměř nekonečně.
Ostré Coopery jsou pověstné zábavnými jízdními vlastnostmi, ale taky ne zrovna velkou spolehlivostí. V generaci F56 se ale konečně podařilo najít správný balanc mezi divokostí a výdrží. Nebudu se s vámi hádat, když budete tvrdit, že předchozí verze umí být ostřejší, ale k čemu to je, když trávíte víc čas pod autem, než v něm. U F56 se ale nemusíte bát přehnaně vysokých servisních nákladů, protože se zatím jeví jako velmi spolehlivé a bezproblémové auto. Vy se u něj tak můžete starat v podstatě jen na stavění vlastního ideálu a vydělávání na benzín.
MINI Cooper JCW F56 je konečně ostré MINI, které krom zábavy za volantem nabídne i spolehlivost. A byť má v základní podobě jisté nedokonalosti, je to skvělý základ pro budoucí úpravy a stavby divočáka „na míru“.
« Škoda Auto zvýší ve Vrchlabí výrobu převodovek o 30 procent, přijala 250 lidí Test BMW 750e: Bude vás štvát, jak dobré auto to je »
