Test ojetiny Mercedes-Benz ML 270 CDI. Zakladatel SUV poslouží dobře i dnes
První generace ML, označována jako W163, je pro automobilový trh poměrně revoluční a zásadní auto. Stálo totiž u zrodu kategorie SUV a zejména v Evropě se jednalo o první vlaštovku. Jak slouží i po dvaceti letech, jsem se rozhodl zjistit testem poměrně ojetého, ale zachovalého kusu s motorizací 270 CDI od AAA Auto.
K výbornému renomé stuttgartské značky přispívají nejen luxusní sedany a kombi, ale též off-road Mercedes-Benz třídy ML americkým rodokmenem. Designéři u něj vsadili na majestátnost, která se neztrácí ani v blátě, ani v terénu. Vůz umí zaujmout také vyváženým bočním profilem dvouprostorové pětidveřové karoserie. Tu u testovaného exempláře zdobila litá kola o rozměru 255/65 R 16 i ochranné rámy na přídi a po bocích.
Devízou tohoto stuttgartského SUV o délce 4587 mm je také prostorný interiér včetně zavazadelníku. Z ergonomického hlediska jsou dokonale po ruce téměř všechny ovládací prvky, rozmístěné po funkcionalisticky pojaté přístrojové desce s pečlivě zakomponovanou konzolou a masivním středovým tunelem. Výjimku představuje obligátní páčka tempomatu, kterou lze snadno zaměnit s ovladačem ukazatelů směru, což je u vozů této značky klasika. Třídě ML rozhodně neschází bohatá výbava, nicméně interiér už působí poměrně zastarale, stále však funkčně a je poctivě zpracovaný.
Mohutná kapota testovaného terénního Mercedesu ukrývala poměrně zajímavé srdce. Šlo o pětiválcový turbodiesel 2,7 l/120 kW (163 k), vybavený čtyřventilovou technikou a soustavou přímého vstřiku paliva CDI, jenž nabízí kultivovaný běh. Při jízdě po silnicích i mimo ně mi přišel vhod jeho velký točivý moment s maximem 370 N.m. Díky tomu se také nemusela příliš namáhat samočinná převodovka, která měnila svých pět stupňů téměř sametově. Aktivnější řidiči u ní jistě uvítají také možnost ručního řazení, a co víc, nemusejí se bát příliš velké spotřeby paliva. Kombinovaná hodnota totiž činí 9,5 l nafty na 100 km, tedy jen o decilitr více než v případě šestistupňového mechanického ústrojí, které je u modelu ML 270 CDI také k dispozici.
Vůz se dále vyznačuje konstrukčně vyspělým podvozkem s koly nezávisle zavěšenými na dostatečně tuhém příhradovém rámu. Výsledkem jsou solidní jízdní vlastnosti bez ohledu na charakter povrchu. Na silnici dodává potřebnou jistotu elektronický systém jízdní stability (ESP), v terénu přijde ke slovu trvalý pohon všech kol se závěrem mezinápravového diferenciálu. To je zásadní rozdíl, který ML odděloval od pozdější konkurence typu BMW X5. To totiž terénní výbavu nenabízelo. Zdolávání skutečně rozměrných překážek ovšem limituje nepříliš velký přední nájezdový úhel, i tak ale platí, že ML zvládne více, než byste vůbec čekali.
Na silnici působí lehce nemotorně a agilita rozhodně není slovo popisující průjezd zatáčkami, ale nabízí komfort, který mě potěšil. Čekal jsem tvrdý podvozek, odskakující kola a rozvrzaný interiér, ale nic z toho se nedělo. ML žehlí nerovnosti ukázkově. Pokud hledáte levné, schopné a opravdu užitkové auto s dávkou dobového luxusu, ML první generace je zcela ideální.
Na co si dát pozor?
ML první generace se začalo prodávat už v roce 1997 a na trh dorazilo se dvěma benzínovými motory (2,3i a 3,2 V6). O rok později se začala nabízet i vrcholná benzínová motorizace 4,3 V8. Milovníci dieselů si museli počkat až do roku 1999, kdy se začal nabízet právě pětiválec 2,7 CDI. Facelift proběhl v roce 2001 a s ním se na světlo světa dostal nejsilnější diesel 400 CDI, který sice jede krásně, ale jen když funguje. Trápí jej řada závad, které mohou při následné opravě razantně zvýšit vaši investici do ojetého auta s tímto motorem. Z těchto důvodů jej nedoporučuji, ostatní slabší vznětové varianty ale netrpí žádnými závažnějšími problémy.
Rozhodně se na auto podívejte ze spodní části. Řada majitelů ráda vyjela i do těžšího terénu, a tak mohou být některé díly podvozku poškozené. Když už bude auto na zvedáku, samozřejmě zkontrolujte i vůle v zavěšení kol, opotřebení brzd a případný stupeň koroze rámu. V interiéru můžou pozlobit různé zvuky, ať už se jedná o vrzající sedadla, nebo vrzání z palubní desky. Pokud se ale jedná o auto z posledních let výroby, většina zmíněných problémů by ho měla minout. Předem ale počítejte s faktem, že jde o velké a těžké auto, spotřeba proto nebude malá.
Jde o všestranné auto, které se nebojí ani terénu, ačkoli do toho těžkého vhodné není. Navíc je praktické, nabídne spoustu místa pro cestující a má opravdu obří zavazadelník. A i když jde o dvacet let staré auto, design se povedl a hned tak se neokouká. Teď už jen stačí vybrat ten správný kousek.
« Škoda Polar. Známe první detaily o dalším českém SUV Škoda oznámila, že chystá elektrické RS. Překvapením je i návrat sportovní Fabie »